Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
Okamžité platby se v Česku rozšíří i na eura. Banky budou muset od ledna 2027 umět eurové platby přijímat, nejpozději od července také odesílat.
Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
