Nejen Trump, ale i Biden. Bílý dům nechával Muskův Starlink zapínat i vypínat podle svých zájmů
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
Spojené státy se v posledních letech opakovaně obracely na SpaceX s žádostmi, aby v konkrétních zemích Starlink zapnula, nebo naopak vypnula. Podle agentury Reuters se tak dělo už za prezidenta Joea Bidena a pokračovalo to i za Donalda Trumpa. Washington chtěl například zabránit tomu, aby Starlink využívali Húsíové v Jemenu či Hizballáh v Libanonu, a zároveň podporoval jeho aktivaci v Íránu a na Ukrajině. V některých případech tak soukromý satelitní systém fakticky pomáhal naplňovat cíle americké zahraniční politiky.
Za Bidenovy administrativy podle bývalých vysokých amerických představitelů vláda předávala SpaceX zpravodajské informace o terminálech, které se mohly dostat k Íránem podporovaným skupinám. V Libanonu i Jemenu pak žádala firmu, aby zařízení identifikovala a odpojila. Naopak po ruské invazi na Ukrajinu tlačil Washington na rozšíření využití Starlinku ukrajinskou armádou. Podobně americká vláda podporovala aktivaci služby v Íránu během protestů po smrti Mahsy Amíníové.
Ukrajina výrazně rozšířila schopnost zasahovat cíle hluboko na ruském území. Z původně omezených dronových operací se postupně stala rozsáhlá kampaň, při níž Kyjev útočí na rafinerie, plynové terminály, tankery, datová centra i vojenské cíle. Podle agentury Bloomberg stojí za tím nejen rychlý rozvoj domácí výroby, ale také satelitní snímky, zpravodajská síť a stále sofistikovanější plánování.
Sedm tisíc útoků za léto. Kyjev výrazně posunul dosah války směrem do Ruska
Politika
Trump navázal na Bidenovu praxi
Podle Reuters stejný model převzala i Trumpova administrativa. Po americko-izraelských útocích na Írán v letech 2025 a 2026 jednala s Muskem a SpaceX o zpřístupnění Starlinku tak, aby se k internetu mohli dostat protivládní demonstranti. Ani Bílý dům, ani SpaceX veřejně nepotvrdily, zda byly všechny plánované terminály skutečně aktivovány, americká politika se však dál opírala o infrastrukturu firmy, která zůstává v soukromých rukou.
Právě tato závislost teď budí stále větší otázky. SpaceX vlastní systémy, které jsou zásadní nejen pro americkou armádu, ale také pro spojence Spojených států. V případě Ukrajiny se Starlink stal klíčovým prostředkem komunikace na frontě a Starshield, jeho vojenská verze, slouží také k navádění dronů a spojení s jejich operátory. Ukrajinští vojáci přitom tvrdí, že v současnosti neexistuje systém s obdobnými schopnostmi.
Spor o Ukrajinu ukázal slabé místo
Napětí výrazně vzrostlo poté, co Ukrajina oznámila, že její přístup ke Starshieldu byl omezen a že zpomalil i samotný Starlink. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdil, že omezení zhoršilo fungování vojenských dronů a dotklo se také některých obranných operací proti ruským raketovým útokům. Reuters už dříve informovala, že pokyn ke zpomalení Starshieldu přišel z Bílého domu, Trumpova administrativa ale neuvedla, zda jej skutečně vydala.
Další nejasnosti přidal sám Musk. Ten uvedl, že systémy Starshield vlastní a kontroluje americká vláda a o případných omezeních rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident. Přesto se v minulosti objevily případy, kdy Musk sám zasáhl do rozsahu ukrajinského přístupu ke Starlinku. V roce 2022 například odmítl aktivovat satelitní síť v Sevastopolu pro plánovaný ukrajinský útok na ruskou flotilu s odůvodněním, že nechce být spoluúčastníkem velkého válečného aktu.
V současné chvíli se provoz systému Starlink a jeho vojenské verze Starshield na Ukrajině vrátil k rychlostem připojení, kterých dosahovaly před zavedením omezení před více než týdnem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
Merz přitvrdil proti Rusku i AfD. Německo podle něj čelí tlaku zvenčí i zevnitř
Politika
Kdo vlastně rozhoduje?
Kritici upozorňují, že SpaceX má mimořádný vliv na americkou národní bezpečnost, zatímco není vždy jasné, zda konečné rozhodnutí dělá vláda, Pentagon, nebo vedení firmy. Demokratický kongresman Jason Crow proto vyzval k větší transparentnosti a upozornil na rizika, která plynou z tak výrazné závislosti na jedné společnosti.
Situace zároveň znepokojuje evropské představitele. Někteří z nich podle Reuters tvrdí, že Evropa by měla vybudovat vlastní vojenské satelitní komunikační kapacity, protože v krátkodobém horizontu nemá za Starlink rovnocennou náhradu. Současný spor o Ukrajinu tak neukazuje jen sílu SpaceX, ale také slabinu západních států, které stále více spoléhají na infrastrukturu, jež není plně pod jejich kontrolou.
