Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
Prozatímní obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Indií přinesla výraznou úlevu finančním trhům a posílila vyhlídky řady exportně orientovaných indických odvětví. Největšími vítězi jsou výrobci obuvi, oděvů a další pracně náročné sektory, zatímco tlak mohou pocítit rafinerské firmy a domácí producenti alkoholu.
Hyundai prodala téměř stejný počet aut jako loni, přesto se její zisk propadl téměř o pětinu. Důvodem jsou americká cla, která ukrajují z marží. Tržby přitom dál rostou. Automobilový průmysl tak naráží na tvrdou realitu obchodních bariér.
Kanadská společnost Cohere, která vyvíjí umělou inteligenci (AI), podepsala předběžnou dohodu 🤝 o záměru koupit americký kyberbezpečnostní start-up AISLE založený bývalým šéfem české antivirové společnosti Avast Ondřejem Vlčkem. Akvizice má posílit bezpečnostní schopnosti Cohere a rozšířit její působení v Evropě, kde má AISLE vývojové centrum v Praze. Informovaly o tom firmy v tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
Pražská burza popáté za sebou posílila, index PX dnes stoupl o 1,27 procenta na 2650,44 bodu. Nahoru táhly burzu akcie pojišťovny VIG, dařilo se i zbrojovce CSG nebo Monetě. Naopak v červených číslech zakončily dnešní obchodování cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris i energetické firmy ČEZ.
Skupina CPI Property Group (CPIPG) Radovana Vítka prodává mrakodrap Spire ve Varšavě, který vlastní přes svou rakouskou společnost CPI Europe (dříve Immofinanz). Hodnota nemovitosti je podle firmy 372 milionů eur (přibližně devět miliard korun), napsal server Seznam Zprávy. Jde podle něj o nejcennější budovu CPI, která generuje výnos.
Číst více
Lídři Evropské unie v pátek chtějí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že Zelenského stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem. Napsal to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené s přípravou pátečního jednání evropských lídrů se Zelenským v Bruselu.
Ruská nafta v návaznosti na dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem začala proudit na světové trhy. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump minulý týden po rozhovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky.
České zbrojařské firmy dosud investovaly v USA 2,62 miliardy dolarů (asi 55 miliard korun) a ve 12 amerických státech zaměstnávají přes 5000 lidí. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) to řekl na Česko-americkém obranném a bezpečnostním fóru během své současné návštěvy Spojených států. Na webu o tom informovalo ministerstvo obrany.
Číst více
Některé obchodní řetězce v Polsku ❌ stahují z pultů určité zboží související se svátkem Halloween. Činí tak v reakci na nedávné útoky v polských školách. Napsala to agentura PAP, podle níž změny v nabízeném sortimentu oznámili prodejci jako je Biedronka, Carrefour Polska, SMYK nebo Action. Z prodeje stahují například kostýmy, masky a předměty napodobující zbraně.
Maximální přípustná cena nafty v pátek vzroste o 14 haléřů na 48,77 koruny za litr a dostane se na 📈 nejvyšší úroveň od počátku října, kdy začala současná regulace. Cenový strop na benzin se naopak proti dnešku sníží o 39 haléřů na 46,72 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Sněmovna dnes propustila do druhého kola projednávání vládní návrh, aby Česko ❌ vystoupilo z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik. Se stejným návrhem přišla už loni na jaře bývalá vláda, Sněmovna ho ale do voleb nestihla projednat. Návrhem se zabývá i Senát.