Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů. To by stačilo pro uspokojení poptávky Německa. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM).
Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Pomoc budou moct získat velké podniky ve všech odvětvích.
Může se Česko stát ekonomickým tygrem Evropy? Nebo bude povlávat v oceánu mezinárodních obchodních vztahů a bude závislé na tom, co rozhodnou Němci?
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.
Blíží se datum 26. srpna. Přesně rok před tímto dnem Evropa zažila šok, když se cena elektřiny na burze poprvé dotkla hranice 1000 eur za MWh. Od té doby sice ceny energetických surovin klesají, například plyn však nyní zase začíná růst. Důvod? Stávka v Austrálii. Je to známka toho, že energokrize zatím není vyřešena a evropský energetický sektor je dál velmi křehký.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v Česku v červenci o 8,8 procenta, což bylo o 0,9 procentního bodu méně než v červnu. Meziměsíčně stouply o 0,5 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česko je letos pátým největším vývozcem elektřiny v EU, elektřinu však tuzemské domácnosti mají jednu z nejdražších. Letošní pokles burzovních cen elektřiny v EU škodí českému zahraničnímu obchodu, avšak méně, než kolik získává souvisejícím zlevněním plynu a ropy.
Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Mlékárně Olma loni vzrostl zisk meziročně o 4,4 procenta na rekordních 215,8 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny Agrofert, do které Olma patří. Tržby mlékárny zatím zveřejněny nebyly.
Když byl loni v prosinci po pouhých pěti měsících výstavby zprovozněn první plynový LNG terminál v přístavu Wilhelmshaven, kancléř Olaf Scholz se chlubil, že jde o „nový světový rekord“. V té chvíli netušil, že výstavba dalšího nového terminálu s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu tak rychlá nebude. Stavbu totiž zkomplikovalo temné dědictví z minulosti – přemíra nevybuchlých bomb na dně přístavu, nejen z doby nacismu, ale i předchozích válek. A jejich odstranění výstavbu zpozdí minimálně o týdny, napsal deník The New York Times.
