Od jara 2022 se v Česku z čistě ekonomického hlediska více vyplatí nájem než vlastnické bydlení – a rozdíl je výrazný. Podle dat Asociace nájemního bydlení činil ve čtvrtém čtvrtletí 2024 rozdíl mezi průměrnou měsíční splátkou hypotéky a tržním nájmem 9 245 korun – ve prospěch nájemníků.
Před pěti lety začala rekonstrukce spodní části Václavského náměstí, nejdůležitějšího náměstí v zemi. Měla stát 330 milionů korun. Projekt se, jak je v Česku zvykem a vždy se to dá očekávat, zpozdil o několik měsíců a prodražil o víc než sto milionů korun. Veřejných peněz do kapes soukromé stavební firmy. Prý kvůli „nepředpokládaným okolnostem“.
Půl roku po konci ministra Ivana Bartoše a půl roku před volbami, stavební řízení v Česku stále nefunguje. Byty se nestaví a bydlení zdražuje. Situace se pod novými ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem nezlepšila, naopak, dochází k další erozi klíčového systému, povolování staveb, na kterém záleží výstavba v Česku. Jednotlivé programy spolu stále nekomunikují, úředníci stavebních úřadů odcházejí. Na situaci si stěžují jak stavitelé, tak obce. Ministerstvo problémy také vnímá, řešení stále nemá.
Stanjurův plán zapojit do výstavby nájemního bydlení penzijní společnosti dává na první pohled logiku. Bude více peněz na výstavbu, bude víc bytů, nájmy se sníží, to je základní úvaha (nesmysl, nájmy se nikdy nesnižují). Na druhý a každý další pohled už to dává menší logiku.
U nejstaršího kostela v Ostravě dlouho zela prázdná plocha. Sloužila jako parkoviště, teď na ní roste polyfunkční dům.
Ne vždy musí nová výstavba na menších obcích čnít nad tou původní. Například v Libčicích nad Vltavou stojí bytovka, která skvěle zapadá do kontextu.
Společnost Žižkov Station Development založená developerskou firmou Sekyra Group a Českými drahami podala oznámení pro posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro plánovanou stavbu 3000 bytů v areálu pražského Nákladového nádraží Žižkov. Předběžný termín zahájení stavby je podle oznámení v roce 2030 a ukončení o deset let později. Budovu samotného nádraží, kterou společný podnik původně rovněž zahrnoval, nedávno koupilo hlavní město.
Hlavním důvodem, proč se staví málo bytů, proč se na ně vytvářejí pořadníky a jejich cena roste, není překvapivě neochota politiků. Hlavním problémem je infrastruktura ve městech, myslí si Tomáš Pardubický, akcionář developerské společnosti Finep. Města podle něj nemají dost peněz, aby stavěla dopravu, parkování, vodovodní řady, kanalizaci, energetické sítě. Vidí dvě možná řešení. Buď změnit rozpočtové určení daní a víc podpořit velká města, kam se lidé stěhují za prací. Nebo zajistit výstavbu infrastruktury ze strany státu. V současnosti přitom města tlačí na investory, aby sítě a vybavení financovali sami. Ti pak zvýšené náklady logicky promítnou do cen bydlení.
Praha 9 vypíše výběrové řízení na nákup bytového domu. Preferuje už dokončený prázdný dům, akceptovat bude i budovu, která je teprve ve výstavbě, nebo se má začít stavět. Byty v tomto domě pak bude pronajímat za nižší, než je běžný komerční nájem. Využívat by je mohli například učitelé, zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách. Rozhodli o tom zastupitelé Prahy 9.
Pomalá bytová výstavba, kterou dokazují také říjnové výsledky Českého statistického úřadu (ČSÚ), zůstává jednou z brzd českého stavebnictví. Útlum může způsobovat komplikovaná legislativa či menší poptávka po vlastním bydlení způsobená nižší dostupností, sdělili odborníci. V říjnu byla podle ČSÚ zahájena výstavba 2571 bytů, což bylo meziročně o 14,6 procenta méně. Výrazně klesl počet dokončených bytů, a to o 48,4 procenta na 1846 bytů.
Kamarádka má dceru doktorku, manžel dcery pracuje v IT. Vyšší střední třída. Zatím bydlí v pronájmu v centru Prahy, ale chtěli by vlastní. Když zjistili, že by na hypotéce spláceli 70 tisíc měsíčně, protočily se jim panenky. I na ně je to moc.
