Evropská unie a Austrálie po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se dále dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
Cena zlata 🥇by se do konce roku 2030 měla podle základního scénáře studie In Gold We Trust Report 2026 zvýšit o pětinu na 4822 dolarů za troyskou unci. Na pražské investiční konferenci Vyšehradské fórum to řekl analytik Mark Valek z investiční společnosti Incrementum. V případě výrazně inflačního scénáře by se podle něj mohla vyšplhat až na 8926 dolarů za unci.
Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení ve druhém nejlidnatějším francouzském městě. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Pražská burza dnes oslabila 📉, index PX klesl o 1,48 procenta na 2623,63 bodu. V červených číslech skončily akcie Erste i Komerční banky. Největší ztrátu ve výši osmi procent zaznamenaly cenné papíry plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Stalo se to den po oznámení, že korejský vlastník firmy skrze zrychlený úpis prodal investorům asi 17 procent akcií podniku za téměř 2,2 miliardy korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Ukrajinské úřady dnes nařídily ☝️ povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, píše agentura AFP.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
Švédská společnost Spotify, která je provozovatelem přední světové platformy pro streamování hudby, 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o 15 procent na 672 milionů eur (přes 16 miliard korun). Počet aktivních uživatelů meziročně vzrostl o 11 procent na 788 milionů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Evropa musí být připravena na krize dřív, než vypukne další, řekla v Praze na konferenci věnované odolnosti Evropy eurokomisařka pro řešení krizí 👩 Hadja Lahbibová. Kontinent podle ní čelí rostoucím hrozbám téměř na všech frontách. Eurokomisařka tak připravenost na krize považuje za jednu z nejnaléhavějších evropských priorit.
České Radiokomunikace se dohodly na 🤝 spolupráci na rozvoji české AI Gigafactory s francouzskou technologickou společností Bull. Podepsaly memorandum, jehož cílem je propojit infrastrukturní zázemí CRA s hardwarovými a softwarovými technologiemi Bull a podpořit budování kapacit umělé inteligence pro ČR a region střední a východní Evropy.
Americká zbrojovka Lockheed Martin uzavřela s ministerstvem obrany USA rámcovou dohodu, která počítá s výrobou nejméně 8️⃣5️⃣0️⃣ stíhacích letounů F-35 v příštích deseti letech. Oznámil to v prohlášení Pentagon. Dohoda zároveň garantuje, že společnost do podpory programu investuje nejméně sedm miliard dolarů (151 miliard korun).
