Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.
Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.
Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.
Podle šéfa výrobce dveří Martina Dozrála vstupuje trh do fáze, kdy se začínají dokončovat projekty pozastavené po covidu. To se propisuje i do výsledků firmy, která v roce 2025 zvýšila prodeje o 14 procent a tržby na 458 milionů korun. Letos očekává další růst, zejména v developmentu.
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.
Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.
Rychlá realizace, jasná vize a silná osobnost za projektem. Kavárna Sakura v Uherském Brodě ukazuje, že i menší město může být ideálním místem pro odvážný koncept.
Na Pařížské vznikl byt, který nestaví na dekoracích, ale na nejdražších materiálech a technologiích. Travertin, zakázková výroba a chytrá domácnost ukazují, jak vypadá luxus, když se nešetří.
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.
