Česká pošta má mnoho problémů. Základním je, že nevydělává peníze. A vlastně ani neví, jaké služby by měla poskytovat. Balíky už umí doručit spousta jiných firem. A za chvilku dokáží ostatní soukromí dopravci doručovat i dopisy. To už bude poslední rána pro poštu.
Česká pošta chce kvůli úsporným opatřením prodloužit dobu doručování u ekonomických zásilek na tři dny od podání ze současných dvou. Ušetřit tím hodlá část doručovatelů, protože v polovině roku plánuje jejich počet snížit o 500. Odborům se opatření nelíbí, protože půjde o snížení kvality a dostupnosti poštovních služeb.
Na přelomu roku se spekulovalo, který ministr Fialovy vlády je na odstřel. Zda to bude ministr průmyslu Síkela, který Čechy neochránil před předraženými energiemi, nebo třeba ministr školství Balaš, o němž se spekulovalo, že by mohl zamířit na Ústavní soud. Nakonec se žádné výměny ministrů nekonaly. Fiala celkem razantně oznámil, že vládu obměňovat nebude. Což bylo poněkud překvapivé, protože obměna vlády, to je v Česku taková tradice. Vždy se slušelo po nějaké době vyměnit pár ministrů, aby to vypadalo, že vláda maká a má sebereflexi.
Česká pošta a další do její transformace zainteresované strany si počínají nekoncepčně. Pobočky se ruší bez znalosti místních specifik, v Praze a od stolu, píše ve svém příspěvku pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán řekl, že snížení počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb ale pošta měnit nehodlá.
Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
Konec spekulací. Česká pošta odtajnila seznam poboček, které zavře. A člověku se jen chce říct, že to je prostě málo. A proč? Protože prostě Česká pošta se stala opravdu typickým molochem, který přestal plnit funkci a začal se starat hlavně o sebe sama.
Česká pošta zveřejnila seznam 300 poboček, které v rámci úspor zruší v polovině roku. V Praze jich ubude 35, v Ostravě 19 a po 12 pobočkách zanikne v Brně a Plzni. Nejvíce pošt se zruší v Moravskoslezském kraji, celkem 48, dále v hlavním městě a 27 v Ústeckém kraji. Pošta také zveřejnila, že loni zdvojnásobila ztrátu na 1,75 miliardy korun.
Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12. Vyplývá to z pracovní verze materiálu pošty, na který jako první upozornily Seznam Zprávy. Mluvčí pošty Matyáš Vitík řekl, že seznam konkrétních rušených poboček podnik zveřejní zřejmě v pátek. Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.
Česká pošta v rámci své transformace zruší některé své pobočky. V této souvislosti dojde i na masivní propouštění pod dohledem odborů. Výpověď dostane 1600 zaměstnanců.
Česká pošta k 1. červnu propustí až 2269 zaměstnanců. Z toho bude 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Informace Mladé fronty Dnes (MfD) státní podnik potvrdil s tím, že celkové číslo udává maximální počet pracovních pozic. Některé z nich jsou nyní neobsazené, nejde tak o přesný počet propuštěných zaměstnanců, uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Označil je za pokrytce, kteří drží pospolu proti Evropě a smíření.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Ve věku 87 let dnes zemřel zakladatel americké televizní stanice CNN Ted Turner. Úmrtí mediálního magnáta, filantropa a jachtaře oznámila CNN s odvoláním na jeho společnost Turner Enterprises. Dnes již legendární stanici s nepřetržitě vysílanými zprávami Turner vytvořil v roce 1980.
Budapešť vrátila Kyjevu peníze a cennosti ukrajinské banky Oščadbank, které maďarské úřady v březnu zabavily při převozu z Rakouska na Ukrajinu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Maďarsku poděkoval za konstruktivní přístup.
Ukrajina nevidí žádný důvod dodržovat příměří, které Rusko jednostranně vyhlásilo na Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Informoval o tom list The Kyiv Independent s odkazem na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje investovat 55 miliard dolarů (1,135 bilionu korun) do společné výstavby komplexu Terafab na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI) s další Muskovou společností Tesla. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na úřední dokumenty.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně snižuje díky nadějím na mírovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba 11 procent a pohyboval se v blízkosti 42 eur za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 40,50 eura za MWh.
Pokles cen ropy se odpoledne prohloubil vzhledem k rostoucím nadějím na dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent kolem 12:45 vykazovala pokles více než devět procent, sestoupila tak pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel.
Ceny ropy se dnes prudce snižují poté, co americký prezident 👴 Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent vykazovala pokles o téměř sedm procent, sestoupila tak pod 103 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela přes sedm procent a dostala se pod 95 dolarů za barel.
V Curychu se léčí muž s hantavirem, oznámila dnes v tiskové zprávě švýcarská vláda. Předtím byl na výletní 🚢 lodi, kde se několik lidí virem nakazilo. Švýcarským občanům v tuto chvíli nehrozí nebezpečí, sdělil kabinet alpské země. Plavidlo MV Hondius, na jehož palubě pravděpodobně v souvislosti s virem zemřeli tři lidé, je nyní na Kapverdách.