Evropský kapitálový trh čekají změny. Týká se to přitom i Česka, které kvůli tomu v Senátu schválilo letos v červenci dva zásadní zákony. První z nich, ESAP, se týká jednotného přístupového místa. Podle investičního analytika Martina Dočekala má jít de facto o revoluci v transparentnosti.
Bankovní rada ČNB ve středu 25. června podle očekávání pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta. Inflace je pod kontrolou a makroekonomické ukazatele ukazují na pokračující stabilizaci. Prostor pro další snižování sazeb je omezený, ale stále existuje – ČNB by mohla přistoupit ke snížení až na cca 3,25 procenta ve 3. čtvrtletí nebo ke konci roku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.
Věstonickou venuši našli před 100 let. U příležitosti tohoto výročí vydává Česká národní banka (ČNB) pamětní stříbrnou dvousetkorunu s motivem této pravěké plastiky.
Když Michl nastoupil do čela centrální banky, inflace byla 17,5 procenta. Za efektivní zkrocení inflace dostal guvernér ČNB již druhou prestižní cenu.
Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.
Květnová inflace výrazně převýšila odhady analytiků, když v meziročním vyjádření poskočila z dubnové úrovně 1,8 na 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů inflaci pouze ve výši rovných dvou procent.
Nižší ceny ropy mohou tlumit negativní dopady obchodních válek na hospodářský růst a působit protiinflačně, zároveň je ale obtížné vyhodnotit, nakolik se projeví narušení dodavatelských řetězců, které by působilo ve směru vyšší inflace. Vyplývá to ze zápisu z jednání z minulého týdne, kdy bankovní rada rozhodla o poklesu základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Byl to čekávaný krok centrálních bankéřů? Podle analytika Michala Skořepy z České spořitelny ne tak docela. A jaké bude mít dopady? „Lehce to přispěje spíš firemnímu sektoru, kde jsou úvěry zpravidla navázány na kratší úrokové sazby.“
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Členové rady ČNB zasednou k dalšímu měnově-politickému zasedání již 7. května. Výraznější změny v nastavení úrokových sazeb se tentokrát neočekávají, což v rozhovoru pro Bloomberg potvrdila také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. „Zatím je to otevřené, ale i kdybych se nakonec přiklonila ke snížení sazeb o 0,25 procenta, nelze vyloučit, že půjde o poslední snížení v rámci aktuálního cyklu,“ prohlásila Zamrazilová.
