Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.
Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Místo klasického modelu „jen dveře“ se Doornite proměňuje v dodavatele celých interiérových balíků. Tahle strategie reaguje na tlak developerů, šetří montážní kapacity a posiluje konkurenceschopnost firmy. „Developer dnes nechce na stavbě dvacet subdodavatelů. Chce tři. A my chceme být jedním z nich,“ říká spolumajitel Pavel Šatný.
Rekonstrukce malých bytů bývá často kompromisem mezi ambicemi a rozpočtem. V případě 35metrového bytu v pražských Holešovicích však architektkám ze studia Plus One Architects stačilo minimum finančních prostředků
Regulace v Krkonoších dlouho svazovaly ruce architektům i investorům. Nový projekt studia edit! architects však ukazuje, že tradiční tvar může skrývat velkorysou a moderní vnitřní architekturu. Výsledek mění zaběhlé představy o tom, jak má vypadat horská chalupa 21. století.
Udržitelnost už není doplňkem architektury, ale jejím novým jazykem a letošní přehlídka DIPLOM.KY to potvrzuje s nebývalou silou. Ze 114 diplomových prací vystupují projekty, které s odvahou přehodnocují materiály, města i krajinu.
Donald Trump přeskupil tým u svého dosud nejambicióznějšího stavebního projektu v Bílém domě – obřího tanečního sálu, jehož cena se vyšplhala až na 350 milionů dolarů. Výměna hlavního architekta, nejasnosti kolem financování i zapojení velkých donorů z byznysu znovu otevírají otázku, nakolik Trump mísí soukromé zájmy s veřejnou funkcí.
Dům u Kolína zaujme na první pohled: černá „stodola“ s panoramatickým oknem nabízí moderní a úsporné bydlení přímo v krajině.
Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.
Rekonstrukce bytu v posledním patře činžovního domu z počátku 20. století se vyšplhala na 1,5 milionu korun, ale výsledek stojí za to. Architekti dokázali staré dispozici vtisknout nový život – nebáli se bourání ani neobvyklých řešení.
