Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost, uvedli bývalý italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Čím dál více činitelů Evropské centrální banky (ECB) se přiklání k zářijovému snížení úrokových sazeb v eurozóně. Odvrátit by ho tak mohlo jen velké překvapení v ekonomických údajích zveřejněných v příštích týdnech. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozhovorů s řadou zdrojů z ECB.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Evropská centrální banka se podle očekávání rozhodla snížit své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka v dnešní zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019.
Evropská centrální banka (ECB) schválila žádost čtyřem největším řeckým bankám, aby mohly obnovit výplatu dividend. Banky ji zastavily před 16 lety v době dluhové krize. Povolení je další známkou oživení bankovního sektoru a ekonomiky země, uvedla agentura Reuters.
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena zahájit snižování úrokových sazeb. Listu Financial Times to řekl hlavní ekonom banky Philip Lane. ECB bude o nastavení měnové politiky rozhodovat příští týden ve čtvrtek.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Francozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
