Jsem pod minulým územním plánem podepsaný, pomohl jsem ho prosadit, ale mentálně jsem s ním nikdy nesouzněl, říká Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, za jehož působení byl předchozí územní plán schválen. Aktuálně je Kasl předsedou České komory architektů, která má ke vzniku nových norem co říci. „Nový územní plán je jistě cestou dopředu, je však jasné, že se bude měnit,“ říká Kasl.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Kruhová střecha, pravoúhlý dům a borovice kolem. V Kersku vzniklo bydlení na pomezí vily a chaty, které záměrně nemá předek ani zadek.
Cihelný domek z roku 1929 stojí na krásném pozemku u Vltavy, dlouho ale nedokázal využít ani zahradu, ani výhled na řeku. Architekti proto místo dalšího lepení přístaveb navrhli radikální zásah: část domu zbourali a doplnili ji novou kamennou hmotou se sklem.
Starou Jednotu obec nezbourala. V Čebíně u Brna z ní vznikla škola pro 120 dětí, která může dál růst. Přestavba za téměř 78 milionů korun ukazuje, že i zdánlivě přežité budovy ze 70. let mohou dostat překvapivě současný druhý život.
Na kraji lesa, u rybníčku a jen 40 kilometrů od Prahy vznikl víkendový dům, který se před okolní zástavbou uzavírá, ale směrem k přírodě otevírá velkými prosklenými plochami. Dřevostavba od ateliéru Anna Koukolová architekti má 123 metrů čtverečních, díky chytré dispozici a průhledům však působí mnohem velkoryseji.
Mladá rodina dlouho hledala vhodný bungalov v katalozích typových domů. Žádný jí ale dispozičně ani ekonomicky nedával smysl. Architekti ze studia Papundekl proto přišli s jiným řešením. Dům rozdělili do tří jednoduchých zděných objemů a mezi nimi vytvořili velký společný prostor připomínající malé náměstí.
Pod Čejkovicemi se skrývá jeden z nejpozoruhodnějších vinařských prostorů na Moravě. Středověké sklepy spojené s templářskou tradicí prošly revitalizací za 12 milionů korun.
Na první pohled obyčejný venkovský dům z roku 1941. Architekti ale jeho původní přístavek proměnili v prosklený vstup, který otevírá dům směrem k brdské krajině. Uvnitř nechali kachlová kamna i klenby, přidali ocelovou lávku, obytné schodiště a ze stodoly udělali místo pro letní život.
Škola nemusí být jen několik tříd, chodba a tělocvična. Čtyři středočeské obce investovaly 600 milionů korun do kampusu, který má sloužit dětem, učitelům i místním.
Umakartové jádro, malé pokoje a chodba, která ukrajuje z už tak omezeného prostoru. Typický panelákový byt má řadu limitů, právě ty ale dokážou architekty přimět k nečekaným řešením. Deset realizací z Interiéru roku ukazuje, že panelák lze změnit v otevřené, světlé a velmi osobité bydlení.
