Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.
Původní chalupu ve Strážném znehodnotily necitlivé přestavby natolik, že rekonstrukce nedávala smysl. Nový dům proto staví na principech tradiční architektury, ale v současném standardu.
Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.
Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.
Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.
Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.
Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.
Největší letiště střední Evropy? Polsko staví megahub mezi Varšavou a Lodží, který má odbavit až 100 milionů cestujících ročně.
Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.
Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.
Podle šéfa výrobce dveří Martina Dozrála vstupuje trh do fáze, kdy se začínají dokončovat projekty pozastavené po covidu. To se propisuje i do výsledků firmy, která v roce 2025 zvýšila prodeje o 14 procent a tržby na 458 milionů korun. Letos očekává další růst, zejména v developmentu.
