Horší vyhlídky pro Česko. Růst bude slabší, varuje ministerstvo financí
Dnes zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Letošní hospodářský růst vidíme o 0,2 procentního bodu níže, než v dubnu, tedy na úrovni 1,9 procenta. Odhad míry inflace jsme upravili z 2,5 na 2,2 procenta. Tak by se daly shrnout hlavní závěry ministerstva financí ve dnes zveřejněné aktualizované prognóze dalšího vývoje české ekonomiky.
Odhad letošního HDP (z květnových 2,5 na srpnových 2,2) a inflace (z 2,2 na rovná dvě procenta) snížila také Česká národní banka. Česká bankovní asociace (ČBA) ponechala svůj květnový odhad HDP na úrovni dvou procent a odhad inflace snížila z 2,5 na dvě procenta.
Ministr školství Robert Plaga chce zvýšit platy učitelů. Chce je dotlačit na 130 procent průměrné mzdy. Je to téma omleté, každý ministr školství chtěl přidávat učitelům. Je to závazek letitý, stále nenaplněný. Vláda nyní opět slibuje.
Dalibor Martínek: Ministr Plaga chce zvedat platy učitelů. Za co?
Názory
Nižší růst i inflace
V dubnu, kdy byla zveřejněna poslední předpověď hospodářského vývoje naší klíčové prognostické instituce (na jejích předpovědích je postavena příjmová strana státních rozpočtů Česka), MF očekávalo, že letos naše ekonomika meziročně reálně vzroste o 2,1 procenta. Nyní prognózuje pouze 1,9 procenta. Je za tím zejména nižší než očekávaný růst HDP v prvním čtvrtletí, čerpání zásob firem i pomalejší růst spotřeby domácností, vyvolaný hlavně nejistotou ohledně vývoje cen energií. Pro příští rok nicméně MF nechává svůj předpoklad růstu hrubého domácího produktu na dubnové úrovni 2,4 procenta.
Na nižších hodnotách, a tedy naopak v lepších barvách, MF naopak vidí růst cenové hladiny. Místo původně očekávaných 2,5 procenta (průměrná míra inflace pro letošní rok) a 2,8 procenta (příští rok) počítá s 2,2 a 2,7 procenta. V tiskové zprávě ministerstvo podotýká, že se ve světové ekonomice i přes zvýšené geopolitické napětí kvůli konfliktu na Blízkém východě a narušení obchodních tras v Hormuzském průlivu zatím neprojevují výraznější sekundární inflační tlaky. Tedy že slabší zásobování z oblastí závislých na průjezdu Hormuzem neakceleruje poptávku po relevantních komoditách a netlačí jejich ceny vzhůru.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Sucho zasáhlo motor Evropy. Německý růst bude jen minimální
Money
Na vyšší úrovni než v dubnu spatřuje MF také vývoj zaměstnanosti. Zaměstnanost by měla letos místo původně předpokládaných 0,2 procenta růst o 0,8 procent a 0,1 místo záporného přírůstku ve výši 0,2 procenta příští rok. Spolu s tím MF upravilo také svou předpověď vývoje objemu mezd a platů. Ten by měl letos vzrůst o 7,8 a příští rok o 6,2 procenta (původně 6,8 pro letošek a šest procent pro příští rok). Důvodem je přetrvávající nedostatek zaměstnanců zejména ve stavebnictví a ve službách a v obecné rovině dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, který nedovolí mzdový pokles.
Všechny cesty vedou do Hormuzu
Za mírným poklesem očekávání růstu HDP obecně je stále hořící vojenský konflikt na Blízkém východě a zejména zneprůchodnění Hormuzského průlivu, části dopravní cesty pro ropu, zemní plyn, hnojiva, vzácné kovy a další suroviny.
Základní scénář MF předpokládá, že intenzita konfliktu bude během roku slábnout, nicméně přeprava zmíněným průlivem bude po zbytek roku omezená. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se měly přiblížit předválečné úrovni během první poloviny roku 2027. Tím by se měly velkoobchodní ceny energií postupně snižovat, ale budou zůstávat volatilní. V dubnové predikci očekávalo MF cenu referenční ropy Brent ve výši 91 pro letošek a 79 dolarů pro příští rok, nyní předpokládá 86 respektive 73 dolarů.
Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst. 
Češi rádi šetří, ale jejich peníze leží. Ekonomice je to k ničemu
Money
Hospodářský růst bude tažen výlučně domácí poptávkou. Vedle spotřeby domácností očekává MF i růst investic firem. Saldo zahraničního obchodu by mělo na HDP působit spíše negativně. Dynamiku vývozu totiž i přes zvýšený objem zakázek budou brzdit výpadky dodávek vstupů, obchodní bariéry i snižování stavu zásob. Ty firmy z velké míry vyčerpaly během prvního letošního kvartálu, kdy potřebovaly pokrýt exportní zakázky a dodávky kvůli Hormuzu zásadním způsobem vázly, a čerpání zásob i nadále pokračuje.
Pokud jde o inflaci, na ní se pozitivně projevila regulace cen pohonných hmot spolu se snížením spotřební daně na naftu. Protiinflačně bude působit hlavně převedení poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, silnější koruna, pokles cen potravin i restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem pak vyšší ceny ropy a pokračující rychlý růst mezd a nákladů na bydlení.
Předpověď je předpověď, vše může být jinak
„Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem zůstává vývoj vojenského konfliktu na Blízkém východě a s ním spojené tlaky na ceny energií. Další významná rizika představuje bezpečnostní situace v Evropě a obchodní politika v hlavních ekonomikách,“ uvádí MF.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
