Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.
Nižší ceny ropy mohou tlumit negativní dopady obchodních válek na hospodářský růst a působit protiinflačně, zároveň je ale obtížné vyhodnotit, nakolik se projeví narušení dodavatelských řetězců, které by působilo ve směru vyšší inflace. Vyplývá to ze zápisu z jednání z minulého týdne, kdy bankovní rada rozhodla o poklesu základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Byl to čekávaný krok centrálních bankéřů? Podle analytika Michala Skořepy z České spořitelny ne tak docela. A jaké bude mít dopady? „Lehce to přispěje spíš firemnímu sektoru, kde jsou úvěry zpravidla navázány na kratší úrokové sazby.“
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Členové rady ČNB zasednou k dalšímu měnově-politickému zasedání již 7. května. Výraznější změny v nastavení úrokových sazeb se tentokrát neočekávají, což v rozhovoru pro Bloomberg potvrdila také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. „Zatím je to otevřené, ale i kdybych se nakonec přiklonila ke snížení sazeb o 0,25 procenta, nelze vyloučit, že půjde o poslední snížení v rámci aktuálního cyklu,“ prohlásila Zamrazilová.
Hlídač státu, což je takový dobrovolnický spolek čtyř aktivistů, kteří mají bohulibý záměr vytvořit server, který má „být pomocí pro občany, aby mohli sami kontrolovat stát“, vytvořil žebříček nejlépe placených manažerů ve veřejně placené sféře. Projekt založil Michal Bláha, který se, jak praví na svém webu, „jeden den naštval a rozhodl se, že se stát musí co nejrychleji změnit.“
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Část členů bankovní rady ČNB se domnívá, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Další zase uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Bankovní rada se minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta.
Členové rady České národní banky, novodobých sedm „statečných“, dobře věděli, proč nemají dál snižovat úrokové sazby. Na obzoru jsou takzvaná inflační očekávání. Na posledním zasedání rady na konci března hlasovalo všech sedm členů pro zachování sazeb na úrovni 3,75 procenta.
