Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zasedání podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta. Snižováním úroků se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Maďarští poslanci odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz ale v dubnu prohrála volby.
Německé hospodářství letos vzroste 📈 jen o 0,5 procenta. Ve svém výhledu to uvedla takzvaná rada moudrých, což je poradní grémium německé vlády pro hospodářské otázky. Rada tak zhoršila svou podzimní prognózu, ve které ještě počítala s růstem o 0,9 procenta. V příštím roce by podle ní německý hrubý domácí produkt (HDP) mohl vzrůst o 0,8 procenta.
Americká čipová společnost Nvidia plánuje zvýšit své investice na Tchaj-wanu na 150 miliard dolarů 💰 (3,1 miliardy korun) ročně. Nyní zde utrácí kolem 100 miliard dolarů. Uvedl to podle agentury Reuters generální ředitel firmy Jensen Huang. Tchaj-wan současně označil za epicentrum revoluce v umělé inteligenci (AI) a předpověděl, že ostrov se na dlouhou dobu stane světovým technologickým centrem.
Systém okamžitých plateb se v Česku příští rok rozšíří i na transakce prováděné v eurech 💶. Dnes o tom informovala Česká národní banka (ČNB). V současnosti systém umožňuje převody peněz v korunách, podle průzkumu agentury Ipsos pro ČNB ho využívá 53 procent Čechů.
Číst více
Jednání k přesunu agend s premiérem Andrejem Babišem (ANO), vedoucí úřadu vlády Tünde Barthou a čtveřicí ministrů opustili někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo. Řekli to po svém odchodu ze Strakovy akademie novinářům.
Čína povoluje vývoz močovinového hnojiva, vydala na něj vývozní kvóty, uvádějí zdroje agentury Reuters. Krok by podle agentury mohl snížit ceny tohoto hojně užívaného hnojiva na globálním trhu. Ty vyhnalo vzhůru narušení dodávek v souvislosti s válkou v Íránu.
Sněmovní výbor pro obranu schválil návrh vlády na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu . Nyní ho prezident Petr Pavel může jmenovat. Všichni členové výboru hlasovali pro. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.
