Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.
Nenápadný rekreační domek na okraji lesa se proměnil v autentickou připomínku života Bohumila Hrabala. Obnova chaty v Kersku, kterou navrhli architekti Martin Čtverák a Tomáš Tomsa, nesází na muzeální efekt, ale na atmosféru místa, kde spisovatel žil, psal a potkával se s přáteli.
Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.
Může pětičlenná rodina plnohodnotně žít v bytě o podlahové ploše 37,5 metru čtverečního? Projekt od Hurá studia ukazuje, že ano. Nejde ale o běžnou rekonstrukci. Spíš o radikální přehodnocení toho, kolik prostoru člověk skutečně potřebuje k životu.
Pražská Troja patří k nejvýraznějším vilovým lokalitám hlavního města. Právě tady vznikla přestavba rodinné vily od kanceláře AMA architekti, která místo okázalé proměny sází na lehké zahradní křídlo, novou terasu a plynulejší propojení domu se zahradou. Projekt je jedním z děl přihlášených do ročníku České ceny za architekturu.
Architektonická soutěž na návrh dočasné odbavovací haly autobusového nádraží Florenc pořádaná společností Penta Real Estate ve spolupráci s Inspireli zná svého vítěze. Odbornou porotou nejlépe hodnocený návrh předložilo studio Upstructure, na druhém a třetím místě se umístila studia Multi a Abrama.
Statek s historií sahající k roku 1820 se v rukou jedné rodiny proměňuje už více než třicet let. Nejnovější zásah přineslo podkroví, které místo venkovské romantiky sází na soukromí, ticho, černou žulu a rafinované světlo.
Architektonickou soutěž na nový přestupní terminál vlakové a autobusové dopravy v Liberci vyhrálo pražské studio OV Architekti. Rozhodnutí poroty bylo podle náměstka primátora Jiřího Janďourka téměř jednomyslné. Město představí tři nejlepší návrhy na přelomu května a června v kulturním centru Linserka.
Dobře navržený interiér už není jen otázkou estetiky. Stává se klíčovým faktorem, který ovlivňuje hodnotu bytu, jeho prodejnost i vnímání kupujících. Rozhodující přitom nejsou materiály, ale celková logika prostoru.
Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.
Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.
