Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Tím, že městští zastupitelé schválili projekt Nové Osmičky ve Frýdku-Místku tak blízko obydlené části města, odsoudili skoro 200 okolních domácností k nesnesitelnému hluku, nepořádku a dalším nepříjemnostem spojených s alkoholem nekulturně obohacených návštěvníků, píše čtenář newstream.cz v reakci na článek.
Od horské chalupy přes dostupné bydlení a školy až po nádraží Praha-Bubny nebo Horáckou multifunkční arénu. Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu zveřejnila 50 finalistů letošního 33. ročníku. O hlavní cenu, velkou modrou kostku, se utkají projekty z celé republiky. Vítězové budou vyhlášeni 26. října v pražském Cubex Centru.
Crestyl může rozjet další velký rezidenční projekt v centru Brna. Pro Novou Ameriku poblíž hlavního nádraží získal platné stavební povolení. Ve čtyřech domech inspirovaných New Yorkem vznikne 243 bytů, developer do projektu investuje přes dvě miliardy korun.
Kdysi se tu přádlo, dnes se tu hraje divadlo, koncertuje, sportuje a potkávají se lidé. Bývalá textilka bratří Neumannů ve Frýdku-Místku se během jediné sezony proměnila v živé komunitní centrum a teď uspěla mezi téměř dvěma stovkami projektů v soutěži Nejlepší komunální projekt České republiky. Nová Osmička přitom není osamocený případ. Moravskoslezsko už několik let ukazuje, že průmyslové dědictví nemusí být přítěží, ale může se stát základem nové městské identity.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.
Ze staré stodoly zůstaly jen kamenné zdi. Na nich dnes stojí bílý Stair House, který malířka Lu Jindrák Skřivánková proměnila v osobní svět plný umění, designu a nečekaných detailů. Betonové schodiště tu funguje jako socha, pod střechou se ukrývá meditační místnost a celý dům je pojatý jako jedno velké autorské dílo propojené s okolní krajinou.
Stovky originálních betonových dílců, robot přímo na staveništi a věž, která bude zároveň lezeckou stěnou. Kostel podle návrhu Zdeňka Fránka vstupuje do další fáze výstavby a technologie 3D tisku v něm dostane výrazně větší prostor, než se původně plánovalo.
Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Dobře navržený dům není jen otázkou vzhledu. Ovlivňuje, jak se v něm pohybujeme, odpočíváme i jak spolu doma fungujeme. Architektka Monika Zvonková vysvětluje, proč může špatná dispozice přidávat každodenní napětí, proč je denní světlo jednou z nejlepších investic a proč by měl dobrý dům fungovat nejen dnes, ale i za dvacet let.
