Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun. Výsledky hospodaření podle firmy překonaly původní očekávaní, vedení společnosti proto navýšilo své celoroční výhledy. Pro dividendu klíčový očištěný čistý zisk za rok 2025 nyní předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.
Energetický gigant ČEZ sice v prvním pololetí letošního roku podle odhadů vydělal meziročně o 15 pro méně, přesto plní plán a investoři zatím panikařit nemusí. Co stojí za propadem zisku – a co firmu naopak táhne nahoru? Analytici mají jasno.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
V Jaderné elektrárně Dukovany investovala společnost ČEZ do posílení bezpečnostních systémů bloků přes 150 milionů korun. Byl vybudovaný nový systém odtlakování primárního okruhu pro případ mimořádných provozních událostí a modernizovaná jedna z důležitých potrubních tras.
Konkrétní návrhy dílčích rekultivací je třeba podle Českého báňského úřadu vypracovat ve spolupráci se specialisty na hodnocení krajinného rázu, biology a v úzké spolupráci s obcemi a místními iniciativami.
Trh se po minulém týdnu nachází na nových maximech, kam se dostal po pozitivních zprávách o zklidnění napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se ukázal být krátkodobějšího rozsahu, a to bez výraznějších negativních dopadů na světovou ekonomiku. I díky tomu se americký hlavní index S&P 500 posunul k 6 150 bodům.
Čistý zisk státního provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS v loňském roce stoupl o 82 procent na rekordních 7,18 miliardy korun. Celkové výnosy naopak klesly o 8,6 procenta na 29,4 miliardy korun vlivem nižších cen elektřiny. ČEPS to uvedl ve výroční zprávě za rok 2024, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Unikátní pohled na nejvýkonnější přečerpávací elektrárnu v Česku se v těchto dnech naskýtá návštěvníkům Jeseníků. Horní nádrž Dlouhých strání je vypuštěná a dělníci na její svahy nanášejí speciální mastix, který prodlužuje životnost izolace a chrání ji před sluncem i mrazem.
Majitelé fotovoltaických elektráren mají povinnost domluvit se s vybraným obchodníkem, že převezme odpovědnost za rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou, který je zpoplatněn. Bez toho nelze elektřinu prodávat ani sdílet. Problémy mohou nastat od 1. července.
