Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti. ČSÚ posílá Eurostatu data, která odpovídají metodice nastavené EU, přivítal by ale změnu metodiky, uvedl mluvčí úřadu.
Skupina České dráhy po dvou ztrátových letech vykázala loni hrubý zisk 396 milionů korun, což je oproti předchozímu roku lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů korun. Zisková byla nákladní doprava, osobní skončila v minusu. Výsledku pomohl návrat cestujících po koronavirové krizi. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti. České dráhy v loňském roce přepravily 157 milionů zákazníků, meziročně o 36 milionů více.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
Představte si, že máte na talíři nádherný telecí řízek! Je z telecí kýty naklepaný natenko, tak jak je zvykem třeba v Rakousku. Je tak akorát usmažený, samozřejmě na másle. A podávaný s bramborovým salátem. Řekněme, že jeho cena je 300 korun. Připadá vám to moc? Pojďme si s gurmetem Pavlem Maurerem rozebrat, co všechno je třeba do ceny takového Wiener Schnitzelu započítat.
Období rozúčtování je v plném proudu, řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy. Co všechno uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt? A k čemu tyto poznatky využít? Odpovídá Josef Haumer, expert ze společnosti Enbra, specialisty v oblasti technického zařízení budov.
Inflace v březnu prudce zpomalila o 1,7 procentního bodu na 15 procent. Meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle stravování a ubytování, uvedl Český statistický úřad.
Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy nezávislé organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
