Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Přetrvává však mimořádně vysoký rozdíl mezi cenou nafty a cenou benzínu. Ten je důsledkem evropské plynové krize, protože nafta slouží také jako náhražka právě plynu. Cena benzínu i kvůli vývoji v Číně by měla klesat i nadále, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Provoz elektrických aut měl být levný, pak ale přišla energetická krize. V některých případech je tak jízda na elektřinu dražší než na benzin či naftu.
V projevu před poslanci Evropského parlamentu finská premiérka Sanna Marinová reagovala na přetrvávající válku mezi Ukrajinou a Ruskem, jejíž důsledek prožívá Evropa v energetické krizi a narůstající inflaci. Řešení je podle ní v náhradě fosilních paliv za udržitelné zdroje energie a snížení tak energetické závislosti na Rusku. Marinová zároveň vyjádřila lítost nad důvěrou, kterou Evropa vůči Putinovi v minulosti zachovávala.
V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Německé hospodářství před sebou nemá příliš jasné vyhlídky. Ekonomika spolkové země se podle ekonomů řítí do recese. Důvodem je celoevropská energetická krize, kterou odstartovala válka na Ukrajině.
Na oslavy poklesu inflace je zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Ceny ropy smazaly zisky z počátku obchodování a 📉 klesají. Reagují tak na oznámení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v nejbližších dnech setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trh tento vývoj vnímá jako možný náznak snahy o diplomatické řešení války na Ukrajině, která už více než tři roky ovlivňuje globální trhy s energiemi.
Americký výrobce 🔋 baterií Lyten se dohodl na koupi většiny majetku švédské společnosti Northvolt, která letos v březnu vyhlásila bankrot. Oznámila to firma Lyten. Transakce by mohla znamenat návrat na scénu pro firmu, která byla ještě nedávno považována za evropskou odpověď na dominantní asijské výrobce baterií pro elektromobily.
Euro se díky nadějím na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo až na týdenní 📈 maximum vůči dolaru, později však kleslo. Dolar podpořila zpráva agentury Bloomberg, že favoritem na příštího šéfa americké centrální banky (Fed) se jeví současný člen její rady guvernérů Christopher Waller. Britská libra dnes posiluje po zprávě, že pro snížení úrokových sazeb v Británii hlasovalo méně členů měnové rady britské centrální banky, než se předpokládalo.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Spojené státy pravděpodobně v nejbližší době ❌ nezpřísní postihy za reexport zboží, při kterém obchodníci zatajují skutečný původ produktů, aby se vyhnuli vyšším clům na dovoz do USA. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Ústavní soud ❌ odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. Soud rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou.
Česká národní banka (ČNB) 👍 zlepšila výhled hospodářského růstu Česka. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos i příští rok zvýší o 2,6 procenta, uvádí prognóza, kterou dnes centrální banka představila. Květnová predikce očekávala letos hospodářský růst dvě procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,6 procenta, v květnu ji čekala 2,5 procenta.
