ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.
Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.
Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
Okamžité platby se v Česku rozšíří i na eura. Banky budou muset od ledna 2027 umět eurové platby přijímat, nejpozději od července také odesílat.
Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
