Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 procent víc než před rokem a o 62 procent víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jurečka uvedl, že se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření.

Podle statistického úřadu má průměrná domácnost 2,29 členů. V Česku je celkem 4,49 milionu domácností.

Stanjura hledá škrty. Životní prostředí to odnese zase jako první

Money

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

ČTK

Přečíst článek

Energie začaly prudce zdražovat před dvěma lety po krachu společnosti Bohemia Energy, kdy muselo kolem 900 tisíc jejích odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance. Zálohy se jim pak násobně zvedly. Stejně na tom byli i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily. Loni byl za růstem cen ruský vpád na Ukrajinu a válka.

Podle Jurečky takzvaná energetická inflace - tedy zdražování energií - postihlo nejvíc lidi v důchodu. Energie je letos v červnu stály o 73 procent víc než před dvěma lety. Důvodem je i to, že senioři a seniorky často žijí ve velkých bytech a nemají možnost se přestěhovat do menšího, poznamenal šéf resortu práce. Neúplné rodiny hradí o 66 procent víc než před dvěma lety. Kvůli růstu cen energií za poslední dva roky domácnosti přišly o 5,6 procenta svého čistého příjmu. Penzisté mají k dispozici po úhradě energií o devět procent peněz méně, domácnosti s nejnižšími příjmy, neúplné a z menších obcí i vlastníci domů pak zhruba o sedm procent, zjistil RILSA.

Dalibor Martínek: Stane se ministr životního prostředí Hladík klimatickým Ježíšem Kristem?

Názory

Bude zítra pršet? Nebo bude vedro? Český hydrometeorologický ústav, vážená instituce plná akademiků, nasadila před dvěma lety na předpovědi nový „superpočítač“. Českou státní pokladnu stála hračička od japonské firmy NEC pouhých 73 milionů korun. To jsou drobné při pohledu na celkový rozpočet věštců počasí, který každoročně přesahuje miliardu korun veřejných výdajů.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Za celé to období jsme se snažili opravdu dělat kroky tak, abychom dokázali české společnosti, domácnostem, veřejnému sektoru i firmám pomoci. Jenom v letošním roce pomoc ze strany státního rozpočtu bude činit víc než 120 miliard korun právě na zastropování cen energií... Teď je potřeba se na topnou sezonu zase soustředit, hledat cesty a opatření, jak snižovat náklady. Je důležité také dělat opatření, která jsou cílená. Není možné pokračovat v opatřeních plošných,“ uvedl ministr.

Příspěvky na bydlení v řádech miliard

Úřady práce v červenci vyplatily 255 900 příspěvků na bydlení, před rokem 177 200. Výdaje za prvních sedm měsíců letos činily 9,76 miliardy korun a loni 4,56 miliardy korun.

K cíleným opatřením podle něj patří podpora na zateplování domů, výměnu oken a dveří či na pořízení fotovoltaiky. Z tohoto programu ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám light se dosud vyplatilo 33 118 žadatelům celkem 3,7 miliardy korun. Průměrná podpora činila 110 514 korun, upřesnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

ČEZ přes svůj fond podpořil izraelský startup, který řeší plýtvání s vodou

Zprávy z firem

Společnost Inven Capital ze skupiny ČEZ investovala do izraelské společnosti WINT zaměřené na úspory vody. Start-up se zabývá využitím umělé inteligence, která kontroluje plýtvání s vodou. V posledním kole, které Inven Capital vedl společně s dalším investorem Insight Partner, získal start-up od investorů celkem 35 milionů dolarů (asi 772,8 milionu korun). Kolik přesně Inven Capital zainvestovala, firma neuvedla. 

ČTK

Přečíst článek

Peníze se poskytují z fondů EU a z výnosu z emisních povolenek. Program NZÚ Light je pro starobní důchodce, invalidy třetího stupně a příjemce příspěvků na bydlení, podle Hladíka může dotace pokrýt až 100 procent výdajů. Šéf resortu životního prostředí uvedl, že od září se pak spustí další podpory, a to upravená NZÚ s proplacením až poloviny výdajů. Z programu Oprav dům po babičce lidé mohou předem získat až milion korun na úpravy rodinných domů či rekreačních objektů, k tomu zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny a bonus 50 tisíc korun za dítě, upřesnil Hladík. Zmínil i dotace pro bytové domy a obce.

„Opatření směřují k jednomu jedinému cíli, a to výrazně snížit výdaje domácností a uspořit množství vydané energie,“ řekl ministr životního prostředí.

Podle některých kritiků si díky programu Oprav dům po babičce vlastníci zhodnocují majetek za dotace bez toho, aby do zvelebení své nemovitosti sami investovali. Podle Jurečky analýza RILSA ukázala na největší dopady zdražování energií v posledních dvou letech na majitele. „Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů, a to v hodnotě 92 105 korun,“ uvedl ministr práce. Kupní síla průměrné domácnosti podle něj za poslední dva roky po zdražení energií oslabila o 63 299 korun.