Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Inflace v Česku v lednu meziročně vzrostla o 17,5 procenta, o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Zrychlení bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, uvedl Český statistický úřad. V prosinci byla meziroční inflace 15,8 procenta. Analytici očekávali, že lednový meziroční růst cen bude mezi 16,2 procenta a 19 procenty.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si získal nálepku enfant terrible, ekonomického rebela. Nejdřív nám podle bulváru při kurzovém závazku „zdražil dovolenou“, nyní svými výroky působí jako neřízená střela veřejné debaty. Proslul názory ve smyslu, že Češi kňourají, ale skutečná krize neexistuje. Mnoho lidí, zejména těch bez nadprůměrných příjmů, svými slovy doslova vytáčí do běla.
Za oběd v restauraci utratili Češi v lednu průměrně 178 korun, což bylo o 20 haléřů více než v prosinci. Růst cen tak výrazně zpomalil, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Edenred. Meziročně obědy zdražily o 16 procent. Prodeje obědů v restauracích nebo skrze rozvážkové služby byly v lednu asi o 30 procent nižší než v roce 2019, uvedla firma.
Pekárenský průmysl prošel loni dramatickým otřesem a z 800 pekáren jich postupně skončily desítky, především v malých městech a na venkově, a očekává se, že mohou skončit další. I když Svaz pekařů a cukrářů ČR loni na jaře očekával, že problém budou mít především velké a střední pekárny, nakonec bylo extrémní zdražení mouky a energií kritické pro malé, často rodinné podniky, řekl na brněnském veletrhu Salimatech výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý.
V lednu na světových burzách výrazně klesly ceny energií. Naopak zdražilo zlato, měď či hliník. Obecně komodity stagnovaly, komoditní index Bloombergu se snížil o 0,5 procenta do blízkosti nejnižších úrovní od počátku války na Ukrajině, řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.
Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech.
Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.
