Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
Americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud za to, že se minulý týden postavil proti jeho plošným clům. Rozhodnutí dnes prezident označil za nesmyslné a hloupé a pohrozil novými cly vydanými na základě jiných právních mechanismů, jakož i poplatky za dovozní licence. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič chce o nejisté situaci kolem cel jednat s ministry obchodu zemí G7, píše agentura Reuters.
Evropa varuje, že obchodní dohody uzavřené se Spojenými státy mohou být ohroženy poté, co prezident Donald Trump o víkendu oznámil nové globální clo ve výši 15 procent na veškerý dovoz. Opatření je podle něj účinné okamžitě.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax dnes o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil.
Zaměstnanci na úřadu vlády budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Jejich cílem zůstává zastavit přesun útvarů zodpovědných za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na ministerstva, sdělila jedna z mluvčích protestu Pavla Chomynová. K jednodenní stávce se dnes připojilo 58 pracovníků úřadu vlády.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou 🚀🚀🚀 evakuaci, ruští kosmonauti se mezitím snaží opravit zhoršující se únik vzduchu v ruské části orbitálního komplexu. Dnes to podle agentury Reuters oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci, ujišťoval dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Šéf Kremlu, který před více než čtyřmi lety nařídil armádě napadnout Ukrajinu, což rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, zároveň hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.
Mezinárodní výrobce sušenek 🍪🍪🍪 Mondelez International ve svém závodě v Opavě uvedl do provozu linku Fidorka 3 za 1,3 miliardy korun. Bude denně vyrábět až milion kulatých oplatek v čokoládě inspirovaných tradičními fidorkami, určené budou na export. Díky investici vzniklo přibližně 100 pracovních míst, řekli zástupci společnosti Mondelez.
Výrobce autodílů 🚗🚗🚗 Aumovio Czech Republic se sídlem v Jičíně loni snížil ztrátu na 1,49 miliardy korun z předloňských 2,89 miliardy korun. Tržby společnosti, která má v Česku šest závodů na třech místech, klesly o desetinu na 33,3 miliardy korun.
Do Rady České televize dnes poslanci zvolili opět její bývalé členy Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Neuspěli bývalí radní Pavel Matocha a Roman Bradáč, které nepodpořila vládní koalice ani opozice. Do rady naopak Sněmovna vyslala bývalého poslance ANO a někdejšího moderátora Stanislava Berkovce. Doplní ho Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Neuspěl například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Senát Spojených států schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) na prosazování imigrační politiky, informuje agentura Reuters. Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů.
Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla o 0,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu statistický úřad Eurostat. Jeho květnový odhad přitom hovořil o růstu unijního hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,2 procenta.
Používání Národního geoportálu územního plánování bude povinné až od 30. června 2027. Novelu stavebního zákona, která o rok odkládá povinné používání geoportálu, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Úpravu ve Sněmovně předložila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) jako poslaneckou novelu.
