Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.
Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun), což je meziročně méně než předloni. Největší část prostředků směřovala do modernizace železnic, silniční infrastruktury a energetiky. Česko podle viceprezidenta EIB Marka Mory patří ve střední Evropě k nejúspěšnějším zemím ve využívání financování banky.
Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová získala v roce 2024 podle výpočtů deníku Financial Times celkové příjmy výrazně vyšší, než odpovídá oficiálně zveřejněnému platu. Rozdíl tvoří především benefity a odměny z dalších funkcí, které banka detailně nerozepisuje.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.
Evropa podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové zmeškala šanci stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Těmi jsou nyní především Spojené státy a Čína. Pokud však Evropa přistoupí k inovacím rozhodně a začne systematicky odstraňovat překážky brzdící rozvoj AI, může se i tak stát významným hráčem. Slovenský prezident Peter Pellegrini zároveň kromě výhod upozornil i na riziko, že AI může ovlivňovat lidské rozhodování.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.
Tržby americké společnosti Anthropic, která se zabývá umělou inteligencí (AI), by mohly do roku 2030 překročit 600 miliard dolarů (zhruba 13,1 bilionu korun). Podle listu Financial Times to vyplývá z prognózy investiční banky Goldman Sachs, která pro firmu připravuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Odhad počítá s tím, že tržby podniku vzrostou do konce desetiletí více než 130násobně oproti loňskému roku.
Číst více
Hnutí STAN, které vyhrálo pražské komunální volby, chce sestavit koalici se Spolu (ODS, TOP 09) a s Prahou sobě. Dnes to na základě dosavadních koaličních jednání odhlasoval jeho zastupitelský klub.
Číst více
Státní podnik Lesy České republiky vypsal soutěž na generálního dodavatele stavby nového sídla v Hradci Králové. Předpokládaná hodnota díla je 1️⃣,8️⃣ miliardy korun bez DPH. Lhůta pro podání nabídek je 15. ledna 2027. Stavbu by podnik chtěl zahájit v květnu. Lesy ČR to dnes uvedly na svém webu. Objekt by měl být největší administrativní dřevostavbou v Česku.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách. Trilaterální jednání o válce na Ukrajině začalo v Abú Zabí dnes a má pokračovat ve středu.
Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes ☝️ varovala před ohrožením právního státu ve Francii a sílícími projevy autoritářských praktik v zemi. Prohlášení přichází v době celostátních protestů a pouhých šest měsíců před prezidentskými volbami, upozornila agentura AFP.
Společnost Veolia podepsala smlouvu o prodeji dceřiné firmy Recovera Využití zdrojů. Kupujícím je podnikatelská skupina CE Industries miliardáře 👨 Jaroslava Strnada. S odkazem na mediální zástupkyni skupiny Veolia Petru Losertovou to dnes uvedl Ekonomický deník. Na podnikání firmy Recovera, která působí v oboru nakládání s odpady, se podle deníku nic nemění.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za 👍 velmi produktivní dnešní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.
Do vedení Správy Krkonošského národního parku se po nedávných personálních změnách dostali dosavadní vedoucí oddělení péče o lesní ekosystémy 👨 Dušan Havlík a tiskový mluvčí správy parku Radek Drahný. Oba se stali náměstky. První z nich povede po odvolaném ekonomickém náměstkovi Luďkovi Kholovi ekonomický odbor a druhý bude v čele odboru vnějších vztahů.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu 📈 zrychlil na 2,0 procenta z tempa 1,6 procenta v září. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních šest měsíců. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace překonal očekávání analytiků a podle odhadů trhu pravděpodobně už letos neumožní snížit základní úrokové sazby.
Stát by v případě vysokých cen energií mohl vybrat od producentů elektřiny až 9️⃣0️⃣ procent jejich nadměrných příjmů nad stanovený cenový strop. Ten by při aktivování odvodů předem nastavila vláda. Vyplývá to z vládou schváleného návrhu novely energetického zákona, který je nyní k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu.