Švýcarsko hodlá pokračovat v jednáních se Spojenými státy o clech, a to i po stanoveném termínu 7. srpna, a je připraveno učinit atraktivnější nabídku. Po krizovém zasedání to oznámila švýcarská vláda. Rozhodnutí přichází v době, kdy odborníci varují, že nově oznámené 39procentní clo na dovoz švýcarského zboží do USA by mohlo vyvolat recesi švýcarské ekonomiky, informuje agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Americký prezident Donald Trump hodlá zavést na dovoz z EU clo ve výši 30 procent, a to od 1. srpna. To je vyšší clo, než jaké na ni uvalil v rámci stanovení svých recipročních cel začátkem dubna, které činilo pouze 20 procent. Vyjednavačům EU se tedy nedaří si Trumpa naklonit, spíše naopak. Clo ve výši 30 procent chce Trump zavést také na dovoz z Mexika.
Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
Spojené státy od 1. srpna zavedou 50procentní clo na dovoz mědi, oznámil americký prezident Donald Trump. Rozhodnutí podle něho padlo po důkladném vyhodnocení otázek týkajících se národní bezpečnosti.
Koruna za poslední týdny výrazně posílila, vůči euru o třicet haléřů, z 24,95 na současných 24,65 koruny za euro. Čím to je? Zatímco ECB sazby v červnu snížila, ČNB je ponechala na původní úrovni. Koruna se stala pro investory atraktivní. Podle Michala Skořepy, analytika České spořitelny, by to mohlo vytvořit větší tlak na snížení sazeb o 25 bazických bodů. A pokud vstoupí v platnost Trumpova cla, dotklo by se to podle něj Česka mírným poklesem HDP.
Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.
Každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena dodatečným desetiprocentním clem, napsal americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal také, že dopisy upozorňující na vyšší cla budou státům po celém světě doručovány od dnešního poledne amerického času, tedy 18:00 středoevropského letního času. Sazby začnou platit od 1. srpna, uvedl podle Reuters ministr obchodu Howard Lutnick.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Sněmovna ✅ zahájila odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.
Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy korun. Říjnový deficit je 📉 nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
Lotyšská tajná služba ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou zadržela lotyšského občana, který je ☝ podezřelý, že v této pobaltské zemi pro ruskou vojenskou rozvědku GRU shromažďoval informace o lotyšské obraně a o spojeneckých silách ze Severoatlantické aliance. Informovaly o tom lotyšské úřady. Totožnost podezřelého, kterého obvinily ze špionáže, nezveřejnily.
