Za cenu osmdesátimetrového bytu získali dům pro dvě rodiny. Háček byl v pozemku
Strmý svah pod lesem, dřevěná chata a parcela, která rozhodně nepatřila k těm jednoduchým. Přesto právě tady vznikl dům pro dvě spřátelené rodiny. Pozemek, jehož cena podle autorů odpovídala zhruba osmdesátimetrovému bytu v této části Prahy, dokázali architekti z Mimosa proměnit ve dvě samostatná bydlení s terasami, zahradou a výhledem do Břežanského údolí.
Na první pohled to nebyla vysněná parcela. Strmý pozemek na Zbraslavi, těsně pod lesem a s původní dřevěnou chatou, patřil k těm, u kterých je potřeba počítat s kompromisy ještě předtím, než se začne kreslit první čára.
Právě cena ale otevřela jinou možnost. Podle autorů odpovídala zhruba ceně osmdesátimetrového bytu v dané lokalitě. Místo jednoho bytu tak dvě spřátelené rodiny získaly pozemek, na kterém bylo možné vytvořit dva samostatné domovy.
Architekti z kanceláře Mimosa se přitom nesnažili složitý terén „porazit“. Naopak z něj udělali hlavní princip návrhu. Dva na sobě posazené hranoly kopírují svah, každý byt zabírá jedno podlaží a obytné místnosti se otevírají směrem k Břežanskému údolí a hradišti Závist.
Dva byty místo jednoho kompromisu
Základní princip domu je jednoduchý. Každá rodina má vlastní byt v jednom podlaží, zároveň ale sdílejí technické zázemí objektu. Dispozice byly navrženy co nejracionálněji, aby co nejméně plochy padlo na komunikace. I proto se schodiště přesunulo ven a uvnitř zůstalo více prostoru pro samotné bydlení.
Obytné místnosti se otevírají směrem do krajiny, s výhledy na Břežanské údolí a hradiště Závist. Každá domácnost má zároveň vlastní terasu a kontakt se zahradou.
Dům tak funguje jako dvě samostatné domácnosti, které spolu sousedí mnohem těsněji než v běžném dvojdomě, ale přitom si zachovávají vlastní charakter.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Stoletý činžák na jedné z nejlepších pražských adres. Podívejte se, jak se mění bydlení na Masarykově nábřeží
Enjoy
Černé dřevo dole, plech nahoře
Rozdílnost obou bytů se propisuje i do vzhledu domu. Spodní část má fasádu z černě natřených prken, horní patro je obloženo vlnitým plechem. Tmavá barevnost má praktický i vizuální efekt. Dům se díky ní v dálkových pohledech ztrácí proti lesu a nesnaží se stát novou dominantou svahu. Tou zůstává nedaleká funkcionalistická vila Vladislava Vančury.
Konstrukčně jde o zděný dům, který doplňují prefabrikované betonové stropní panely. Ty podle autorů pomohly zkrátit dobu výstavby a snížit náklady. Beton se přitom neschovává pod omítkou. V interiérech obou bytů zůstává přiznaný a stává se součástí výrazu domu.
Každá domácnost si zároveň interiér i exteriér přizpůsobila vlastním preferencím, takže výsledkem nejsou dvě identické poloviny, ale dva odlišné domovy v jednom objemu.
Daň z nemovitosti letos plošně neroste. Přesto si řada majitelů připlatí. Obce totiž mění místní koeficienty a nejvíc míří na chaty, chalupy a firemní nemovitosti.
Majitelé chat a firemních objektů si připlatí. Obce dál zvedají daň z nemovitosti
Money
Technika je společná, život oddělený
Obě bytové jednotky sdílejí technické zázemí. Dům vytápí tepelné čerpadlo, dešťová voda se využívá k zalévání zahrady a střechu pokrývá extenzivní vegetace.
Také zahrada navazuje na okolní les. Autoři odstranili původní drátěný plot a hranici pozemku nechali spíš naznačenou. Zůstaly jen betonové sloupky postupně zarůstající břečťanem. Dům se tak nesnaží od okolí oddělit, ale spíš do něj co nejvíc zapadnout.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
