Ostrava není sama. Frýdek-Místek proměnil starou textilku v nejlepší veřejný prostor v Česku
Kdysi se tu přádlo, dnes se tu hraje divadlo, koncertuje, sportuje a potkávají se lidé. Bývalá textilka bratří Neumannů ve Frýdku-Místku se během jediné sezony proměnila v živé komunitní centrum a teď uspěla mezi téměř dvěma stovkami projektů v soutěži Nejlepší komunální projekt České republiky. Nová Osmička přitom není osamocený případ. Moravskoslezsko už několik let ukazuje, že průmyslové dědictví nemusí být přítěží, ale může se stát základem nové městské identity.
Komíny, průmyslové haly a stopy někdejší výroby zůstaly. Jen místo dělníků sem dnes míří rodiny s dětmi, návštěvníci koncertů, sportovci nebo lidé, kteří si sem jednoduše přijdou posedět.
Nová Osmička ve Frýdku-Místku vznikla v areálu bývalé textilní přádelny bratří Neumannů. Od letošního jara funguje jako kulturní a komunitní centrum a během první sezony se tu odehrálo více než 300 akcí, naprostá většina z nich zdarma. Teď přišlo i uznání zvenčí. Projekt získal titul Nejlepší komunální projekt České republiky roku 2026 v kategorii Utváření veřejného prostoru a uspěl mezi téměř dvěma stovkami přihlášených projektů.
Místo, které nezapřelo svou minulost
Na Nové Osmičce je zajímavé hlavně to, že se industriální charakter areálu nestal překážkou, ale výhodou. V bývalé továrně dnes funguje gastronomická zóna, dětské hřiště, sportovní plochy, venkovní scéna i místa k odpočinku. Konají se tu koncerty, divadelní představení, stand-upy, přednášky, filmové projekce nebo festivaly. K nejvýraznějším momentům první sezony patřila akrobatická vystoupení přímo na komíně bývalé textilky.
Příběh areálu ale přesahuje jednu zdařilou rekonstrukci. Frýdek-Místek podobně jako řada dalších průmyslových měst dlouhodobě řeší, co s objekty, které po útlumu výroby ztratily původní funkci. V případě bývalé textilky ve Staroměstské ulici se podařilo najít investora i nové využití. Mezi lety 2022 a 2026 podle vedení města získalo nové majitele několik bývalých průmyslových areálů a Nová Osmička patří k nejviditelnějším výsledkům této proměny.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Praha nemusí růst do nebe. Architekti vysvětlují, proč stačí stavět hustěji
Reality
Nešlo jen o opravu budovy
Majitel areálu Kamil Rudolf říká, že cílem od začátku nebyla jen rekonstrukce starých průmyslových objektů, ale vytvoření místa, které bude mít význam pro celé město. „Chtěli jsme, aby se sem lidé rádi vraceli, setkávali se a společně zde trávili čas,“ říká.
Právě to je možná nejdůležitější měřítko podobného projektu. Nestačí opravit fasádu a naplnit budovu programem. Veřejný prostor musí fungovat i mimo velké akce. V obyčejný den, kdy sem někdo přijde na kávu, s dětmi na hřiště nebo jen posedět. Nová Osmička staví právě na této každodennosti. Kulturní program tu není oddělený od běžného života, ale přirozeně se s ním prolíná.
Moravskoslezsko už ukázalo, co s brownfieldy umí
Nová Osmička přitom nevzniká v regionu, který by s proměnou průmyslového dědictví začínal od nuly. Moravskoslezský kraj, a především Ostrava, má za sebou několik výrazných revitalizací, které se staly součástí nové identity regionu.
Nejznámějším příkladem jsou Dolní Vítkovice. Bývalý hutní areál se proměnil v kulturní, vzdělávací a společenskou čtvrť, kde dnes fungují koncertní prostory, technické expozice i místa pro veřejné akce. Ze stoletého plynojemu vznikla multifunkční aula Gong a industriální kulisa se místo demolice stala hlavním magnetem území.
Výraznou proměnou prošla také bývalá ostravská jatka, která dnes slouží galerii současného umění Plato. Právě tam je dobře vidět, jak může stará průmyslová stavba získat úplně novou funkci, aniž by přišla o svou drsnost a historickou stopu. Okolní brownfield se postupně mění v nový veřejný prostor a další projekty v okolí mají přidat bydlení i nové městské funkce.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů. 
Ostrava se mění. Ze starého kina bude divadlo, město ale potřebuje mnohem víc
Reality
Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.
Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
