Pod koberci a tapetami se skrýval poklad. Architekti proměnili starý pražský byt k nepoznání
Koberce, tapety, zaprášené záclony a místnosti zaplněné nábytkem. Tak vypadal velký byt v centru Prahy před rekonstrukcí. Architekti ze studia Facha ho rozebrali téměř na kostru a znovu poskládali jako dvě samostatná bydlení. Původní dveře a parkety přitom nechali vedle modré kuchyně, oranžové sedačky a současného umění.
Když architekti ze studia Facha vstoupili do bytu poprvé, nebylo jednoduché poznat, co se pod všemi vrstvami vlastně skrývá. Pod nohama byly koberce, na stěnách tapety, u oken zaprášené záclony. Jednotlivými místnostmi se procházelo úzkými koridory mezi nábytkem. Vedle sebe stála kuchyňská sestava z počátku dvacátých let, starší designové kusy i vybavení z běžných obchodních řetězců. Původní logika bytu se v průběhu let téměř ztratila.
Přitom šlo o velkorysý prostor v centru Prahy. Projekt, který architekti nazvali jednoduše Byt Staroměstská, má celkem 144 metrů čtverečních.
Nejprve bylo potřeba byt znovu objevit
Prvním krokem proto nebylo navrhování nového interiéru, ale téměř archeologie. Architekti začali prostor vyklízet, čistit a zbavovat jednotlivých vrstev. Teprve poté přišlo bourání, nové instalace, podlahy a štuky.
Původní byt ale nezmizel úplně. Kazetové dveře, profilované zárubně nebo obložení špaletových oken prošly repasí. Několik kusů starého nábytku architekti nechali restaurovat a místo toho, aby je vrátili do historizujícího interiéru, postavili je vedle nových kovových polic a současného nábytku.
Právě tento kontrast se táhne celou rekonstrukcí. Staré tu jednoduše zůstává vedle nového.
Jeden byt, dva různé světy
Největší změna ale není na první pohled vidět v materiálech ani barvách. Je v dispozici. Původní prostor architekti rozdělili na dvě samostatně fungující jednotky. Větší byt má 122 metrů čtverečních, vedle něj vznikla garsonka o ploše 28 metrů a obě části spojuje čtyřmetrové společné zádveří.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Stoletý činžák na jedné z nejlepších pražských adres. Podívejte se, jak se mění bydlení na Masarykově nábřeží
Enjoy
Každá z nich přitom funguje úplně jinak. Hlavní byt si ponechal velkorysost původního prostoru. Architekti v něm pracují s velkými místnostmi a výraznými solitéry, které se téměř chovají jako samostatné objekty.
V kuchyni je to modrý ostrůvek. Obývacímu pokoji dominuje oranžová sedačka orientovaná do několika směrů. V ložnici stojí před oknem kamenně zelená postel. Výsledkem je prostor, který je otevřený a světlý, ale zároveň si vytváří menší, intimnější zákoutí.
V garsonce se spí nad koupelnou
O několik metrů dál je ale logika úplně jiná. Na 28 metrech není prostor na velká gesta a každá část interiéru musí mít několik funkcí. Garsonku proto architekti navrhli téměř jako jeden kus nábytku. Kuchyňská linka se postupně mění ve schodiště. To vede na vyvýšené polopatro se spaním, zatímco pod ním je ukrytá koupelna. Konstrukce současně nabízí úložné prostory.
Právě tady je asi nejlépe vidět rozdíl mezi oběma částmi projektu. Zatímco velký byt pracuje s prostorem a jednotlivými objekty, garsonka využívá téměř každý centimetr nejen půdorysu, ale i výšky místnosti.
Investice do nemovitostí jsou hlavním tématem nového Realitního Clubu. Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69, o byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba. Šéf Penta Real Estate Rudolf Vacek ukazuje, kde dnes Praha skrývá největší developerské příležitosti.
Investiční byt přestal být automatem na peníze. Vychází nový Realitní Club, s architekty z A69 na titulce
Reality
Luxus bez mramorového katalogu
Na podobné adrese, byt se nachází na Staroměstké, by bylo snadné vytvořit interiér postavený na předvídatelné představě luxusu. Leštěný kámen, neutrální tóny, drahé materiály a minimum rizika. Facha architekti šli opačnou cestou.
V interiéru se potkává březová překližka, lakované MDF desky, kov, textilie, keramická a teracová dlažba, dubové parkety i vápenné štuky. Do toho vstupují výrazné barvy a umělecká díla.
Na projektu se podílel například sklář František Jungvirt, textilní Studio Geometr nebo několik současných výtvarníků. Výsledný interiér tak nepůsobí jako katalog jednoho výrobce, ale spíš jako prostor, který vznikal postupně a skládá dohromady různé vrstvy. A přesně to je ostatně princip, na kterém celý projekt stojí.
Byty se zmenšují, práce z domova ale nezmizela. Český architekt Vojtěch Kolínský proto navrhl něco mezi pracovnou, akustickou kapslí a vestavěným nábytkem. Fuseboox se na povel vysune do místnosti, vytvoří uzavřený prostor pro práci, nahrávání nebo chvíli klidu a po použití zase zmizí ve stěně.
Byt je malý? Český vynález z něj na povel vysune další místnost
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
