Co do meziroční inflace je na tom Česko lépe než drtivá většina zemí Evropské unie. Meziměsíční růst už tak pozitivně nevypadá. Je to ale dáno hlavně tím, že v červenci začala hlavní sezóna dovolených.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Hypotéky dál pomalu zdražují, prudký růst sazeb ale analytici neočekávají. Pro domácnosti teď může být důležitější správný výběr banky a délky fixace než čekání na nejistý obrat celého trhu.
Evropský kryptotrh od července funguje podle tvrdších pravidel. Po konci přechodného období MiCA smějí služby spojené s kryptoaktivy nabízet jen licencované firmy. Česká národní banka udělila povolení 11 subjektům, zatímco nelicencovaní hráči včetně Binance musejí v EU své služby ukončovat.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Babiš znovu kritizuje ČNB za zvýšení sazeb na 3,75 procenta a varuje před dražšími hypotékami, úvěry i náklady pro stát. Guvernér Aleš Michl rozhodnutí hájí obavou z vyšší inflace a zdůrazňuje, že centrální banka zůstává nezávislá.
Trinity Bank jako jedna z prvních bank reaguje na vyšší sazby ČNB atraktivnější nabídkou pro střadatele. U Narozeninového spořicího účtu nově slibuje úrok až 4,08 procenta ročně, zatímco velké banky dopady rozhodnutí centrální banky zatím většinou analyzují.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
