Rok 2026 může definitivně rozhodnout o osudu uhlí v Česku. Zatímco část uhelných zdrojů se blíží ke ztrátovosti, stát zvažuje jejich udržení v provozu kvůli bezpečnosti soustavy. Současně běží sázka na plyn, masivní investice do sítí a debata o zestátnění ČEZu. Vše s výraznými dopady na ceny energií i veřejné finance.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Brusel zamítl argumenty minoritních akcionářů ČEZ, že stát zavedení daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, poškodil jejich investice.
Polostátní energetická společnost ČEZ bude dál dovážet plyn z Alžírska. Prodloužila smlouvu s tamním dodavatelem Sonatrach. ČEZ odebírá plyn ze severu Afriky, který do Evropy teče podmořským potrubím, od loňského října. Dodávky by měly stejně jako v posledním roce pokrýt přes dvě procenta celoroční české spotřeby plynu, což odpovídá spotřebě asi 100 tisíc domácností.
Energetická společnost ČEZ se začátkem letošní topné sezony zlevnila fixované dodávky energií. Ceny plynu a elektřiny s dvou a tříletým závazkem snížila o stovky korun za megawatthodinu. Kromě toho ČEZ plánuje další zlevnění tradičně od ledna příštího roku, kdy sníží ceny pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny energií postupně snižují i další dodavatelé.
Cena dluhopisů České republiky roste. Akcie ČEZ též. Ty dokonce poskočily do blízkosti 17letého maxima. Taková je dosavadní reakce trhů na proběhlé sněmovní volby v Česku.
Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun. Výsledky hospodaření podle firmy překonaly původní očekávaní, vedení společnosti proto navýšilo své celoroční výhledy. Pro dividendu klíčový očištěný čistý zisk za rok 2025 nyní předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.
Energetický gigant ČEZ sice v prvním pololetí letošního roku podle odhadů vydělal meziročně o 15 pro méně, přesto plní plán a investoři zatím panikařit nemusí. Co stojí za propadem zisku – a co firmu naopak táhne nahoru? Analytici mají jasno.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
V Jaderné elektrárně Dukovany investovala společnost ČEZ do posílení bezpečnostních systémů bloků přes 150 milionů korun. Byl vybudovaný nový systém odtlakování primárního okruhu pro případ mimořádných provozních událostí a modernizovaná jedna z důležitých potrubních tras.
