Česká pošta v letošním prvním pololetí prodala nemovitosti za téměř půl miliardy korun. Loni za celý rok to byly nepotřebné budovy a pozemky za 690 milionů korun, o rok dříve 50 budov za 1,2 miliardy korun. Uvedl to mluvčí Matyáš Vitík.
Praha nakonec nekoupí od České pošty její hlavní budovu v Jindřišské ulici. Pro potřeby magistrátu tam není dost prostoru a modernizace objektu by byla příliš nákladná, uvedl magistrát. Prodejem nemovitostí se pošta snaží stabilizovat své hospodaření. V dřívějším tendru na koupi hlavní budovy v Jindřišské s vyvolávací cenou 1,538 miliardy korun se v závěru loňského roku neobjevil žádný zájemce.
Na místě pošty na nároží Hybernské a Opletalovy ulice bude stát nová kancelářská budova podle návrhu architekta Jakuba Klašky, který byl dlouhou dobu součástí týmu Zaha Hadid Architects a podepsal se také pod podobu nedaleké Masaryčky.
Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty vyhrál Miroslav Štěpán, který byl poslední rok pověřený řízením podniku. Předtím v něm působil jako ředitel divize poštovních služeb. Do tendru se přihlásili čtyři kandidáti. Nominaci předloží ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě vládnímu výboru pro personální nominace.
S blížícími se Vánoci roste počet pokusů o internetový podvod. Zločinci zneužívají toho, že lidé mají objednány dárky z mnoha e-shopů a využívají služby přepravních společností typu České pošty, DHL a dalších. Právě značky a vizuální identity těchto firem se nyní stávají dalšími oběťmi podvodníků. Je proto potřeba neustále kontrolovat webové adresy, na nichž se uživatelé pohybují.
Hlavní město koupí budovu České pošty v ulici Na Strži v Praze 4. Zaplatí za ni 425 milionů korun. Smlouvu chce město s poštou podepsat ještě dnes, řekl radní Adam Zábranský (Piráti). Nákup podpořilo všech 57 přítomných zastupitelů. Jde o sedmipodlažní budovu z roku 1984 s přilehlými pozemky.
Česká pošta vypsala výběrové řízení na budovu hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH. Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil.
Česká pošta nabídla na portálu veřejné správy budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů. Během 30 dnů o ní mohou projevit zájem státní instituce. Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy korun, uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Pošta kvůli špatným hospodářským výsledkům zrušila od letošního července tři stovky poboček a ohlásila, že se bude zbavovat majetku. Státní podnik proto prodal v elektronické aukci tři nepotřebné nemovitosti v pražské Krči. Dohromady za ně pošta získá téměř 400 milionů korun, uvedl to mluvčí pošty Matyáš Vitík. Vítěz musí cenu uhradit do 30 dní.
Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Uvedl to pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Pošta podle něj letos počítá se ztrátou okolo 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardy korun.
Vláda ve středu večer schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit dnes. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.