Dobře navržený interiér už není jen otázkou estetiky. Stává se klíčovým faktorem, který ovlivňuje hodnotu bytu, jeho prodejnost i vnímání kupujících. Rozhodující přitom nejsou materiály, ale celková logika prostoru.
Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.
Na první pohled nenápadný statek v jihočeském Rancířově patří mezi projekty, kterých si všímá i mezinárodní odborná designová scéna. Ateliér Tempus Design za jeho proměnu získal ocenění BIG SEE Interior Design Awards 2026. Nejde totiž jen o rekonstrukci. Spíš o promyšlený a cílený návrat k hodnotám, které v dnešní architektuře znovu získávají na významu: autenticita, materiál a atmosféra.
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
Na břehu Sázavy vyrostla chata, která nevznikla na zelené louce, ale místě původní. Z té po požáru zbyla jen kamenná podezdívka.
Starý byt z 20. let ve Valencii ztratil během let svůj charakter i funkčnost. Architekti ale místo kompromisů zvolili radikální přístup. Kompletně přepsali dispozici a udělali z kuchyně centrum dění. Výsledkem je moderní bydlení, které mění zažité představy o tom, jak má byt fungovat.
Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.
Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.
Okolí stanice Nádraží Holešovice čeká výrazná proměna. Začala architektonická soutěž, do jejíhož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Cílem je najít nejvhodnější podobu území, které se má do budoucna proměnit v jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů a městských veřejných prostor Prahy 7.
Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.
Ještě nedávno čistě zemědělská firma, dnes sází na inovace a vývoj. Kanceláře za 410 tisíc eur jsou symbolem této proměny.
