Tančící dům slaví 30 let od zahájení zkušebního provozu. Podle historika architektury Richarda Biegela patří dodnes k výjimečným novostavbám, s nimiž se v Česku může měřit jen několik málo realizací.
Nestaví architekturu, která křičí. Staví takovou, která vydrží. Autor Langhansu, Paličkovy vily či Hotelu Karlov, Ladislav Lábus, získá Poctu České komory architektů. „Podstatné je, proč a pro koho to děláme,“ řekl v rozhovoru pro Newstream.
Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.
Stará stodola u Lázní Bělohrad skrývá malý moderní dům. Facha architekti do ní vložili obytnou „krabici“ pro sezonní pobyt.
Z architektonického studia vybudovali byznysovou skupinu se 160 lidmi a ambicí dosáhnout na půlmiliardové tržby. Framework Jana Antala už nechce jen navrhovat domy. Propojuje architekturu, realizace i výrobu interiérů, roste o desítky procent ročně a stále víc se dívá za hranice.
Některé podniky si hosté pamatují nejen podle jídla, ale i podle lustru, baru, skla nebo graffiti na zdi. Kro, La Degustation, The Eatery či Automat Matuška ukazují, že design už v gastronomii není dekorace. Je to způsob, jak odlišit značku, prodloužit zážitek a přimět hosty vracet se.
Studio RDTH architekti proměnilo pražský byt v otevřený prostor bez klasické chodby, pokojů a dveří. Jediný centrální nábytkový blok tu nahrazuje příčky a vytváří domov, který se může měnit spolu se svými obyvateli.
Postoloprty na Lounsku mají nové centrum města. Mírové náměstí, které ještě nedávno připomínalo spíš unavený prostor s popraskaným betonem a nefunkční kašnou, se proměnilo v architektonicky výrazné místo. Rekonstrukce za 115 milionů korun podle návrhu architekta Romana Kouckého přinesla nejen novou dlažbu, zeleň, mobiliář a vodní prvky, ale především velký obraz vyprávějící starou pověst o knížeti Oldřichovi a Boženě.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Revitalizace náměstí v Třebíči a Mnichově Hradišti, Oživení Jarošky v Brně či Park Střed v Mostě ukazují nový směr českého veřejného prostoru. Projekty nominované na Českou cenu za architekturu dokazují, že města už neřeší jen dlažbu a lavičky, ale klima, lokální ekonomiku i to, zda lidé budou chtít v centrech skutečně trávit čas.
Rodinná vila v Nitře je přesným opakem okázalých vil, které chtějí ohromit už z ulice. Je nízká, klidná a střídmá. Jenže uvnitř pracuje s výhledem, světlem a materiály tak přesně, že z obyčejného bydlení dělá tichý luxus.
