Češi zbytečně přeplácejí za elektřinu. Kvůli jedné neznalosti přicházejí o tisíce
Nízký tarif může domácnostem ušetřit tisíce korun ročně, velká část Čechů ale neví, kdy ho má aktivní ani jak ho správně využít. Podle průzkumu společnosti epet dokáže hodnoty vysokého a nízkého tarifu správně rozlišit jen 35 procent lidí a provoz spotřebičů levnějším hodinám přizpůsobuje pouhých 17 procent.
Češi si v údajích na elektroměru věří víc, než odpovídá jejich skutečným znalostem. Podle průzkumu energetické společnosti epet se 68 procent lidí domnívá, že se v nich vyzná dobře. Praktická zkouška ale ukázala výrazné mezery.
Jednoduchou hodnotu spotřeby dokázalo správně přečíst 93 procent respondentů. Identifikační číslo elektroměru ale poznalo jen 45 procent lidí a vysoký a nízký tarif správně rozlišilo 35 procent.
Právě neznalost nízkého tarifu přitom může domácnosti stát tisíce korun ročně.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Chceme hodovat na dluh. Co bude dál, je nám jedno, říká ekonom Mojmír Hampl
Money
Nízký tarif má stále více domácností
Nízký tarif využívá podle odhadů přibližně 35 procent českých domácností. Jde o časové úseky, kdy je elektřina účtována za nižší cenu. Typicky jej využívají domácnosti s dvoutarifní distribuční sazbou, například ty, které elektřinou topí nebo ohřívají vodu.
Jeho rozšíření navíc roste. Zatímco v průzkumu z roku 2024 uvedlo nízký tarif 26 procent respondentů, letos už 35 procent.
Téměř třetina lidí však vůbec neví, zda jejich domácnost nízký tarif má. A ani ti, kteří ho využívají, často neznají přesné časy jeho spínání. Ty podle průzkumu zná jen 43 procent domácností.
Provoz spotřebičů nízkému tarifu přizpůsobuje pouze 17 procent lidí.
Není jen v noci
Část Čechů má navíc o nízkém tarifu chybnou představu. Více než 15 procent respondentů se domnívá, že platí vždy jen v noci mezi 22:00 a 6:00.
Ve skutečnosti může být levnější elektřina dostupná v několika časových úsecích během dne. Konkrétní časy se liší podle distribuční sazby a odběrného místa. Více než pětina lidí přitom neví ani to, kde tyto údaje hledat.
„Domácnostem doporučujeme nejprve ověřit, zda nízký tarif využívají, a zjistit si přesné časy jeho spínání na webu distributora podle distribučního území a kódu HDO,“ uvedl obchodní ředitel epet energie Roman Šmíd.
Podle něj se vyplatí přesunout do levnějších hodin hlavně provoz energeticky náročnějších spotřebičů, například pračky, myčky nebo sušičky.
Ještě v únoru ministr práce Aleš Juchelka vysvětloval, že vyšší podpora chrání lidi před chudobou a pomáhá jim najít lepší práci. O půl roku později ji chce snížit, protože prý představuje zbytečné utrácení. Vláda tak našla 4,5 miliardy korun přesně tam, kde se hledají nejsnáze: u lidí, kteří právě přišli o příjem.
Michal Nosek: ANO myslí na naše lidi. Proto jim vezme až deset tisíc měsíčně
Politika
Úspora může dosáhnout tisíců korun
Podle modelových výpočtů epet může aktivní využívání nízkého tarifu domácnosti ušetřit několik tisíc korun ročně.
U dvoučlenné domácnosti se spotřebou 2,5 MWh může úspora proti jednotarifní sazbě dosáhnout přibližně 4000 korun ročně. U čtyřčlenné domácnosti se spotřebou 4,5 MWh jde zhruba o 7000 korun.
Rozhodující je, jak velká část celkové spotřeby připadne právě do levnějšího tarifu.
„Největší efekt proto nepřináší jen občasné spuštění jednoho spotřebiče ve správný čas, ale zejména pravidelný odběr, například při ohřevu vody, vytápění nebo nabíjení elektromobilu,“ uvedl Šmíd.
Pomoci může také odložený start spotřebičů, časovač nebo chytrá zásuvka.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
