Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Nataliia Lipikhina z J.P. Morgan Private Bank se specializuje na investiční strategie v regionu Evropy, Středního východu a Afriky. I tak v současnosti radí nakupovat zejména americké akcie. „Ano, jsou předražené, a to z pohledu téměř jakékoli metriky. Přesto bych doporučovala mít v amerických aktivech 60 až 70 procent akciového portfolia,“ uvedla v podcastu agentury Bloomberg Merryn Talks Money.
Oznámení nových cel na dovoz z EU a Mexika spustilo diplomatickou bouři, ale trhy zůstávají překvapivě klidné. Investoři věří, že Trumpova hrozba je jen vyjednávací manévr.
Americké banky Goldman Sachs, Morgan Stanley a Bank of America ve druhém čtvrtletí zvýšily zisky. Těžily z růstu příjmů z obchodování, za kterým stály výkyvy na finančních trzích spojené s celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura Reuters na základě výsledkových zpráv jednotlivých podniků.
Ať už jednání mezi Evropou a USA dopadnou jakkoli, evropské ekonomiky čekají složité časy. Pokud by na konci byla cla na veškeré evropské zboží mířící do USA ve výši 30 procent, nejvíce by to dopadlo na země východní Evropy, zejména takzvané V4. Alespoň to tvrdí hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorcik. Česko by se však největšímu problému mělo vyhnout. Protože je prorostlé do německé ekonomiky.
Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Trump také a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vietnam dosáhl dohody s Donaldem Trumpem ohledně cel. Vyjednavačům se podařilo vyhnout nejhoršímu scénáři, který počítal s 46procentními tarify. Nově tak na zboží z Vietnamu bude mít přirážku „jen“ 20 procent. Dotkne se to celé řady firem, pro něž se Vietnam stal dalším výrobním hubem po Číně, jako jsou Nike, Adidas, Apple či Samsung. Zejména pro výrobce sportovního oblečení a obuvi přitom může jít o poměrně velký problém, na což již reagují i akcie Nike a Adidasu.
Odklad evropských protiopatření proti americkým clům není překvapením, ukazuje to stále otevřený prostor ke vzájemným jednáním. ČTK to řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Obchodní válka EU se Spojenými státy by podle něj měla velké negativní následky, protože EU nemá vůči USA tak silné karty jako například Čína. Pro další vyjednávání s USA se již v sobotu vyslovovali také někteří čeští politici.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Americký prezident Donald Trump hodlá zavést na dovoz z EU clo ve výši 30 procent, a to od 1. srpna. To je vyšší clo, než jaké na ni uvalil v rámci stanovení svých recipročních cel začátkem dubna, které činilo pouze 20 procent. Vyjednavačům EU se tedy nedaří si Trumpa naklonit, spíše naopak. Clo ve výši 30 procent chce Trump zavést také na dovoz z Mexika.
Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
