Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí na zboží dovážené z Jižní Koreje 15procentní clo. Tato asijská země podle něho v USA investuje 350 miliard dolarů (7,5 bilionu korun).
Britský premiér Keir Starmer se dnes ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle britských médií bude usilovat o snížení amerických cel na britskou ocel a skotskou whisky. S šéfem Bílého domu chce také hovořit o situaci v Pásmu Gazy poté, co byla přerušena jednání o příměří.
Trvalo to jen necelé čtyři měsíce a nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA je upečená. Nakonec bude na evropské zboží uvaleno dodatečné 15procentní clo, což je sice o něco vyšší, než představuje základní americký tarif, ale také o hodně nižší, než jakými cly americký prezident Evropě vyhrožoval.
Cla na dovoz z EU do USA vzrostou na 15 procent, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, dodala. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes odpoledne ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který tam přiletěl na čtyřdenní soukromou návštěvu. Očekává se, že se jejich jednání bude týkat obchodních vztahů mezi EU a Spojenými státy a toho, jak zabránit obchodní válce.
Evropská unie doufá v dohodu se Spojenými státy, která ji zachrání od vysokých cel. Ne všichni evropští lídři však mají s Donaldem Trumpem trpělivost, a proto se v Bruselu připravuje i ostřejší varianta.
Evropa zadržuje dech. Hrozba amerických cel ve výši až 30 procent na evropské zboží, kterou znovu oživil Donald Trump, nabývá čím dál reálnějších obrysů. Zatímco Brusel se snaží do poslední chvíle vyjednat kompromis, Washington kreslí jasné kontury. Podle amerického ministra obchodu Lutnicka je 1. srpen pevně stanoven jako den, kdy mají cla vstoupit v platnost.
Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.
Evropské farmaceutické společnosti urychlují své investice v USA s cílem zmírnit dopad cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem . Společnost AstraZeneca již v listopadu oznámila plány investovat v USA do konce roku 2026 3,5 miliardy dolarů a v té době uvedla, že v zemi zaměstnává téměř 18 tisíc lidí. Nyní se rozhodla investici výrazně navýšit.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
Nataliia Lipikhina z J.P. Morgan Private Bank se specializuje na investiční strategie v regionu Evropy, Středního východu a Afriky. I tak v současnosti radí nakupovat zejména americké akcie. „Ano, jsou předražené, a to z pohledu téměř jakékoli metriky. Přesto bych doporučovala mít v amerických aktivech 60 až 70 procent akciového portfolia,“ uvedla v podcastu agentury Bloomberg Merryn Talks Money.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.