Nejnovější čísla ČSÚ ukazují nečekaný posun: bytovou výstavbu už netáhne Praha, ale jižní Morava. Za prvních pět měsíců se v Česku začalo stavět téměř 19 tisíc bytů, přesto ani současný boom nestačí na to, aby zkrotil ceny bydlení.
Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.
Stát dosud Sdružení nájemníků ČR přispíval pěti miliony korun ročně. Sdružení pomáhá nájemníkům, poskytuje jim právní rady a další služby. Nyní mu hrozí zánik. Stát už peníze nechce dávat.
Praha má v přípravě rekordních 157 tisíc bytů, na trh se ale dostávají pomalu. Podle Central Group výstavbu brzdí úřady, drahé stavební dodávky i nejistá pravidla. Majitel skupiny Dušan Kunovský varuje, že současný boom může brzy skončit.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Nový územní plán Prahy, který schválili pražští zastupitelé, není ani dobrý, ani špatný. Po letech jednání a různých ústupků, drtivá většina kritiky pocházela z oblasti nimby, odpůrců rozvoje, jsou evidentní dvě fakta. Za prvé, uff, konečně je nějaký plán. A za druhé, bude ho třeba změnit.
Po šestadvaceti letech nastává klíčový den pro nový územní plán hlavního města, který rozhoduje o tom, co a kde se bude stavět. Zastupitelstvo má ve čtvrtek na programu jeho schválení. Nebo odmítnutí. Jde o klíčový dokument pro rozvoj Prahy.
Zpravodajské informace ukazují, že Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, uvedla před dnešním jednáním ministrů obrany v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Ministři budou debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se ale rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Z ní podle agentury Reuters vyplývá, že EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně.
Francouzská krajní pravice zaznamenala v dnešních senátních volbách velký úspěch, když se spojenci získala 14 křesel v horní komoře a čtyřnásobně tak 📈 zvýšila počet svých senátorů. Napsala to agentura AFP, podle níž se jedná o významný úspěch před prezidentskými volbami plánovanými na 18. dubna.
Jihokorejská prezidentská kancelář ☝️ obvinila Ukrajinu, že vyzradila předání dvou severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje a poté nepravdivě popřela, že se obě strany dohodly na utajení této akce. Soul žádá po Kyjevu oficiální vysvětlení a omluvu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.
Obavy českých domácností z dalšího vývoje cen energií 📈 rostou. Jejich zvýšení nyní očekává 60 procent Čechů, což je nejvíce za poslední dva roky. Naopak ve zlevňování věří jen sedm procent obyvatel. Jako hlavní důvod pro zdražování lidé nejčastěji uvádí válku na Blízkém východě a politiku Spojených států.