Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.
Dům se v průběhu let mění stejně jako lidé, kteří v něm žijí. Tahle proměna na Břevnově není o návratu do minulosti, ale o tom, jak se v domě žije dnes.
Na místě starého rodinného domu, který ztratil přístup i smysl, dnes stojí terasová bytovka. V pražské Krči vzniklo bydlení, které se nesnaží svah zkrotit, ale využít jeho potenciál.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Nejsou to mrakodrapy ani okázalé ikony. Nejlepší evropská architektura roku 2026 vzniká z omezení, rekonstrukcí a veřejných investic. A jeden z projektů, které dnes porota Mies van der Rohe Awards považuje za klíčové, najdeme překvapivě v Karlových Varech.
Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.
Holešovická tržnice se stává dalším klíčovým bodem pražské gastronomie. Ambiente tu rozvíjí koncept postavený na zavedených značkách a sdíleném dvorku.
Ve Vršovicích vzniká rezidenční projekt, který se vymezuje vůči klasickému sídlištnímu bydlení.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Desítky let opuštěná budova z éry socialismu se změnila v prémiový apartmánový dům v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit Slovenska.
Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry
