Evropská unie a Austrálie po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se dále dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 7️⃣0️⃣ tisíc elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom dnes agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla.
Za neochvějnou podporu Ukrajiny a každodenní odhodlání chránit životy poděkoval Norsku a Finsku ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj, který dnes přiletěl do Osla. Zelenskyj své díky vyjádřil na síti X po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Prodej luxusních nemovitostí v Dubaji ve třetím čtvrtletí meziročně 📉 klesl o zhruba 17 procent. Zájem bohatých kupců ze světa však zůstává i přes pokračující válku s Íránem, která zvýšila bezpečnostní rizika a zasáhla některá odvětví ekonomiky, poměrně vysoký. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje realitní poradenské společnosti Knight Frank.
Pražská burza 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,27 procenta na 2648,74 bodu. Burzu podpořilo především zdražení akcií energetické firmy ČEZ a bank Erste a Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna 📈 posílila o jednotky haléřů k euru i vůči americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,30 koruny za euro a 21,62 koruny za dolar. Proti pondělku si vůči jednotné evropské měně polepšila o tři haléře a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 9️⃣0️⃣ eur (zhruba 2200 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.
Firma CZ Loko se sídlem v České Třebové na Orlickoústecku, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, zvláště posunovací, měla v období od 1. dubna 2025 do letošního 31. března zisk 8️⃣8️⃣ milionů korun po zdanění. Výsledek byl o osm milionů korun nižší než v předchozím období. Tržby za prodej výrobků a služeb se meziročně snížily o devět procent na 3,709 miliardy korun, uvedla společnost v dokumentech zveřejněných ve Sbírce listin.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise 👩 Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu druhý den v řadě 📉 klesnou. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o šest haléřů na 48,61 koruny za litr. U benzinu nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 19 haléřů na 45,46 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Více než 225 miliard eur (5️⃣,5️⃣ bilionu korun) slíbily německé i zahraniční firmy investovat v Německu; učinily tak na konferenci, kterou v Berlíně uspořádala německá vláda. Webu Deutschlandfunk to dnes řekla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Například americký internetový gigant Amazon přislíbil v příštím roce investice ve výši 16 miliard eur (389 miliard korun).
