Evropská komise připravuje sadu opatření na snížení cen plynu včetně "dynamického" stropu pro obchodování v klíčovém virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF). Tento mechanismus by byl k dispozici do té doby, než se spustí nový cenový index pro obchodování se zkapalněným zemním plynem, což by mohlo být na jaře příštího roku. Vyplývá to z předběžného plánu unijní exekutivy.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to norské ministerstvo financí.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
Dodavatelé energií se na svých infolinkách či v zákaznických centrech potýkají s náporem požadavků zákazníků, které souvisejí především se zavedením takzvaného úsporného tarifu. Část dotazů míří také na schválené stanovení maximálních cen energií, vyplývá z vyjádření dodavatelů. Meziročně činí nárůst požadavků řádově až desítky procent.
Polsko je sídlem 40 ze 100 měst s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropské unii, protože se při vytápění domácností spoléhá na uhlí, což je dědictvím komunistické éry, která podporovala těžbu. Nyní však nedostatek paliva a prudce rostoucí životní náklady nutí lidi spalovat alternativy – včetně domovního odpadu, napsala agentura Bloomberg.
Ze všech stran se na nás valí informace o tom, co všechno zdražuje. Potraviny, služby, energie, voda, materiál, stravování… Prostě všechno. To se zákonitě projeví i na vašem rodinném rozpočtu. Dosud jste s příjmy vycházeli, teď se vaše náklady na život zvyšují. Dají se výdaje zkrotit, nebo si máte hledat další zaměstnání?
Plynové naleziště poblíž nizozemského města Groeningen patří k největším plynovým polím v Evropě. Přesto se tu momentálně vzácná surovina těží jen sporadicky a navýšení limitů je mimo hru, i kdyby kvůli tomu měla Evropa zažít skutečnou energetickou katastrofu. Důvod? Těžba způsobuje zemětřesení, píše agentura Bloomberg.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Vláda svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu.
