Ve veřejné debatě se úředník stal skoro karikaturou a nadávkou, razítko, paragraf, alibismus, překážka. Ale bez schopných úředníků nefunguje stát, kraje, města, nemocnice, armáda, doprava ani školy. A bez lidí, kteří jsou ochotni pravidla nejen dodržovat, ale také je zlepšovat a inovovat, se každá země začne pomalu propadat do nehybnosti. Mnozí politici mají tendenci svou vlastní neschopnost házet na úředníky. Je to tak snadné, a přitom tak hloupé a krátkozraké. Bez kvalitních úředníků politici nezmění vůbec nic, budou jen prázdně žvanit.

Festival kreativní byrokracie je inspirativní akce, která se koná příští týden, doporučuji minimálně se podívat na její program. Ukazuje lidi, kteří ve veřejné správě zkoušejí nové věci, propojují technologie, design a služby pro občany. Je to vlastně dobrá zpráva o tom, že pro stát ještě pracují lidé, kteří to celé nevzdali.

Proč všechno nefunguje? A pár lidí se to snaží opravit

Hlavní keynote akce nese název „Why Nothing Works?“, to je myslím dobrá otázka. Jak se vlastně stane, že stát dokáže od lidí a firem vybrat daně, ale neumí postavit vysokorychlostní tratě, zařídit kvalitnější školství nebo jak se občan pořád ztrácí v základních veřejných službách? Hledejme a poslouchejme lidi, kteří mají odvahu a schopnosti zkoumat, kde se systém zasekl a jak ho rozhýbat, a není jich v Česku málo.

Úředník 2035 aneb člověk mezi algoritmy

Jedno z nejzajímavějších témat je otázka budoucnosti státní správy v době algoritmů a umělé inteligence. Otázkou je, zda budou úřady schopné využít AI ve prospěch lidí, nebo zda skončí v jakémsi „algoritmickém feudalismu“, kde se ztratí lidský úsudek i odpovědnost. To je mimochodem jedna z největších výzev příštích deseti let. Stát, který AI ignoruje, bude neefektivní. Stát, který jí bezhlavě podřídí vše, bude nebezpečný.

Karel Pučelík: Co si vzít z britského triumfu Andyho Burnhama? Nebát se do problémů „říznout“

Názory

Vítězství Andyho Burnhama v britských volbách do parlamentu bylo mnohem výraznější, než se čekalo. Je to další příklad toto, že voliči ocení, když je politici přestanou gaslightovat a vysvětlovat jim, jak se vlastně mají dobře. Konečně je někdo začal brát vážně. Burnham se k tomu ani nemusel snížit k nenávistnému populismu. Brzy si své recepty nejspíš bude moci vyzkoušet jako premiér.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Proto je nutné řešit praktické využití umělé inteligence. Jak ji použít při zadávání veřejných zakázek, jak automatizovat rutinní administrativu, jak využít jazykové modely pro práci s dokumenty nebo komunikaci s občany. Nejde o futuristické sny, ale o konkrétní nástroje a plikace, které mohou ušetřit tisíce hodin práce.

Stát jako služba, ne jako pevnost

V programu této akce se často objevují témata designu služeb, srozumitelné komunikace nebo orientace občanů v systému. To zní možná až banálně, ale právě tady se rozhoduje o důvěře ve stát. Většina lidí posuzuje demokracii a funkční stát podle toho, zda rozumí formuláři, najde správné dveře na úřadě a dostane odpověď na svůj problém, má se kam obrátit, a nedočká se úřednického ptydepe. Moderní veřejná správa není jen o zákonech, ale čím dál tím víc o srozumitelnosti a uživatelské zkušenosti. Tohle potřebujeme měnit, zjednodušovat, vysvětlovat.

Schopný státní úředník, ohrožený druh

V době, kdy je populární státem pohrdat, je vlastně překvapivě nadějná věc, že tady máme stále hodně mladých úředníků, analytiků, expertů se zajímavým vzděláním, ale i starostů, radních a manažerů veřejných institucí, kteří stále věří, že stát a veřejný sektor vůbec lze zlepšovat.

Dobrý a efektivní stát vzniká jen díky těmto schopným lidem, kteří se rozhodnou věnovat část svého talentu veřejné službě. Budoucnost Česka nebude určovat jen to, kolik máme startupů, kolik vyvezeme aut nebo jak rychle nakoupíme zbraně. Stejně důležité bude, zda dokážeme vybudovat moderní, sebevědomou a kompetentní veřejnou správu.

Dalibor Martínek: Babiš prý zlepší život lidí. Bydlení bude výjimkou

Názory

Andrej Babiš nemá názor na klimatickou změnu, neřeší válku na Ukrajině. Jak neustále prohlašuje, jeho hlavním úkolem je zlepšit život v Česku. Tvrdí, že na tom už maká, ale vesměs jde jen o přísliby. Klíčovým tématem země je nedostatečná bytová výstavba. Vláda má souhrn opatření, bydlení mezitím dál zdražuje a zdražovat bude.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zdravotnická dokumentace by se měla od roku 2029 vést povinně elektronicky. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která počítá i s dřívějším zavedením povinných e-žádanek na vyšetření. Změny mají usnadnit sdílení zdravotních dat mezi lékaři a omezit zbytečné opakování vyšetření.

Lékaři by měli od roku 2029 povinně vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. Počítá s tím novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Termíny představilo Národní centrum elektronického zdravotnictví, které ministerstvo zřizuje.

Podle centra nemá jít jen o prosté převedení papírových formulářů do počítače. Cílem je vytvořit systém, který umožní bezpečné sdílení strukturovaných zdravotních dat mezi oprávněnými zdravotníky.

E-žádanky přijdou dříve než povinná dokumentace

Ještě před povinnou elektronickou dokumentací mají být zavedeny povinné e-žádanky. Od července 2027 by se měly týkat zobrazovacích vyšetření, rehabilitací a konsilií. O půl roku později, tedy od začátku roku 2028, mají následovat žádanky na laboratorní vyšetření.

Zdravotníci chtěli šest procent, Vojtěch jim dá ale jen polovinu a slibuje masivní úspory za šest miliard

Politika

Růst platů zdravotníků v příštím roce by se měl držet v rozmezí úhradové vyhlášky, v níž by se měly platby zařízením zvýšit o dvě až tři procenta. V pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Odmítl návrh ODS na zvýšení poplatku za pohotovost, cesta k udržitelnému financování zdravotnictví je podle něj ve zvyšování efektivity například posilováním primární péče.

ČTK

Přečíst článek

Lékaři mohou e-žádanky vydávat už od začátku letošního roku, zatím však dobrovolně. Ministerstvo si od jejich širšího využívání slibuje mimo jiné úspory. Pokud budou mít lékaři lepší přehled o nedávno provedených vyšetřeních pacienta, nebude nutné některá z nich zbytečně opakovat.

Ministerstvo už investovalo miliardu korun

Do projektů elektronizace zdravotnictví investovalo ministerstvo zdravotnictví zhruba miliardu korun. Podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna se systém po letech budování základní infrastruktury posouvá do fáze, kdy se začne výrazněji promítat do každodenní praxe lékařů i pacientů.

Elektronizace zdravotnictví v Česku postupuje po jednotlivých krocích. Jedním z nejznámějších je elektronický recept, který lékaři povinně používají od roku 2018. Pacienti ho mohou dostat například formou SMS, e-mailu, v mobilní aplikaci nebo vytištěný na papíře. V lékárně ho lze načíst také z občanského průkazu.

Změny souvisejí i s evropskými pravidly

Sdílení zdravotních dat požaduje také Evropský prostor pro zdravotní data, na jehož zavedení se dohodly členské státy Evropské unie. Jeho cílem je vytvořit bezpečné prostředí pro sdílení zdravotních údajů napříč EU a zároveň posílit práva pacientů při nakládání s jejich zdravotními daty.

Součástí dalšího rozvoje elektronizace má být také sdílení zdravotnické dokumentace a rozšiřování mobilní aplikace EZKarta, která vznikla z covidové aplikace Tečka. Lidé v ní mají například údaje o očkování nebo výsledky vyšetření. Do budoucna by se přes aplikaci či webový portál mohli také objednávat na preventivní vyšetření.