Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.
Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.
Rychlá realizace, jasná vize a silná osobnost za projektem. Kavárna Sakura v Uherském Brodě ukazuje, že i menší město může být ideálním místem pro odvážný koncept.
Na Pařížské vznikl byt, který nestaví na dekoracích, ale na nejdražších materiálech a technologiích. Travertin, zakázková výroba a chytrá domácnost ukazují, jak vypadá luxus, když se nešetří.
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.
Casa Al Pradet vznikla z prefabrikovaných modulů, místních materiálů a přesného načasování podle zemědělských cyklů. Je to dům, který se neskládal jen na stavbě, ale už v hlavách svých autorů.
Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.
Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.
