Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Zateplit, vyměnit okna a fasádu rozdělit do několika barevných pásů. Tak skončila řada rekonstrukcí českých paneláků. Dům v pražských Strašnicích ukazuje jinou cestu. Architekt Radek Novotný mu místo dekorací přidal větší lodžie, více světla a venkovní prostor, který se dá skutečně používat.
Na pozemku, který vypadal spíš na rodinný dům, vznikla třináctibytová bytovka. Architekti museli dostat poměrně velký dům mezi zahrady rodinných domů, aniž by jim vzali soukromí. Výsledkem je zalomená stavba s 13 byty, terasami, zahradami a výraznými balkony.
Jsem pod minulým územním plánem podepsaný, pomohl jsem ho prosadit, ale mentálně jsem s ním nikdy nesouzněl, říká Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, za jehož působení byl předchozí územní plán schválen. Aktuálně je Kasl předsedou České komory architektů, která má ke vzniku nových norem co říci. „Nový územní plán je jistě cestou dopředu, je však jasné, že se bude měnit,“ říká Kasl.
V kampusu České zemědělské univerzity v pražském Suchdole otevřeli novou dřevostavbu Lesovna za více než 49 milionů korun. Budova o užitné ploše 581 metrů čtverečních vznikla podle návrhu studia Mjölk architekti a spotřebovala 405 metrů krychlových českého dřeva. Stát zároveň chce, aby do roku 2035 tvořily stavby na bázi dřeva čtvrtinu nové výstavby.
Místo demolice a novostavby přišla nástavba. Pražský činžovní dům v lokalitě U Harfy má nové patro se čtyřmi byty, opravený krov a další úpravy za celkem 25 milionů korun.
Nejdřív byl starý dům v centru Kutné Hory. Pak přišly vlastní peníze, tři roky na stavbě, památkáři, řemeslníci a spousta rozhodnutí, která se nedala odložit na zítřek. Architektka Jana Zadák si vyzkoušela, co se stane, když se z člověka navrhujícího domy stane jejich investor i budoucí provozovatel.
