Po stopách českých kutilů. Tahle chata už ale zvládne víc než léto
Inspirovaly ho chaty, které si Češi stavěli vlastníma rukama. Dřevěný dům v Přibyslavicích od architekta Tadeáše Říhy ale nabízí pohodlí pro celý rok. Kryté terasy, otevřený interiér a propojení se zahradou plní přání majitelů: mít pocit prázdnin i uprostřed zimy.
Ráno otevřít dveře do zahrady, odpoledne posedět na terase a za deště nechat okno dokořán. Majitelé domu v Přibyslavicích chtěli druhý domov, který bude působit jako místo pro prázdniny. Bez ohledu na kalendář. Architekt Tadeáš Říha proto navrhl dřevostavbu, která si uchovává neformální charakter chaty, ale technicky funguje jako celoročně obyvatelný rodinný dům.
Inspiraci přitom nemusel hledat daleko. Našel ji v místní tradici chat, které si jejich stavebníci budovali svépomocí ve druhé polovině minulého století. Nový dům na ně navazuje svou formou i praktickým vztahem k venkovnímu prostoru. Pod výraznou střechou je místo pro odpočinek, zásobu dřeva i každodenní život na hranici mezi interiérem a zahradou.
Od kutilské chaty k druhému domovu
Ke světu českého chataření patří vlastní práce, postupné úpravy a vynalézavé využívání prostoru. Chata nemusí mít velkou obytnou plochu, pokud se podstatná část života odehrává venku. Terasa, chráněné zápraží nebo místo k posezení mohou být pro její obyvatele stejně důležité jako samotné místnosti.
Říha tento princip přenáší do současného domu. Nesnaží se napodobit improvizované detaily starších chat, vychází z jejich jednoduchosti a způsobu užívání. Menší podlahovou plochu doplňuje otevřeným interiérem a krytými venkovními prostory. Majitelé přitom mohou dům využívat i v měsících, kdy se běžné letní útočiště zavírá.
Právě v tom je podstata zadání. Prázdninová atmosféra má zůstat, pohodlí má odpovídat celoročnímu bydlení. Dům proto spojuje dřevo, terasy a krb s izolací a tepelným čerpadlem.
Střecha, pod kterou se žije
Základ stavby tvoří dřevěná nosná konstrukce na soklu z betonových tvárnic, doplněná prefabrikovaným komínem. Její výraz určuje vysoko vedená rovina střechy, která přesahuje nad terasy obytných místností. Chrání dřevěný obklad a zároveň vytváří zázemí pro pobyt venku, i když počasí právě nepřeje.
Každé z krytých míst může sloužit jinak. Jedno jako terasa, druhé pro uskladnění dřeva, další jednoduše umožňuje otevřít okno za hustého deště. Jsou to drobnosti, které se do výčtu vybavení nemovitosti často nevejdou. O tom, jak příjemně se dům používá, ale rozhodují každý den.
Chatky v pražských koloniích stojí miliony a část kupujících v nich hledá levnější náhradu za byt. Jenže skutečnou hodnotu určuje vlastnictví pozemku, právní stav a to, zda se v objektu vůbec smí bydlet.
Zahrádka za cenu bytu. Pražské kolonie se mění v milionový trh
Reality
Nejlepší místo dostala kuchyně
Středem interiéru je kuchyně. Architekt jí přisoudil roli hlavní místnosti a díky poloze i sklonu střechy také nejvyšší strop. Dům tak získává přirozené těžiště tam, kde se připravuje jídlo a kde se mohou jeho obyvatelé potkávat během dne.
Nepříliš velkou podlahovou plochu návrh vyvažuje postupným otevíráním prostoru. Při pohybu domem se odkrývají další části interiéru, který nepůsobí jako soubor oddělených místností. S kuchyní nepřímo propojený obývací pokoj se dvěma francouzskými okny otevírá do zahrady. Okna mají křídla otevíraná ven, takže propojení s exteriérem získává i zcela praktickou podobu.
Jednotící roli má barva. Výrazný, ale standardně dostupný odstín propojuje dřevěné prvky, keramický obklad, střechu i běžné klempířské výrobky. Jednotlivé části tak tvoří soudržný celek, přestože pocházejí z různých materiálových světů.
Uvnitř barevnost doplňuje přírodní smrk nosné konstrukce a truhlářských výrobků. Dřevo tu zůstává viditelnou součástí domu a podporuje jeho neformální charakter. Návrh pracuje s jednoduchou skladbou materiálů a jejich vzájemným vztahem, nikoli s množstvím dekorací.
Na první pohled obyčejný venkovský dům z roku 1941. Architekti ale jeho původní přístavek proměnili v prosklený vstup, který otevírá dům směrem k brdské krajině. Uvnitř nechali kachlová kamna i klenby, přidali ocelovou lávku, obytné schodiště a ze stodoly udělali místo pro letní život.
Venkovskou chalupu rozřízli sklem. Výhled do Brd teď vede skrz celý dům
Enjoy
V zimě přichází ke slovu krb
Dřevěnou konstrukci doplňuje celulózová izolace a prefabrikované betonové prvky. Podle autora má zvolené řešení snižovat uhlíkovou stopu spojenou s výstavbou i provozem domu. Hlavním zdrojem vytápění je tepelné čerpadlo, které v nejchladnějších měsících doplňuje krb integrovaný do prefabrikovaného komínu.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
