Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Koruna za poslední týdny výrazně posílila, vůči euru o třicet haléřů, z 24,95 na současných 24,65 koruny za euro. Čím to je? Zatímco ECB sazby v červnu snížila, ČNB je ponechala na původní úrovni. Koruna se stala pro investory atraktivní. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, by to mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů. A pokud vstoupí v platnost Trumpova cla, dotklo by se to podle něj Česka mírným poklesem HDP.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Zakladatel a generální ředitel americké internetové společnosti Meta Mark Zuckerberg koupil na jihovýchodě Irska zámek 🏰 z první poloviny 19. století. Informoval o tom jeho mluvčí. Podle listu The Irish Times se hodnota nemovitosti odhaduje na 20 až 30 milionů eur (zhruba 482 až 724 milionů korun).
Číst více
