Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce?
Slovenská ekonomika i po 30 letech od rozdělení Československa zaostává za výkonem českého hospodářství. Slovensko ale zaznamenalo rychlejší tempo přibližování k průměru životní úrovně EU, které se v posledních letech ovšem prakticky zastavilo. V analýze hospodářského vývoje Slovenska v období jeho samostatnosti to uvedli analytici bankovního domu Slovenská sporiteľňa, která je největším peněžním ústavem v zemi a která patří do rakouské skupiny Erste Group Bank.
Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Katar byl před dvanácti lety považován za nepravděpodobného hostitele fotbalového mistrovství světa. Chyběla mu fotbalová tradice, stadiony, i vhodné, tedy chladnější počasí. Jen financí měl jeden z nejbohatších států na světě dost. Pořádání mistrovství světa jej stálo miliardy dolarů a bohužel i dost lidských životů kvůli těžkým podmínkám dělníků při stavbách. Ale vše od podezření z korupce, po netoleranci k menšinám či alkoholu na veřejnosti je zapomenuto – Katar dostal přesně to, co chtěl. Slávu, napsal deník The New York Times.
Co přinese nadcházející rok pro americkou ekonomiku? Nejen ekonomové a investoři si kladou tuto otázku a podle svého přesvědčení upravují prognózy a přeskupují portfolia. Výhled je v nynější situaci velmi nejistý a osciluje mezi fundamentálně odlišnými scénáři. To se odvíjí zejména od horizontu působení měnové politiky, respektive zpoždění, s nímž se nastavení měnových podmínek propisuje do jednotlivých segmentů ekonomiky. Přitom nadále platí: když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu.
Až odezní novoroční kocovina po silvestrovské noci a lidé znovu vyrazí nakupovat, čeká je netradiční situace. Část zboží se sice jako obvykle přestěhuje do povánočních slev, ale to každodenní, nezbytně nutné zboží naopak velmi pravděpodobně podraží. Dobrou zprávou ale je, že je téměř jisté, že půjde o poslední zdražení v aktuálním cyklu, míní komentátor Newstreamu Stanislav Šulc.
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Ani listopad nepřepsal příběh, který se na trhu práce píše od letošního jara. Nezaměstnaných za poslední měsíc přibylo 1395, což byla změna málo významná na to, aby posunula podíl nezaměstnanosti ze stávajících 3,5 procenta. Ve stejném měsíci loni dosahoval tento podíl 3,3 procenta.
Nepříznivý demografický vývoj v západním světě znamená zpomalení globálního ekonomického růstu. Země považované dnes za rozvíjející se se budou přibližovat největším ekonomikám současného světa v čele s USA, Čínou či Německem. Největší hrozbou bude protekcionismus a změna klimatu. To jsou hlavní body ekonomického výhledu banky Goldman Sachs na dalších 50 let, o kterých informovala agentura Bloomberg.
