Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Evropský kapitálový trh čekají změny. Týká se to přitom i Česka, které kvůli tomu v Senátu schválilo letos v červenci dva zásadní zákony. První z nich, ESAP, se týká jednotného přístupového místa. Podle investičního analytika Martina Dočekala má jít de facto o revoluci v transparentnosti.
Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
Koruna za poslední týdny výrazně posílila, vůči euru o třicet haléřů, z 24,95 na současných 24,65 koruny za euro. Čím to je? Zatímco ECB sazby v červnu snížila, ČNB je ponechala na původní úrovni. Koruna se stala pro investory atraktivní. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, by to mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů. A pokud vstoupí v platnost Trumpova cla, dotklo by se to podle něj Česka mírným poklesem HDP.
Investiční skupina Natland uzavřela dohodu o vstupu do investiční společnosti Proton, která se specializuje na správu fondů kvalifikovaných investorů. V první fázi Natland získal podíl ve výši 9,5 procenta. Navýšení podílu až na 70 procent podléhá notifikaci a schválení Českou národní bankou. V případě schválení se Natland stane majoritním akcionářem a strategickým partnerem společnosti.
Základní úroková sazba zůstává na úrovni 3,5 procenta. Rozhodla ve středu na svém měnověpolitickém zasedání bankovní rada ČNB. Trh stabilitu sazby očekával. Podle expertů je možné, že do konce roku centrální bankéři ke snížení sazeb přistoupí, záležet bude na dalším vývoji ekonomiky.
Bankovní rada ČNB ve středu 25. června podle očekávání pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta. Inflace je pod kontrolou a makroekonomické ukazatele ukazují na pokračující stabilizaci. Prostor pro další snižování sazeb je omezený, ale stále existuje – ČNB by mohla přistoupit ke snížení až na cca 3,25 procenta ve 3. čtvrtletí nebo ke konci roku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.
Věstonickou venuši našli před 100 let. U příležitosti tohoto výročí vydává Česká národní banka (ČNB) pamětní stříbrnou dvousetkorunu s motivem této pravěké plastiky.
Když Michl nastoupil do čela centrální banky, inflace byla 17,5 procenta. Za efektivní zkrocení inflace dostal guvernér ČNB již druhou prestižní cenu.
Přestože česká ekonomika postupně splňuje většinu kritérií pro přijetí eura a velké průmyslové podniky již s eurem běžně operuje, společná evropská měna se mezi Čechy stále netěší popularitě. Přijetí eura tak stále není na pořadu dne. A klíčové výhody ve vlastní měně nadále vidí také guvernér České národní banky Aleš Michl. „Vlastní měnová politika dokáže držet inflaci na uzdě mnohem efektivněji, než by kdy dokázalo euro,“ uvedl Michl na akci agentury Bloomberg věnované právě společné evropské měně.
