Zateplit, vyměnit okna a fasádu rozdělit do několika barevných pásů. Tak skončila řada rekonstrukcí českých paneláků. Dům v pražských Strašnicích ukazuje jinou cestu. Architekt Radek Novotný mu místo dekorací přidal větší lodžie, více světla a venkovní prostor, který se dá skutečně používat.
Nejdřív byl starý dům v centru Kutné Hory. Pak přišly vlastní peníze, tři roky na stavbě, památkáři, řemeslníci a spousta rozhodnutí, která se nedala odložit na zítřek. Architektka Jana Zadák si vyzkoušela, co se stane, když se z člověka navrhujícího domy stane jejich investor i budoucí provozovatel.
Pražský hrad čeká v příštích letech jedna z největších investičních vln za poslední desetiletí. Připravuje se edukační centrum za zhruba 200 milionů, rekonstrukce historických objektů i nové architektonické osvětlení, jehož náklady se mají pohybovat ve stovkách milionů. „To, co si památka vydělá, dostává zpátky,“ říká v podcastu Realitní Club šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Kruhová střecha, pravoúhlý dům a borovice kolem. V Kersku vzniklo bydlení na pomezí vily a chaty, které záměrně nemá předek ani zadek.
Cihelný domek z roku 1929 stojí na krásném pozemku u Vltavy, dlouho ale nedokázal využít ani zahradu, ani výhled na řeku. Architekti proto místo dalšího lepení přístaveb navrhli radikální zásah: část domu zbourali a doplnili ji novou kamennou hmotou se sklem.
Starou Jednotu obec nezbourala. V Čebíně u Brna z ní vznikla škola pro 120 dětí, která může dál růst. Přestavba za téměř 78 milionů korun ukazuje, že i zdánlivě přežité budovy ze 70. let mohou dostat překvapivě současný druhý život.
Na kraji lesa, u rybníčku a jen 40 kilometrů od Prahy vznikl víkendový dům, který se před okolní zástavbou uzavírá, ale směrem k přírodě otevírá velkými prosklenými plochami. Dřevostavba od ateliéru Anna Koukolová architekti má 123 metrů čtverečních, díky chytré dispozici a průhledům však působí mnohem velkoryseji.
Mladá rodina dlouho hledala vhodný bungalov v katalozích typových domů. Žádný jí ale dispozičně ani ekonomicky nedával smysl. Architekti ze studia Papundekl proto přišli s jiným řešením. Dům rozdělili do tří jednoduchých zděných objemů a mezi nimi vytvořili velký společný prostor připomínající malé náměstí.
Pod Čejkovicemi se skrývá jeden z nejpozoruhodnějších vinařských prostorů na Moravě. Středověké sklepy spojené s templářskou tradicí prošly revitalizací za 12 milionů korun.
Na první pohled obyčejný venkovský dům z roku 1941. Architekti ale jeho původní přístavek proměnili v prosklený vstup, který otevírá dům směrem k brdské krajině. Uvnitř nechali kachlová kamna i klenby, přidali ocelovou lávku, obytné schodiště a ze stodoly udělali místo pro letní život.
