Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům, uvedla v Berlíně prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zasedání podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,75 procenta. Sazbu pro hlavní refinanční operace zredukovala také o čtvrt bodu, a to na 2,9 procenta. Snižováním úroků se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.
