Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zasedání podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta. Snižováním úroků se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Česká měna by v letošní roce neměla posílit výrazněji pod hranici 25 korun za euro, uvedla většina oslovených analytiků. Klíčovým faktorem kurzu koruny budou podle nich inflační statistiky, měnová politika, geopolitická situace a případné obchodní války. Loni koruna vůči hlavním světovým měnám oslabila, k americkému dolaru o 8,2 procenta, k euru o 2,3 procenta. V pátek odpoledne se obchodovala kolem 25,15 CZK/EUR.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropa by měla s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem spolupracovat v oblasti cel a nakupovat více zboží vyrobeného ve Spojených státech, aby se tak vyhnula obchodní válce. V rozhovoru s listem Financial Times to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Evropská centrální banka (ECB) varovala před bublinou u akcií spojených s umělou inteligencí (AI), která by mohla náhle prasknout, pokud se nenaplní optimistická očekávání investorů. Varování, na které upozornila agentura Reuters, je součástí zprávy ECB o finanční stabilitě. Banka tuto zprávu zveřejňuje dvakrát ročně a hodnotí v ní rizika pro finanční stabilitu v eurozóně.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů (téměř 63 tisíc korun) za troyskou unci. K růstu žlutého kovu přispívá pokles úrokových sazeb a stupňující se geopolitické napětí.
ČNB se bude snažit držet úrokové sazby nad inflací. Ta se očekává kolem 2️⃣procent, někde nad touto úrovní by měly být sazby, řekl v Partii guvernér Michl.
Číst více
