Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.
Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.
Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.
Okolí stanice Nádraží Holešovice čeká výrazná proměna. Začala architektonická soutěž, do jejíhož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Cílem je najít nejvhodnější podobu území, které se má do budoucna proměnit v jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů a městských veřejných prostor Prahy 7.
Tichá Šárka patří k několika málo lokalitám v Praze, kde nová výstavba naráží na přímé srovnání s krajinou a okolní vilovou architekturou. Projekt Jenerálka od KKCG ukazuje, že v takovém prostředí už nerozhoduje jen standard nebo technologie, ale samotný návrh domu.
Ještě nedávno čistě zemědělská firma, dnes sází na inovace a vývoj. Kanceláře za 410 tisíc eur jsou symbolem této proměny.
Původní chalupu ve Strážném znehodnotily necitlivé přestavby natolik, že rekonstrukce nedávala smysl. Nový dům proto staví na principech tradiční architektury, ale v současném standardu.
Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.
Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.
Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.
Stárnutí populace už není jen sociálním tématem, ale ekonomickou realitou. Projekt z Nového Bydžova přináší model, který kombinuje provozní logiku, architekturu a proměnu očekávání nové generace seniorů.
