Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a lídři několika evropských zemí oznámili, že se zúčastní pondělního jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Kyjev naléhá na to, aby Evropa byla součástí možných budoucích mírových dohod s Ruskem, které Ukrajinu před více než třemi lety vojensky napadlo.
Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.
Včerejší aljašskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina hodnotí trhy celkově negativně. Zatím tedy hlavně moskevská burza, jejíž stěžejní ukazatel MOEX dnes po 16. hodině středoevropského čase klesal o zhruba dvě procenta. Mezi tituly, jež nejvíce k poklesu přispěly, patří ty plynárenského kolosu Gazpromu, které oslabovaly o více než tři procenta. Největší ruská přepravní společnost, převážně státní Sovcomflot, zase ztrácela takřka tři procenta.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina v současné chvíli rozebírá celý svět. Svým komentářem přispěl i maďarský premiér Viktor Orbán, který nešetřil superlativy.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Posledních 15 let sledujeme pokus byznysmenů ovládnout geopolitiku i politiku. Ve světě je toho největším příkladem Donald Trump, u nás se po Andreji Babišovi již dorostli další miliardáři ke stejným choutkám. Tváří se to jako politika, ale politika to není. Je to show. A proto si Donald Trump nikdy nezaslouží svou vysněnou Nobelovu cenu míru. Nanejvýš tak jakousi Nobelovu cenu dealu z jeho golfového resortu Mar-a-Lago.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Trumpovým hlavním cílem při dnešním jednání je dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi a půl lety.
Z pokračování války by těžily akcie evropských zbrojařů, které nyní spadly.
Podle zdrojů by takovýto krok podpořil snahy Intelu o rozšiřování výroby ve Spojených státech.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
