Pražská HolKa sahala po architektonickém Oscarovi. Trofej nakonec bere továrna v Bangladéši
Praha měla v letošním ročníku jedné z nejprestižnějších světových architektonických soutěží svou stopu. Štvanická lávka patřila mezi 34 projektů oceněných v rámci RIBA International Awards for Excellence 2026. Na hlavní cenu nakonec nedosáhla. Tu získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která místo šedého průmyslu nabízí zahrady, jezírka, jesle i společné prostory pro pět tisíc zaměstnanců. O výsledku informovala CNN.
Pražská Štvanická lávka HolKa, která spojuje Holešovice a Karlín, se ucházela o postup do užšího výběru jedné z nejprestižnějších světových architektonických cen. Na architektonického „Oscara“ sice nedosáhla, ale už samotné zařazení mezi 34 projektů oceněných britským Královským institutem je mimořádný úspěch.
RIBA International Prize nakonec získala Green Field Factory v severobangladéšském Rangpuru. Sedmipodlažní továrnu na koberce a další textil navrhl místní ateliér Nakshabid Architects. Porota ji podle CNN označila za „dílo tiché pokory“.
Drahé stavební parcely, úroky nad pěti procenty a tlak na nižší provozní náklady mění představu o rodinném bydlení. Místo velkých domů začínají část trhu zajímat kompaktní stavby o desítkách metrů čtverečních. Trend nahrává dřevostavbám, montovaným domům i nové podobě vícegeneračního bydlení, kdy na jednom rodinném pozemku vzniká druhý menší dům.
Pozemek spolkne miliony, na dům nezbývá. Češi objevují malé dřevostavby
Reality
Továrna, která vůbec nevypadá jako továrna
Vítězná stavba má přes 13 400 metrů čtverečních a jen málo připomíná průmyslové komplexy, které si většina lidí pod slovem továrna představí.
Mezi výrobními prostory jsou nádvoří, jezírka, zahrady a zastíněné verandy. Hlavní fasádu pokrývají tropické rostliny a zeleň má podle RIBA přenášet přírodu přímo na pracoviště.
Architekti se inspirovali tradičními bengálskými venkovskými usedlostmi, v nichž se střídají obytné prostory, nádvoří a vodní plochy.
„Chtěli jsme dokázat, že průmysl může dýchat, pečovat a inspirovat,“ uvedl hlavní architekt Bayejid M. Khondoker.
Jeho tým si prý při návrhu položil jednoduchou otázku: co kdyby se továrna navrhovala nejprve jako domov pro lidi, kteří v ní pracují?
Pět tisíc zaměstnanců, většinou žen
Právě přístup k zaměstnancům byl jedním z hlavních důvodů, proč porota projekt ocenila.
V továrně pracuje přibližně pět tisíc lidí, převážně žen. Součástí areálu jsou proto například jesle na střeše, zdravotní ordinace nebo stinné prostory určené k odpočinku a setkávání. Zaměstnanci podle RIBA využívají část zázemí i mimo pracovní dobu společně se svými rodinami.
Před vstupem stojí také velká socha ženské postavy, která má symbolizovat sílu a emancipaci žen.
Neobvyklý je i samotný hlavní vstup. Používají ho dělníci, management i majitelé firmy společně. V Bangladéši přitom podle RIBA bývá v rozsáhlých továrnách běžné, že zaměstnanci a vedení vstupují oddělenými vchody.
Pro Skotsko je whisky jedním ze symbolů i důležitým vývozním artiklem. Po řadě tučných let však přišel sešup poptávky. Obor je v útlumu a mnozí výrobci jsou v krizi. Kdo za to může? A je nějaká naděje na návrat na výsluní?
Konec whisky? Skotské palírny trápí „jezera“ neprodaného alkoholu, omezují výrobu a propouštějí
Enjoy
Protipól tragédie Rana Plaza
Ocenění má v Bangladéši i silný společenský přesah. Země patří k největším světovým producentům textilu, pracovní podmínky v tamních továrnách však dlouhodobě kritizují organizace na ochranu zaměstnanců.
Symbolem problémů se stala katastrofa z roku 2013, kdy se nedaleko Dháky zřítila devítipodlažní budova Rana Plaza plná oděvních dílen. Zahynulo přibližně 1100 lidí. Pracovníci přitom před neštěstím upozorňovali na praskliny v budově, část z nich ale byla přinucena vrátit se do práce.
Green Field Factory má podle poroty představovat přesný opak tohoto přístupu. RIBA uvedla, že projekt staví kvalitu pracovního prostředí do centra návrhu a zároveň narušuje „hluboce zakořeněné společenské hierarchie“.
Štvanická lávka mezi světovou špičkou
Českým zástupcem v letošním ročníku byla Štvanická lávka spojující pražský Karlín, ostrov Štvanice a Holešovice.
V červenci se dostala mezi 34 projektů oceněných v rámci RIBA International Awards for Excellence 2026. Všechny tyto stavby následně usilovaly o postup mezi finalisty hlavní mezinárodní ceny. Do závěrečného čtyřčlenného výběru už se Štvanická lávka nedostala.
Vedle vítězné bangladéšské továrny se mezi čtyři finalisty zařadila také budova BRAC University v Dháce a dva projekty z Belgie – rekonstruovaná administrativní budova ze 60. let a rozšířený umělecký institut.
Cena, která nehledá největší mrakodrap
RIBA International Prize vznikla teprve v roce 2016, přesto podle CNN patří k nejprestižnějším oceněním, jaké může jednotlivá stavba získat.
Cena se uděluje zpravidla jednou za dva roky a často nevyzdvihuje nejdražší či nejokázalejší architektonické ikony, ale projekty se silným společenským, komunitním nebo environmentálním přesahem.
V roce 2024 zvítězil šestipodlažní dřevěný projekt sociálního bydlení v Barceloně. Mezi staršími vítězi jsou také škola na brazilském venkově, univerzita v Limě nebo nemocnice v záplavové oblasti Bangladéše.
Letos tak světovou architekturu neovládl mrakodrap ani luxusní kulturní stavba, ale továrna, která se pokusila dokázat, že ani průmyslová výroba nemusí znamenat prostředí, z něhož chtějí zaměstnanci po konci směny co nejrychleji utéct.
Hartmann-Rico loni utržil rekordních 6,63 miliardy korun. Ani to ale nezabránilo dalším škrtům v české výrobě. Firma v listopadu 2027 zavře závod v Chvalkovicích na Náchodsku, kde pracuje 280 lidí, a část produkce přesune k externím výrobcům v Asii. Po letošním konci závodu v Havlíčkově Brodě jde o další výrazný ústup Hartmannu z české výroby.
Hartmann zavře další český závod. O práci přijdou stovky lidí
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
