Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.
V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa vykázal ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům růst o 0,1 procenta. Dnes to v konečné zprávě na základě sezonně očištěných dat oznámil spolkový statistický úřad. Nepotvrdila se tak předběžná zpráva statistiků z konce července, podle které se hospodářský růst největší evropské ekonomiky zcela zastavil.
Čínská vláda uvolní na podporu a stabilizaci slábnoucí ekonomiky dalších více než 300 miliard jüanů (přes bilion korun). Mají pomoci také s výstavbou infrastruktury.
Britská ekonomika v roce 2020, kdy se potýkala s hlavním náporem pandemie nemoci COVID-19, zaznamenala největší pokles za posledních více než 300 let a také větší pokles než kterákoliv jiná velká ekonomika. Podle aktualizovaných oficiálních údajů statistického úřadu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 11 procent místo doposud uváděných 9,3 procenta. Údaje, které uchovává britská centrální banka, ukazují, že pokles byl nejvyšší od roku 1709.
Čínská centrální banka opět snížila některé úrokové sazby. Chce tak povzbudit ekonomiku oslabenou realitní krizí a protikoronavirovými opatřeními. Zároveň jde proti trendu v ostatních velkých ekonomikách, které úroky kvůli vysoké inflaci spíše zvyšují.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt stoupl o 3,5 procenta.
Nejhorší vlna veder v Číně za posledních 60 let prohlubuje ekonomické problémy země způsobené výlukami souvisejícími s bojem proti nemoci covid-19. Úřady tento týden nařídily továrnám v několika hlavních výrobních regionech pozastavit výrobu, aby se ušetřila elektřina, informoval server amerického listu The Washington Post (WP).
Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle předběžných údajů klesla v meziročním srovnání o čtyři procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil ruský statistický úřad. Statistický úřad neposkytl žádné další podrobnosti. Podle analytiků byl pokles způsoben slabou spotřebitelskou poptávkou a následky sankcí.
Politická nestabilita, narušení obchodu kvůli brexitu, energetická krize a prudce rostoucí inflace dělají z Velké Británie „zemi rozvíjejících se trhů“. V aktuální analýze to uvedla uznávaná Saxo Bank. Výhled britské ekonomiky je totiž tristní - podle Bank of England vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od finanční krize v letech 2008 a 2009, což povede k poklesu HDP o 2,1 procenta, a inflace v říjnu vystoupí na 13 procent, uvedl server CNBC.
Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta. Pracovní místo si na konci sedmého kalendářního měsíce hledalo prostřednictvím úřadů práce přes 240 tisíc lidí. Na jedno volné místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR, podle kterého je červencový nárůst nezaměstnanosti očekávaným sezonním výkyvem – obvykle totiž v létě kvůli nástupu sezónních prací nezaměstnanost klesá. Podle analytiků bude míra lidí bez práce stoupat a na konci roku atakovat čtyři procenta.
