Spojené státy pracují na dohodě o snížení cel na dovoz ze Švýcarska, uvedl americký prezident Donald Trump. Aktuální sazba činí 39 procent, o nové šéf Bílého domu ještě nerozhodl. Informuje o tom agentura Reuters. USA jsou pro švýcarské výrobky jedním z nejdůležitějších trhů.
Výsledkem schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji je rámcová dohoda, která ze strany Číny zahrnuje obnovení nákupů sóji z USA, pozastavení omezení vývozu vzácných zemin na jeden rok a snížení cel na čínské zboží ze strany USA o deset procent. Trump označil setkání, které trvalo zhruba hodinu a 40 minut, za úžasné. Čína a USA by se měly vyvarovat začarovaného kruhu vzájemných odvetných opatření, řekl po summitu státníků Si. Agentura Reuters ovšem míní, že dohoda se zdá spíše křehkým příměřím v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.
Celní sazby uvalené na výměnu zboží mezi oběma největšími světovými ekonomikami by se tak dostaly zhruba na úroveň, která v dubnu vyvolala obavy z prudké recese a chaos na finančních trzích.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil válku italským těstovinám. Od ledna na ně plánuje uvalit drakonická cla, které patrně povedou k jejich vymizení z amerického trhu. Odnesou to jak velké firmy, tak i rodinné podniky. A také americký spotřebitel, který přijde o prémiové těstoviny a zbydou mu jen domácí náhražky. Odvrátí útok Trumpova názorová souputnice Giorgia Meloniová?
Evropská komise oficiálně představila nový plán na ochranu ocelářského sektoru v Evropské unii. Navrhuje v něm snížit kvóty na dovoz oceli o 47 procent na 18,3 milionu tun ročně. Clo na dodávky přesahující tyto kvóty by se mělo zároveň zvýšit na 50 procent z dosavadních 25 procent, uvedla komise.
Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření.
Americký prezident Donald Trump opět sáhl po svém oblíbeném nástroji – clech. Tentokrát oznámil hned dvě nová opatření: 100% clo na všechny filmy vzniklé mimo území USA a nová cla na zahraniční nábytkářské firmy.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil uvalení nových cel na dovoz farmaceutických výrobků, nábytku a kamionů, resp. aut určených k přepravě zboží. Cla mají platit od 1. října.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 3️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun včetně DPH, uvedl mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit 3000 dronů.
Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr 📈 vzrostou. Maximální cena nafty se oproti dnešku zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Malajsijská společnosti Karex, která je největším světovým výrobcem kondomů, plánuje kvůli rostoucím nákladům 📈 zvýšit ceny o 20 až 30 procent. Pokud bude přetrvávat narušení dodavatelského řetězce kvůli válce v Íránu, ceny se mohou zvýšit ještě více, řekl agentuře Reuters generální ředitel Goh Miah Kiat.
Premiér 👴 Andrej Babiš dnes odmítl, že by se chystal na návštěvu Číny. Nic takového není v plánu, řekl na dotaz ČTK při návštěvě v medicínské firmě v bavorském městě Forchheim. Odmítl tak informaci některých médií, podle kterých vláda neposkytla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi vládní letadlo k cestě na Tchaj-wan právě kvůli chystané cestě premiéra do Číny.
Americká technologická společnost Amazon investuje až 2️⃣5️⃣ miliard dolarů (516 miliard korun) do společnosti Anthropic, což je start-up zaměřený na umělou inteligenci (AI). Anhtropic má v úmyslu investovat v příštích deseti letech více než 100 miliard dolarů (přes 2,1 bilionu korun) do cloudové technologie Amazonu.
Zhruba polovina lidí se domnívá, že si za své reálné příjmy mohou nakoupit stejně jako před rokem. Loni měla stejný pocit přibližně čtvrtina dotázaných, meziročně se tak podíl 📈 zvýšil o 28 procentních bodů. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu agentury CVVM. V meziročním srovnání jsou dotázaní o něco optimističtější i při výhledu do budoucna.
Moneta Money Bank vyplatí akcionářům dividendu 11,50 koruny na akcii před zdaněním. Je to 9️⃣0️⃣ procent konsolidovaného čistého zisku banky za loňský rok. Schválila to dnes valná hromada banky, uvedla mluvčí banky Tereza Ryšanová. Loni byla dividenda v součtu jarní a podzimní mimořádné výplaty vyšší.
Rusko hodlá od 1. května ❌ zastavit vývoz ropy z Kazachstánu do Německa prostřednictvím ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes řekly tři zdroje z odvětví. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale následně uvedl, že o takovémto kroku nic neví.
Čína v současnosti vede v závodě o dodávky 🤖 humanoidních robotů. Její start-upy už dodávají roboty do továren a obchodních center. Tyto firmy ale mají stále mnohem nižší tržní hodnotu než jejich konkurenti ze Spojených států, kteří se stále soustředí hlavně na vývoj, napsal server zpravodajské televize CNBC.
Japonská premiérka 👩 Sanae Takaičiová dnes zaslala dar do kontroverzní svatyně Jasukuni. Svatyně je věnována památce 2,5 milionu válečných obětí, převážně Japonců, kteří zahynuli v konfliktech od konce 19. století. Mezi nimi jsou však také osoby odsouzené mezinárodním tribunálem za válečné zločiny spáchané během druhé světové války a v předválečném období. Kritici proto svatyni označují za symbol japonského militarismu.