Americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají, oznámili po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americký prezident Donald Trump. O nejméně 30 dnů se uvalení cel odkládá také, pokud jde o kanadské zboží, uvedl pak kanadský premiér Justin Trudeau po druhém telefonátu s Trumpem. Ten to posléze potvrdil. Informují o tom agentury AP a Reuters.
Evropská unie podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření, řekl před začátkem neformální schůzky lídrů zemí EU týkající se hlavně obrany. Předseda německé vlády zároveň zdůraznil, že spolupráce se Spojenými státy je pro EU důležitější. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
Ceny nejznámějších kryptoměn prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny, což vyvolává obavy z obchodní války. Bitcoin se propadl hluboko pod 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether při obchodování v Asii pak ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky.
Americký prezident Donald Trump dnes nad ránem středoevropského času zopakoval svoji páteční hrozbu Evropské unii, cla na unijní dovoz prý „určitě zavede“. Pokud se vezme Evropská unie jako celek, jde o vůbec největšího dovozce do USA, většího, než je Mexiko, Čína či Kanada, na něž zavedl nová cla o víkendu (s platností od zítřka) – vysoká zejména, co se týče Kanady a Mexika. V roce 2023 činil dovoz EU do USA 502 miliard eur, zatímco druhé Mexiko vykázalo dovoz do USA v rozsahu zhruba 440 miliard eur. Je tedy zřejmé, že EU je Trumpovi „trnem v oku“ podobně jako uvedený trojlístek zemí. Takto viděno se vskutku zdá být jen otázkou času, než americký prezident nová cla na EU zavede.
Cla na výrobky z Evropské unie budou zavedena „velmi brzy“. Řekl podle agentury AFP novinářům americký prezident Donald Trump, když znovu poukázal na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí 300 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun).
Spojené státy dotují Kanadu stovkami miliard dolarů, ačkoli nic od svého severního souseda nepotřebují, napsal na své síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Kanaďany znovu vyzval, aby se připojili k USA, čímž by získali lepší vojenskou ochranu a zbavili se cel.
Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla na zboží dovážené z Kanady, Mexika a Číny. Všechny tyto země se rozhodly reagovat a vůči Spojeným státům zavádějí vlastní odvetná cla.
Americký prezident Donald Trump podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Peking chce navíc podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Americký prezident Donald Trump včera se vši rozhodností potvrdil, že hodlá zavést nová cla také na dovoz ze zemí Evropské unie. A zřejmě to budou masivní cla. „EU se k nám chová hrozně,“ vysvětlil. Spojené státy podle nej učiní vůči dovozu z EU „něco velmi zásadního“. Česko by Trumpova cla poškodila jako málokterou jinou evropskou zemi. Běžnou českou domácnost by tak připravila o 91 tisíc korun ročně.
Velvyslanecký post ve Washingtonu je vrcholem diplomatické kariéry. Řadu kariérních diplomatů ve službách Spojeného království přetne Peter Mandelson, jehož zastánci tvrdí, že je schopný, kritici zas, že je všehoschopný. Ukáže se překvapivá volba ambasadora jako efektivní model pro velvyslance v trumpovské době?
Mírových jednání o válce na Ukrajině by se měly ☝ účastnit všechny zainteresované strany. V reakci na dnešní setkání představitelů Spojených států a Ruska v Rijádu to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, napsala agentura AFP.
Společnost Horizonty, kterou z 80 procent vlastní skupina Moravské naftové doly (MND), ☝ ovládla ložisko zemního plynu poblíž západoukrajinského Lvova. Pokud se plány firmy naplní, chystá se letos svou těžbu plynu na Ukrajině zdvojnásobit, uvedl dnes web e15.cz. MND jsou součástí holdingu KKCG podnikatele Karla Komárka.
Australská centrální banka 📉 snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,1 procenta. Přikročila tak k první redukci úroků za více než čtyři roky. Banka uvolněním měnové politiky reagovala na zpomalení růstu cen. Varovala však, že je ještě brzy na vyhlášení vítězství nad inflací, a signalizovala opatrný postoj k dalšímu snižování úroků.
KLDR v oficiálním prohlášení odmítla plány na odstranění 🚀 jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odkazem na severokorejská státní média. Naopak oznámila, že hodlá svůj jaderný arzenál dále posilovat, a to navzdory rezolucím Rady bezpečnosti OSN, které Pchjongjangu takové kroky zakazují.
Japonsko oznámilo nové cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Uvedla to dnes agentura AFP. Podle ní chce Japonsko 📉 snížit do roku 2035 emise o 60 procent ve srovnání s rokem 2013. Předchozí cíl počítal s poklesem o 43 procent do roku 2030.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.