Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
Rok 2024 bude podle portfolio manažerů a ekonomů na trzích podobně složitý jako rok předchozí. Ten sice přinesl nakonec velké zisky, většinu z nich ale dodaly až rapidní nárůsty v posledním čtvrtletí. Navíc se zdaleka nedařilo všem. V letošním roce pak bude mít na trzíc hlavní slovo efekt známý pod zkratkou FOMO, Fear-of-Miss-Out, tedy strach z minuté příležitosti. Kde se tento efekt projeví nejvíc?
Německo není nemocným, ale unaveným mužem Evropy. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v panelové diskusi řekl německý ministr financí Christian Lindner. Německo teď potřebuje hlavně silnou kávu, dodal obrazně ministr s odkazem na přetrvávající ochablost německé ekonomiky a nutnost strukturálních reforem.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu se hovoří o mnoha tématech od umělé inteligence, přes zdanění bohatých po tenze mezi Západem a Čínou.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Oznámila to na základě prvního odhadu šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v České republice doporučit. Celospolečenské náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy.
Rozhodující roli v sebeprezentaci přebírají sociální sítě. Jsou na nich aktivní všichni - od politiků, bankéřů, po herce a zpěváky. I známá ekonomika Helena Horská z Raiffeisenbank našla cestu na sociální sítě. „Nejvíce mi vyhovuje zkratkovitý Twitter, nejsem žádný literát a ráda se vyjadřuji strukturovaně,“ říká ekonomka v rozhovoru s Katarínou Krajčovičovou v pořadu o osobním brandu Značka: Osobně.
Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v prosinci rostla nejrychlejším tempem skoro za sedm let, objem nových exportních zakázek nicméně druhý měsíc za sebou klesl. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global. Růstu v průmyslu teď vydatně pomáhá zbrojní výroba.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
