Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Byl to čekávaný krok centrálních bankéřů? Podle analytika Michala Skořepy z České spořitelny ne tak docela. A jaké bude mít dopady? „Lehce to přispěje spíš firemnímu sektoru, kde jsou úvěry zpravidla navázány na kratší úrokové sazby.“
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Část členů bankovní rady ČNB se domnívá, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Další zase uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Bankovní rada se minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta.
Členové rady České národní banky, novodobých sedm „statečných“, dobře věděli, proč nemají dál snižovat úrokové sazby. Na obzoru jsou takzvaná inflační očekávání. Na posledním zasedání rady na konci března hlasovalo všech sedm členů pro zachování sazeb na úrovni 3,75 procenta.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
ČNB loni dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku. Rekordně ziskové hospodaření ale podle člena bankovní rady Jana Kubíčka nejde automaticky očekávat i v následujících letech. Vývoj bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, poté co je v únoru snížila o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 procenta, diskontní sazba na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta, uvedl Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal ocenění pro nejlepšího evropského centrálního bankéře od odborného časopisu The Banker. Minulý týden Michla ocenil jiný odborný časopis Central Banking, který mu udělil titul Guvernér roku. Ocenění od časopisu The Banker v minulosti získali i dva Michlovi předchůdci Miroslav Singer a Jiří Rusnok.
Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
