Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty vyhrál Miroslav Štěpán, který byl poslední rok pověřený řízením podniku. Předtím v něm působil jako ředitel divize poštovních služeb. Do tendru se přihlásili čtyři kandidáti. Nominaci předloží ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě vládnímu výboru pro personální nominace.
Pošta kvůli špatným hospodářským výsledkům zrušila od letošního července tři stovky poboček a ohlásila, že se bude zbavovat majetku. Státní podnik proto prodal v elektronické aukci tři nepotřebné nemovitosti v pražské Krči. Dohromady za ně pošta získá téměř 400 milionů korun, uvedl to mluvčí pošty Matyáš Vitík. Vítěz musí cenu uhradit do 30 dní.
Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Uvedl to pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Pošta podle něj letos počítá se ztrátou okolo 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardy korun.
Vláda ve středu večer schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit dnes. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.
Dozorčí rada České pošty schválila transformační plán, který počítá do dvou let s rozdělením podniku. Schválení plánu bylo podmínkou pro jeho projednání vládou. Transformace podle dřívějších informací spočívá v rozdělení pošty na provozovatele poboček poskytujícího služby objednané státem a komerční logistickou firmu.
Česká pošta může prodat budovu centrální pošty v Jindřišské. Má k tomu souhlas ministerstva vnitra. Součástí prodeje bude ale i podmínka nájemní smlouvy, aby v budově nadále působila pobočka České pošty. Jako první zprávu přinesly Seznam Zprávy. Prodej by poště, která se potácí v hluboké ztrátě, mohl podle dřívějších informací vynést miliardy.
Antimonopolní úřad zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinovou společnost (PNS). Jako důvod úřad uvedl, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž.
Česká pošta od července mění pravidla, u takzvaných ekonomických listovních zásilek prodlouží doručovací dobu ze dvou dnů na tři. Důvodem je trvalý pokles zájmu o posílání listovních zásilek a s tím související optimalizace poštovní sítě. Každý den pošta doručí okolo 1,8 milionu listovních zásilek. Systém dvourychlostního doručování zavedla Česká pošta v únoru 2020.
Česká pošta ve své pobočkové síti zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi 600 zaměstnanců. Víc jich už nebude. Dalších asi 300 zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než 500 pracovních pozic v logistice, z počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem 300 až 350 lidí, uvedl mluvčí podniku Matyáš Vitík.
Po sérii jednání s městy a obcemi, Česká pošta mění v jedenadvaceti případech seznam rušených poboček. Nejvíce změn doznal seznam v Moravskoslezském kraji a Kraji Vysočina, kde je po čtyřech nově zařazených pobočkách za původně určené ke zrušení.
Česká pošta od července zdraží poslání obyčejného psaní v ekonomickém režimu o čtyři koruny na 27 korun. Doporučené a cenné psaní bude dražší o desetikorunu. Uvedl to mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
