Hyundai prodala téměř stejný počet aut jako loni, přesto se její zisk propadl téměř o pětinu. Důvodem jsou americká cla, která ukrajují z marží. Tržby přitom dál rostou. Automobilový průmysl tak naráží na tvrdou realitu obchodních bariér.
Akcie předních evropských automobilek výrazně oslabily v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy plánují zavést cla na dovoz z několika evropských zemí. Trhy tak reagovaly na další eskalaci obchodního napětí mezi USA a Evropou v souvislosti s americkým tlakem na získání Grónska.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Po 25 letech jednání vzniká největší zóna volného obchodu na světě. Historická dohoda EU s Jižní Amerikou slibuje miliardový byznys i politické zemětřesení. Evropští farmáři mluví o katastrofě.
Americký prezident Donald Trump zavede cla na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.
Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
Nejvyšší soud USA může už dnes rozhodnout o osudu takzvaných recipročních cel zavedených administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by soud cla shledal protiprávními, šlo by o dosud největší porážku Trumpa v jeho druhém funkčním období. Rozhodnutí by se přitom neomezilo jen na Spojené státy – mohlo by ovlivnit globální finanční trhy, výnosy státních dluhopisů i úrokové sazby v Česku a zároveň dále podpořit růst cen zlata a stříbra.
