Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
Americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud za to, že se minulý týden postavil proti jeho plošným clům. Rozhodnutí dnes prezident označil za nesmyslné a hloupé a pohrozil novými cly vydanými na základě jiných právních mechanismů, jakož i poplatky za dovozní licence. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič chce o nejisté situaci kolem cel jednat s ministry obchodu zemí G7, píše agentura Reuters.
Evropa varuje, že obchodní dohody uzavřené se Spojenými státy mohou být ohroženy poté, co prezident Donald Trump o víkendu oznámil nové globální clo ve výši 15 procent na veškerý dovoz. Opatření je podle něj účinné okamžitě.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Za nevlasteneckou dnes označil americký prezident 👴 Donald Trump rezoluci, kterou ve středu schválila Sněmovna reprezentantů s cílem přimět ho zastavit válku USA s Íránem, dokud ji neschválí Kongres. Trump také kritizoval čtyři republikány za to, že se v hlasování připojili k demokratům v jeho neprospěch. Rezoluce o válečných pravomocech, o níž bude nyní hlasovat Senát, je zatím spíše symbolická.
Dagmar Havlová ❌ odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost.
Česká republika nadále ❌ odmítá princip solidarity v migračním a azylovém paktu, který vstoupí v platnost 12. června. České informační systémy ale budou připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Po jednání v Lucemburku to uvedl český ministr vnitra Lubomír Metnar.
Odbory na úřadu vlády ☝️ vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva.
Britský premiér 👨 Keir Starmer uvedl, že se miliardář Elon Musk snaží vyvolat rozkol po vraždě 18letého studenta, píše agentura AFP. Případ z prosince loňského roku v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu. Policie pobodaného mladíka spoutala, když krvácel a dusil se, protože ho jeho vrah sikhského původu obvinil z rasistického útoku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala ❌ beze změny limity pro poskytování hypoték. Nadále bude platit pouze omezení výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) na úrovni 80 procent s výjimkou pro mladší žadatele. Limity celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI) zůstávají deaktivované.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy o čtvrt procentního bodu na 1️⃣,5️⃣ procenta. V nové výši se sazba bude uplatňovat na banky od července 2027. Důvodem pro zvýšení rezervy je silná úvěrová aktivita, která zvyšuje objem rizik v bilancích bank. Na současné úrovni byla sazba od července 2024.
Americký výrobce čipů Broadcom ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil tržby meziročně o 48 procent na 22,19 miliardy dolarů (461,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve středeční tiskové zprávě. Výsledek ale nesplnil očekávání trhu, který podle agentury Reuters v průměru čekal tržby 22,27 miliardy dolarů.
Šéf Hizballáhu Naím Kásim ❌ odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit na libanonské území.
Evropa stojí pevně po boku Arménie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová po telefonickém hovoru s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. V souvislosti s ruskými omezeními dovozu arménských produktů připravuje EU balíček okamžité ekonomické podpory v hodnotě 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).
