České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Česká republika se spolu s dalšími státy přidala ke společnému prohlášení, které vyzývá Írán k ukončení útoků a zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu. Klíčová dopravní tepna pro světovou ropu je kvůli napětí v regionu výrazně ohrožena.
Už podeváté v řadě obsadilo Finsko první příčku v žebříčku nejšťastnějších zemí světa. Česko si letos pohoršilo na dvacáté místo, zatímco některé státy překvapivě posilují. Nová zpráva ukazuje, že pocit štěstí neurčují jen peníze, ale především vztahy, důvěra a schopnost radovat se z maličkostí.
Pokud zůstane návrh českého rozpočtu na letošní rok beze změny, může se Česko podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka zařadit mezi země NATO s nejnižšími obrannými výdaji v poměru k HDP. Podle něj by to mohlo ohrozit plnění aliančních závazků i budování schopností české armády.
Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun), což je meziročně méně než předloni. Největší část prostředků směřovala do modernizace železnic, silniční infrastruktury a energetiky. Česko podle viceprezidenta EIB Marka Mory patří ve střední Evropě k nejúspěšnějším zemím ve využívání financování banky.
Česká republika je připravena obnovit diplomatické vztahy s Venezuelou a jednat o návratu stálého diplomatického zastoupení do Caracasu. Vláda po nedávných politických změnách v zemi považuje Venezuelu za důležitou nejen z hlediska zahraniční politiky, ale také jako perspektivní trh pro české exportéry.
V roce 2025 na český trh vstoupilo 40 nových brandů. Největší pozornost přitáhl luxus, který zaznamenal historicky nejvyšší počet vstupů. A také gastronomie, jež dál mění podobu maloobchodních center.
Ve veřejném prostoru pořád zaznívá manipulace, že Česko je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Není to pravda. Je šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou z necelé čtyřicítky zemí OECD. V samotné EU, sestávající z 27 zemí, je letos zatím na osmé příčce.
Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
107 let. Tolik letos uplynulo od chvíle, kdy vznikla první republika. A je to také 87 let od chvíle, kdy republika padla a nikdy se již neobrodila. Tedy rozhodně ne v původních hranicích a nejspíš ani s původními ideály. Aktuální oslavy tak už postrádají smysl a je dobré si přiznat, že v posledních letech jde již spíš jen o platformu, jak se dojmout. V horším případně nad sebou, v lepším nad tím, co bývalo.
Ať už jednání mezi Evropou a USA dopadnou jakkoli, evropské ekonomiky čekají složité časy. Pokud by na konci byla cla na veškeré evropské zboží mířící do USA ve výši 30 procent, nejvíce by to dopadlo na země východní Evropy, zejména takzvané V4. Alespoň to tvrdí hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorcik. Česko by se však největšímu problému mělo vyhnout. Protože je prorostlé do německé ekonomiky.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
