Energetičtí obři zelenají, svět ale čistší nebude. O jejich „špinavý“ byznys se perou jiní
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
V Nigérii převzaly menší průzkumné a těžební společnosti, jako například Aiteo Eastern E&P, téměř polovinu smluv na těžbu ropy a plynu v zemi od velkých firem, které se v posledních letech ze země stáhly. V Latinské Americe prosadily menší firmy průzkum ropy v oblastech, kterým se dosud kvůli rizikům dříve aktivní společnosti Occidental Petroleum a BP vyhýbaly. A v Asii se Chevron stahuje z kontroverzního plynárenského projektu v Barmě a souhlasil s prodejem svého podílu málo známé kanadské firmě MTI Energy.
Objem emisí ve světě se příliš nezmění
Tyto kroky ilustrují, jak menší a akceschopnější firmy využívají vyšších cen energií ve světě a uvolněných míst po globálních společnostech, které se nyní orientují na čistší energii nebo se zaměřují na své nejziskovější projekty. Trend také ukazuje, že navzdory snahám velkých ropných společností snížit svou uhlíkovou stopu má jejich exodus z projektů fosilních paliv na objem emisí ve světě celkově jen malý vliv, napsal deník The Wall Street Journal.
Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Čína a další země závratně vydělávají na „praní špinavé ruské ropy“ a jejím přeprodeji na Západ
Názory
„Velké společnosti snižují své podíly na stárnoucích projektech s možností malého nárůstu produkce, které ale mají relativně velké emise,“ řekl deníku vedoucí výzkumu energetických služeb ve společnosti Rystad Energy Audun Martinsen. „Jejich prostor zaplnily menší průzkumné a produkční společnosti," dodal.
Menší hráči jsou ekologickým rizikem, varuje Watchdog
Tyto společnosti mají obvykle nižší náklady a lepší předpoklady pro provozování takových projektů, řekl Martinsen, protože mohou rychle získat své investice zpět. Aktivistická skupina Watchdog a obhájci lidských práv přitom varují, že menší soukromé společnosti mohou občas představovat větší riziko pro klima i lidská práva v některých koutech světa, protože nepodléhají stejnému veřejnému dohledu a tlaku jako celosvětově známí, na burze veřejně obchodovaní hráči.
Britské ropné společnosti BP klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk na pět miliard dolarů, v přepočtu zhruba 107 miliard korun, a to z 6,2 miliardy dolarů před rokem. Firma také uvedla, že zpomalí odkup svých akcií. 
Ropné firmě BP spadl čtvrtletní zisk na pět miliard dolarů. I tak překonal očekávání
Trhy
Společnost Rystad odhaduje, že podíl investic velkých společností v offshoreových zemích se sníží ze 45 procent v roce 2019 na 37 procent v roce 2025. Investice do zcela nových projektů na těžbu ropy po celém světě – mnohé z nich právě ze strany menších, méně známých soukromých ropných a plynárenských společností – letos podle odhadů opět prolomí hranici 100 miliard dolarů, což je poprvé za jedenáct let, co se tak stane za dva roky po sobě, odhaduje Rystad.
V Africe se podíly velkých ropných společností na projektech fosilních paliv mají podle odhadů Rystadu snížit na 50 procent v roce 2025 ze 65 procent v roce 2019. A nezávislé a menší společnosti nyní představují 32 procent celkové produkce ropy a zemního plynu v Africe, zatímco průměr za poslední desetiletí je 25 procent, uvedl WSJ s odkazem na údaje Africké energetické komory se sídlem v Jihoafrické republice.
Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.
Šéf Exxonu: Energetická politika EU? To je šílenství. Raději se od Evropy držíme zpátky
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
