Stoletý činžák na jedné z nejlepších pražských adres. Podívejte se, jak se mění bydlení na Masarykově nábřeží
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Masarykovo nábřeží patří k místům, kde se architektura domu stává téměř stejně důležitou jako samotná adresa. Současná podoba této části pravého břehu Vltavy vznikala především na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s regulací řeky a přestavbou původní pobřežní zástavby. Zvlášť intenzivně se zde stavělo mezi lety 1903 a 1905. Vznikaly zde luxusní činžovní domy, z nichž řada se stala reprezentantem nastupující secese.
Právě do této vrstvy pražské architektury patří i dům architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905, v němž se nachází rekonstruovaný byt. Jeho největší devizou přitom není jen historický charakter, ale i poloha. Z oken se otevírají výhledy na Vltavu, Žofín a panorama Hradčan.
Místo bourání hledání rovnováhy
Hlavním úkolem rekonstrukce proto nebylo historický byt jednoduše převléknout do současného designu. Architekti ze studia Martin Čeněk Architekti hledali způsob, jak změnit dispozici a doplnit současný komfort, aniž by zmizely prvky, které vytvářejí charakter původního domu.
Výchozí dispozice odpovídala typickému městskému bytu z počátku 20. století. Dva průchozí pokoje směřovaly k nábřeží, středem bytu vedla dlouhá chodba zakončená koupelnou a směrem do dvora byly soustředěny obslužné prostory včetně někdejšího pokoje služebné.
Zásadní změnou bylo prosvětlení a otevření celého bytu. Původní chodba se proměnila v jeho hlavní komunikační osu. Jednu její stranu dnes tvoří souvislá nábytková stěna z běleného dubu, do které se podařilo ukrýt úložné prostory, technické zázemí i vstupy do dalších místností.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
Historické dveře vedou do nového světa
Právě vestavěný nábytek se stal jedním z hlavních nástrojů celé rekonstrukce. Skrze skříňovou stěnu se nenápadně vstupuje do ložnic, koupelen i dětského pokoje. Toaletu se sprchou pro hosty prozrazuje v souvislé ploše prakticky jen svislé mosazné madlo.
Směrem do vnitrobloku se charakter bytu zklidňuje. Do hlavní ložnice se vstupuje nikou s repasovanými historickými dveřmi, zatímco z někdejšího pokoje služebné vznikla koupelna se sprchou. Další část vestavby skrývá koupelnu s velkou vanou a šatnu navazující na dětský pokoj.
Byt se znovu otevřel k Vltavě
Největší proměnou prošla část orientovaná k řece. Původní koupelna na konci středního traktu byla posunuta a prostor se otevřel směrem k hlavní obytné části. Díky tomu se do středu dispozice dostalo více denního světla a současně bylo možné odhalit valenou klenbu, pod kterou jsou dnes zasazeny vysoké kuchyňské skříně.
Odstranění příčky mezi pokoji směřujícími k nábřeží pak vytvořilo velký společenský prostor s výhledem na Vltavu. Kuchyň, jídelnu a obývací část rozděluje tmavě mořený dubový portál s knihovnou a skládacími dveřmi.
Ani ten není jen dekorací. Umožňuje část prostoru uzavřít a vytvořit pracovnu nebo místo pro hosty. Samotná postel je při běžném provozu ukrytá v bílé vestavěné skříni, takže obytná místnost zůstává otevřená a vzdušná.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
Historická hodnota není jen ve fasádě
Právě dochované řemeslné prvky jsou jedním z důvodů, proč mají rekonstrukce kvalitních historických činžovních domů jiný charakter než modernizace běžného bytu. Na Masarykově nábřeží jsou historické interiéry součástí hodnoty celé lokality. Dobře je to patrné například na nedalekém spolkovém domě Hlahol z let 1903 až 1905, kde se dochovala část původního secesního vybavení včetně kování, lustrů a dveří.
Také v rekonstruovaném bytě proto zůstala původní secesní špaletová okna, štuky i zdobné dveře s leptanými skly a florálními motivy. Historické prvky dostaly odstín slonové kosti, zatímco nové části jsou čistě bílé. Rozdíl mezi původním a současným tak není maskovaný, ale naopak záměrně čitelný.
Podobně se pracovalo s podlahami. Dubové vlysy jsou v obytných částech skládány do tradičního stromečku, zatímco v průchodech střední nosnou stěnou mění směr a zvýrazňují novou prostorovou logiku bytu. Koupelny dostaly světlé lité terrazzo.
Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Čtyři lidé na 77 metrech. Pražský byt ukazuje, že prostor se dá zvětšit i bez bourání
Reality
Moderní komfort zůstává pokud možno skrytý
Současné technologie se naopak architekti snažili upozadit. Skrytá klimatizace nebo podlahové vytápění koupelen zajišťují dnešní komfort, ale vizuálně nesoupeří s původním interiérem. Retro žebrové radiátory a kulaté vypínače naopak připomínají dobu vzniku domu.
Spojovacím prvkem mezi oběma světy se stala také přírodní mosaz. Objevuje se na nových dveřních madlech i svítidlech a navazuje na historické kování. Světlý bělený dub pak sjednocuje velkou část nových vestaveb od centrální nábytkové stěny přes ložnici až po kuchyň.
Umakartové jádro, malé pokoje a chodba, která ukrajuje z už tak omezeného prostoru. Typický panelákový byt má řadu limitů, právě ty ale dokážou architekty přimět k nečekaným řešením. Deset realizací z Interiéru roku ukazuje, že panelák lze změnit v otevřené, světlé a velmi osobité bydlení.
FOTOGALERIE: Tři miliony Čechů žijí v paneláku. Tohle se dá udělat s obyčejným bytem
Enjoy
Český výrobce dveří a zárubní Doornite vstupuje na trh START pražské burzy. Investorům chce nabídnout až 20 procent nových akcií a získat nejméně 80 milionů korun. Kapitál má urychlit investice do výroby, zvýšit její kapacitu a může posloužit také k financování akvizic.
Výrobce dveří Doornite míří na burzu. Od investorů chce nejméně 80 milionů korun
Trhy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
