Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Druhá hypotéka může být řešením, ale i pastí. Banka sice znovu posoudí příjmy a dluhy, skutečný test ale čeká domácí rozpočet: vyšší sazby, výpadek příjmů nebo nečekané výdaje.
Přímé zahraniční investice v Německu se v loňském roce 📈 zvýšily o 50 procent. Velkou měrou k tomu přispěl zvýšený příliv investic z Británie, který převážil nad výrazným poklesem investic ze Spojených států. S odkazem na výpočty Institutu německého hospodářství to uvedla agentura Reuters.
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.
Firmě EG.D ze skupiny E.ON ČR ⚡ loni stoupl zisk po zdanění 💰 na 1,709 miliardy korun. V roce 2024 dosáhla společnost zisku 770 milionů korun. Čistý obrat se zvýšil o 428 milionů korun na 26,503 miliardy korun. Distribuce elektřiny dosáhla 12,7 terrawatthodin a meziročně se zvedla o 1,6 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Ceny ropy 🛢 se dnes kvůli obnoveným vojenským úderům mezi Spojenými státy a Íránem zvyšují. Severomořská ropa Brent krátce přidává 2,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje téměř 2,8 procenta na 85,70 dolaru za barel.
Vláda by se na dnešním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu 💰 na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od jejích posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně ministerstvo financí návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
Česká ekonomika loni rostla rychleji než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh 💸 vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Číst více