Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v prosinci rostla nejrychlejším tempem skoro za sedm let, objem nových exportních zakázek nicméně druhý měsíc za sebou klesl. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global. Růstu v průmyslu teď vydatně pomáhá zbrojní výroba.
Budoucnost je vždy nejistá, nicméně se hodí mít o nadcházejícím vývoji ucelenou představu. Ta se samozřejmě nemusí nutně naplnit. I tak je výhodné mít možnost porovnat, zda se ekonomická realita ubírá lepším či horším směrem oproti našim očekáváním. Makroekonomická predikce JTIS předpokládá návrat americké ekonomiky k příznivému standardu v průběhu příštího roku. Hlavní rizika pro hladký průběh zachycují alternativní scénáře.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
Americká ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila výhled ratingu Číny ze stabilního na negativní. To znamená, že by v dohledné době mohla snížit i samotný rating. Agentura odkazuje na nižší hospodářský růst Číny ve střednědobém výhledu a na problémy v sektoru nemovitostí. Hlavní rating agentura ponechala na stupni A1.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo špatně tak dlouho, ovšem Česká národní banka se už i tak může připravovat na snížení úroků, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta.
Čisté příjmy lidí v Česku v posledních deseti letech rostou, ale většina států východní Evropy dorovnává propad s rozvinutými evropskými zeměmi rychleji. Medián čistého příjmu, tedy střední hodnota čisté mzdy, v eurech v ČR stoupl mezi roky 2013 a 2022 o více než polovinu. Vyplývá to ze studie finanční společnosti Orbi.
Americká ratingová agentura Moody's Investors Service zlepšila výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. To znamená, že se zhoršením ratingu v dohledné době nepočítá. Zdůvodnila to zejména výrazným snížením rizika v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska. Hlavní úvěrový rating agentura ponechala na stupni Aa3.
Vývoz automobilů z Evropy a z Asie prudce roste. Zejména však díky tomu, že Spojené státy a další země poskytují dotace na nákup elektromobilů. Prodejci navíc doplňují zásoby, které ani teď nedosahují úrovně před pandemií covid-19. Rozmach obchodu s automobily je v kontrastu s širším vývojem exportu, který naopak slábne, a to hlavně kvůli zpomalování světové ekonomiky. Tento trend nabízí pohled na to, jak snahy západních zemí o stimulace domácí výroby a odmítání fosilních paliv způsobují změny ve světovém obchodě, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
