Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Čína rozšířila svůj exportní sankční seznam o dalších 14 evropských subjektů. Firmám včetně německého zbrojního koncernu Rheinmetall nebo polské technologické společnosti Vigo Photonics s okamžitou platností zakázala dodávat zboží a technologie dvojího užití. Peking tak reaguje na nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku, které zasáhly také čínské a hongkongské podniky.
Donald Trump se chystá znovu roztočit celní válku. Podle Financial Times má tento týden oznámit nová cla na dovoz z desítek zemí, a to navzdory varování vlastních poradců před hospodářskými otřesy. Bílý dům zároveň hledá právní cestu, jak zavést i vyšší sazby a obejít problémy, na které Trumpova cla narazila u soudu.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Volkswagen zvažuje další masivní propouštění. Vedle již dohodnutého zrušení 50 tisíc pracovních míst do roku 2030 by mohl koncern v příštích letech seškrtat stejný počet pozic navíc. Celkem by tak o práci mohlo přijít až 100 tisíc zaměstnanců. Automobilka zároveň omezuje nabídku modelů a některým německým závodům hrozí uzavření.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Levné balíčky z mimoevropských e-shopů čeká zásadní změna. EU ruší bezcelní režim pro zásilky do 150 eur a zákazníci nově zaplatí tři eura za každý typ zboží v balíčku. Výsledkem mohou být vyšší ceny, ale i rychlejší doručování ze skladů v Evropě.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Evropský parlament schválil zrušení cel na většinu dovozů z USA a posunul obchodní dohodu s Washingtonem blíž k praxi. Brusel si zároveň ponechá pojistky pro případ, že by Spojené státy dohodu porušily nebo zaplavily evropský trh.
Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše Reuters.
Akcie americké společnosti Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), zahájily dnešní obchodování na burze Nasdaq na ceně 111,5 dolaru 💲 za kus. To představuje nárůst o zhruba 34 procent oproti emisní ceně stanovené na 83 dolarů za kus. Tržní hodnota podniku se tak vyšplhala na dva biliony dolarů (přes 44 bilionů korun), napsala agentura Reuters.
Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat. Po jednání více než čtyř desítek členů koalice v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně oslabila. Vůči euru to bylo o čtyři haléře na 24,43 Kč/EUR. K dolaru pak česká měna klesla o jeden haléř na 22,25 Kč/USD.
Německá automobilka Volkswagen předložila německému odborovému svazu IG Metall své požadavky pro nadcházející kolektivní vyjednávání. Je mezi nimi mimo jiné zmrazení ❄ mezd v letech 2027 a 2028. Automobilka to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Objem peněz získaných z primárních nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech letos láme rekordy. Počet firem vstupujících na burzu ale zůstává výrazně pod úrovní z minulých rekordních let. Za vysokými částkami stojí především několik mimořádně velkých nabídek akcií (Anthropic a SpaceX), zatímco celková aktivita na trhu se zvyšuje jen pozvolna. Uvedli to analytici, které oslovila agentura Reuters.
Ceny ropy dnes rostou 📈. Mohou za to zprávy o pokračujících útocích na tankery v Hormuzském průlivu. Obavy ze situace na Blízkém východě tak převážily nad očekáváním přebytku ropy na trhu. Barel severomořské ropy Brent krátce před zdražoval o 0,79 procenta na 92,68 dolaru. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu připisovala 1,25 procenta na 84,30 dolaru za barel.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.