Bankám a spořitelnám v Česku loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 17,7 miliardy korun na 121,7 miliardy korun, uvedla Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci loňského roku činila 10,628 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 741 miliard korun. Významně se podle expertů na loňském růstu podepsalo snížení úrokových sazeb a aktivita na úvěrovém trhu.
Obchodníky s kryptoaktivy čekají nové povinnosti. Nově už i v Česku platí zákon, který jejich fungování upravuje a nastavuje obdobná pravidla jako pro jiná aktiva. Stát tím konečně dává najevo, že i kryptoaktiva mají své místo na finančním trhu a že je třeba chránit spotřebitele před nekalými obchodníky a danit i tyto investice. Investiční riziko však zůstává i nadále na každém investorovi. Přečtěte si, jaké změny novela přináší a jak se orientovat na rostoucím trhu kryptoaktiv.
Banky letos opět snižovaly úroky u spořicích účtů. Dvě banky nyní nabízejí čtyřprocentní úročení, vážou se k nim ale složitější podmínky pro získání. U ostatních spořících účtů sazby vesměs začínají od tří procent. Důvodem je snižování sazeb České národní banky. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. ČNB ve čtvrtek rozhodla o dalším snížení sazeb, které nyní činí 3,75 procenta.
Sazby chceme nechat nad inflací delší dobu. Chceme motivovat lidi ke spoření. To uvedl guvernér rady České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci po měnově-politickém zasedání rady ČNB. Nastavení sazeb by tak mohlo být v letošním roce výš, než očekává makroekonomická prognóza, dodal Michl.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je zdrženlivý k možnému zařazení bitcoinu do devizových rezerv České národní banky (ČNB). Centrální banka by měla být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum, řekl při představení makroekonomické prognózy. Zdůraznil ale, že rozhodnutí o tomto kroku bude na bankovní radě ČNB. O možném zařazení bitcoinu do rezerv ČNB mluvil ve středu její guvernér Aleš Michl.
Případné zařazení bitcoinu do rezerv České národní banky (ČNB), které navrhuje guvernér Aleš Michl, může posunout kryptoměny více mezi běžná investiční aktiva. Česko by se tak stalo první západní zemí, která by zařadila krypto do svých rezerv. Zároveň by se ale ČR dostala do rozporu s Evropskou centrální bankou, která je naopak ke kryptoměnám skeptická a považuje je za rizikové. Vyplývá to z vyjádření analytiků a expertů. Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je to špatný nápad, hrozí ztráta důvěryhodnosti centrální banky.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Guvernér České národní banky Aleš Michl chce nakoupit bitcoiny za takřka 200 miliard korun. Může se tím dostat do střetu s Evropskou centrální bankou, podle níž je bitcoin „měnou zločinců“ a domečkem z karet, co se zhroutí.
