Česká pošta od července mění pravidla, u takzvaných ekonomických listovních zásilek prodlouží doručovací dobu ze dvou dnů na tři. Důvodem je trvalý pokles zájmu o posílání listovních zásilek a s tím související optimalizace poštovní sítě. Každý den pošta doručí okolo 1,8 milionu listovních zásilek. Systém dvourychlostního doručování zavedla Česká pošta v únoru 2020.
Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy korun na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů korun, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu.
Lidé, kteří dostávají penzi poštou, si od září za tuto službu o šest korun připlatí. Místo dosavadních 29 korun se jim z důchodu strhne 35 korun. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdražení se netýká těch, kteří důchod začali pobírat před rokem 2010. Za ně poplatek hradí ČSSZ. Úřad doporučuje nechat si peníze posílat na bankovní účet.
Prodej budovy v pražské Jindřišské ulici může České poště vynést miliardy korun. V současnosti mizí v této „černé díře“ desítky milionů korun daňových poplatníků ročně, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda dnes schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Po zasedání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Česká pošta chce kvůli úsporným opatřením prodloužit dobu doručování u ekonomických zásilek na tři dny od podání ze současných dvou. Ušetřit tím hodlá část doručovatelů, protože v polovině roku plánuje jejich počet snížit o 500. Odborům se opatření nelíbí, protože půjde o snížení kvality a dostupnosti poštovních služeb.
Na přelomu roku se spekulovalo, který ministr Fialovy vlády je na odstřel. Zda to bude ministr průmyslu Síkela, který Čechy neochránil před předraženými energiemi, nebo třeba ministr školství Balaš, o němž se spekulovalo, že by mohl zamířit na Ústavní soud. Nakonec se žádné výměny ministrů nekonaly. Fiala celkem razantně oznámil, že vládu obměňovat nebude. Což bylo poněkud překvapivé, protože obměna vlády, to je v Česku taková tradice. Vždy se slušelo po nějaké době vyměnit pár ministrů, aby to vypadalo, že vláda maká a má sebereflexi.
Česká pošta a další do její transformace zainteresované strany si počínají nekoncepčně. Pobočky se ruší bez znalosti místních specifik, v Praze a od stolu, píše ve svém příspěvku pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán řekl, že snížení počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb ale pošta měnit nehodlá.
Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
Konec spekulací. Česká pošta odtajnila seznam poboček, které zavře. A člověku se jen chce říct, že to je prostě málo. A proč? Protože prostě Česká pošta se stala opravdu typickým molochem, který přestal plnit funkci a začal se starat hlavně o sebe sama.
Český automobilový průmysl a chemie čelí kvůli americkým clům vyšším rizikům, zatímco odvětví strojírenství, stavebnictví a spotřební zboží vykazují odolnost i při clech 15 a 25 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Quantic Financial Solutions, která zkoumala více než 9000 českých firem.
Číst více
