Místo demolice návrat ke kořenům. Kamenka a Roubenka U Babi v Sudetech mají nový život
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Jsou místa, jejichž největší hodnotou je právě to, že se kolem nich zdánlivě nic neděje. Lipná u Hazlova je jedním z nich. Malá ves na Chebsku leží v krajině smrčin, jen několik kilometrů od německé hranice a nedaleko Františkových Lázní. Turistický ruch sem zatím nedorazil v intenzitě známé z Krkonoš nebo jižní Moravy. Místo resortů tu zůstávají louky, lesy, staré statky a velké mezery mezi domy.
Právě tady stojí Kamenka a Roubenka U Babi, dvě historické stavby, které dnes fungují jako jeden komorní ubytovací areál. Jejich obnově se přibližně sedm let věnoval architekt Jakub Mareš z Ateliéru k světu. Investor Antonín Podvalský v kraji vyrůstal a podle autorů projektu se sem rozhodl vrátit ke svým kořenům.
Nejdřív byla roubenka po babičce
Příběh nezačal developerským plánem, ale rodinným domem. Roubenka patřila babičce majitele a sloužila jako statek. Při rekonstrukci v ní vznikly tři samostatné pokoje a z někdejší maštale společenská místnost.
Architekti se přitom nesnažili historický charakter pouze napodobit. Při obnově použili ručně tesané trámy skládané tradiční technologií „na rybinu“, a pracovali i s dobovými odstíny nátěrů. Výsledkem není naleštěná replika staré chalupy, ale dům, u kterého je stále patrné, odkud pochází.
Ze staré stodoly zůstaly jen kamenné zdi. Na nich dnes stojí bílý Stair House, který malířka Lu Jindrák Skřivánková proměnila v osobní svět plný umění, designu a nečekaných detailů. Betonové schodiště tu funguje jako socha, pod střechou se ukrývá meditační místnost a celý dům je pojatý jako jedno velké autorské dílo propojené s okolní krajinou.
Ze stodoly zbyly jen zdi. Dnes na nich stojí moderní dům plný umění
Reality
Úspěch první rekonstrukce nakonec rozhodl i o osudu sousedního domu.
Kamenný dům, který mohl zmizet
Kamenka vznikla v roce 1852. Podle dostupných údajů ji postavil zaměstnanec místního kamenolomu pro svou rodinu, což vysvětluje i materiál, který domu dodnes určuje charakter. Ostatně kamenictví má v Lipné hlubší tradici, místní granitové lomy jsou doložené už v 18. století.
Po roce 2000 zůstal dům prázdný a začal chátrat. Dnes jsou uvnitř čtyři ubytovací pokoje s vlastním hygienickým zázemím a společný obytný prostor se zimní zahradou.
Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.
V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí
Reality
Při obnově zůstalo hlavním protagonistou samotné kamenné zdivo. Nové prvky jsou naopak zřetelně současné. K původnímu domu přibyl prosklený společenský prostor, velké otvory směrem do zahrady a modernější detaily, které se nesnaží předstírat, že tu byly odjakživa. Staré a nové zůstává čitelné.
Mezi oběma domy stojí ještě někdejší stodola. Ani ta nezůstala bez využití. Vzniklo v ní malé privátní wellness se saunou a vířivkou, které mohou využívat hosté Kamenky i Roubenky.
Změna ve vnímání komfortu a luxusu
Celý areál tak nabízí komfort, který by člověk čekal od současného boutique ubytování, ale bez klasického hotelového provozu. Žádné velké lobby, anonymní pokoje ani dlouhý seznam služeb. Hodnotou je soukromí, kontakt s krajinou a možnost na několik dní obývat dům, který má vlastní minulost.
Lidé opět začali chatařit, vyhledávají zejména menší objekty. Po trhu rekreačních objektů se pohybují také investoři, vyplývá z aktuálních dat z předních českých realitních serverů a katastru nemovitostí, tvrdí analýza realitní společnosti Maxima reality.
Chataři se vrátili na trh. Malé chaty extrémně zdražují
Reality
Právě to dobře odpovídá posunu v tom, jak dnes část lidí chápe luxus. Nemusí jím být mramor a pět hvězdiček. Může to být prostor, ticho a místo, kde není nutné od rána do večera konzumovat atrakce.
Připomínka tradic bývalých Sudet
Lipná u Hazlova leží v krajině, kterou výrazně proměnily dějiny 20. století. Před válkou šlo o převážně německojazyčné území, po odsunu původních obyvatel se řada vsí vylidnila a část staveb postupně zanikla nebo začala chátrat.
I proto tu dnes krajina působí řídce osídleně a místy téměř opuštěně. Obnova Roubenky a Kamenky tak není jen rekonstrukcí dvou starých domů, ale i připomínkou stavební kultury, která v pohraničí na mnoha místech zmizela.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
Právě v tom je projekt možná nejzajímavější. Bylo by jednodušší staré objekty odstranit a na jejich místě postavit nové rekreační domy s lepší energetickou bilancí, jednodušší dispozicí a předvídatelnějšími náklady.
Majitel i architekti zvolili opačnou cestu. Původní konstrukce opravovali, nové části k nim přidávali tak, aby byly rozeznatelné, a zároveň se snažili obnovit vztah domů k okolní krajině. Porota soutěže Stavby Karlovarského kraje projekt ocenila čestným uznáním právě jako příklad kvalitní soukromé investice do obnovy existujících objektů doplněných současnými prvky.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
