Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty vyhrál Miroslav Štěpán, který byl poslední rok pověřený řízením podniku. Předtím v něm působil jako ředitel divize poštovních služeb. Do tendru se přihlásili čtyři kandidáti. Nominaci předloží ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě vládnímu výboru pro personální nominace.
Pošta kvůli špatným hospodářským výsledkům zrušila od letošního července tři stovky poboček a ohlásila, že se bude zbavovat majetku. Státní podnik proto prodal v elektronické aukci tři nepotřebné nemovitosti v pražské Krči. Dohromady za ně pošta získá téměř 400 milionů korun, uvedl to mluvčí pošty Matyáš Vitík. Vítěz musí cenu uhradit do 30 dní.
Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Uvedl to pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Pošta podle něj letos počítá se ztrátou okolo 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardy korun.
Vláda ve středu večer schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit dnes. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.
Dozorčí rada České pošty schválila transformační plán, který počítá do dvou let s rozdělením podniku. Schválení plánu bylo podmínkou pro jeho projednání vládou. Transformace podle dřívějších informací spočívá v rozdělení pošty na provozovatele poboček poskytujícího služby objednané státem a komerční logistickou firmu.
Česká pošta může prodat budovu centrální pošty v Jindřišské. Má k tomu souhlas ministerstva vnitra. Součástí prodeje bude ale i podmínka nájemní smlouvy, aby v budově nadále působila pobočka České pošty. Jako první zprávu přinesly Seznam Zprávy. Prodej by poště, která se potácí v hluboké ztrátě, mohl podle dřívějších informací vynést miliardy.
Antimonopolní úřad zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinovou společnost (PNS). Jako důvod úřad uvedl, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž.
Česká pošta od července mění pravidla, u takzvaných ekonomických listovních zásilek prodlouží doručovací dobu ze dvou dnů na tři. Důvodem je trvalý pokles zájmu o posílání listovních zásilek a s tím související optimalizace poštovní sítě. Každý den pošta doručí okolo 1,8 milionu listovních zásilek. Systém dvourychlostního doručování zavedla Česká pošta v únoru 2020.
Česká pošta ve své pobočkové síti zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi 600 zaměstnanců. Víc jich už nebude. Dalších asi 300 zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než 500 pracovních pozic v logistice, z počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem 300 až 350 lidí, uvedl mluvčí podniku Matyáš Vitík.
Po sérii jednání s městy a obcemi, Česká pošta mění v jedenadvaceti případech seznam rušených poboček. Nejvíce změn doznal seznam v Moravskoslezském kraji a Kraji Vysočina, kde je po čtyřech nově zařazených pobočkách za původně určené ke zrušení.
Česká pošta od července zdraží poslání obyčejného psaní v ekonomickém režimu o čtyři koruny na 27 korun. Doporučené a cenné psaní bude dražší o desetikorunu. Uvedl to mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se 🤝 shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky v Gödöllö u Budapešti. „V4 je zpět“, prohlásil na tiskové konferenci. Spolupráce stojí na pevných základech a je schopná se vyrovnat výzvám 21. století, dodal.
Evropské akcie 📉 oslabily. Na trhy dolehla rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) v nadcházejících měsících dále zvýší úrokové sazby, a také obavy z vysokých investic technologických firem do umělé inteligence. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, klesl o 0,7 procenta na 634,63 bodu.
Italská vláda již několik týdnů otálí se schválením půjček pro investice do obrany z unijního programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Ve hře je 14,9 miliardy eur (3️⃣6️⃣1️⃣ miliard korun). Kabinet není podle prohlášení svých členů v postoji k půjčkám jednotný, na schválení tlačí ministr obrany Guido Crosetto, opatrnější postoj pak zastává ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Dagmar Havlová ❌ odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to Česká televize a server Novinky.cz. Havlová podle televize a serveru uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny.
Americký dolar dnes posiluje a ke koši měn se dostal 📈 nejvýše za 13 měsíců. Investoři po minulém zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) zvýšili sázky na růst úrokových sazeb ve Spojených státech, což podporuje zájem o americkou měnu. K růstu dolaru pomohl i výprodej akcií společností s nejvyšší tržní kapitalizací.
Česká měna dnes dále 📉 oslabila, k euru ale jen o haléř na 24,22 koruny za euro. Vůči dolaru, který dnes posiloval, koruna ztratila 14 haléřů a zakončila obchodování na 21,28 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
Pražská burza dnes 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,61 procenta na 2599,53 bodu. Burza zpevnila hlavně díky zdražení akcií energetické firmy ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1️⃣,1️⃣ miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14 200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.
Německý výrobce hraček Playmobil ukončil výrobu ve svém závodě v bavorském Dietenhofenu a přesouvá ji do České republiky a na Maltu. Firma rozhodnutí zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu. Závod bude oficiálně uzavřen 30. června, výroba ale byla zastavena už o týden dříve a byli propuštěni všichni zaměstnanci, napsala agentura DPA
Nejvyšší povolená cena, kterou denně stanovuje stát, ve středu oproti dnešku 📉 zlevní o 18 haléřů na 36,36 koruny za litr. Benzin naopak mírně zdraží, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 40,55 koruny za litr, což je o pět haléřů více než dnes.