Existuje nepřímá úměra v množství konzumované vlákniny s množstvím tělesného tuku. Vláknina má výrazně sytící schopnost a snižuje tak pravděpodobnost přejídání. Jaké jiné vlastnosti má vláknina, dočtete se v dalším díle seriálu Biohacking o dietách.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Je téměř nemožné pro normálního člověka se čistě racionálně rozhodnout, jak se má trvale stravovat, aby bylo zajištěno jeho zdraví a zároveň uspokojeny jeho chutě. Jeden z důvodů je ten, že neexistuje univerzální konsenzus pro to, co vlastně je onou ideální stravou pro homo sapiens tak, jak je to jednoznačné u divoce žijících zvířat dané jejich pudovými preferencemi. U lidské stravy vždy záleží, jakou optikou na stravu nahlížíme.
Nadledvinky jsou malý párový orgán, který je, jak jejich název napovídá, umístěný nad ledvinami, respektive přímo na nich. Nadledvinky a jejich funkce jsou poměrně neznámé, ačkoliv jejich stav má zásadní dopady pro každodenní život. Produkují totiž řadu nezbytných hormonů.
Mít děti bylo po většinu existence lidstva něco automatického, nad čím nebylo třeba nijak přemýšlet. Existovaly samozřejmě „babské rady“, jak nabudit tu či onu funkci ženských či mužských rozmnožovacích orgánů, ale potřeba sofistikované podpory v této oblasti vznikla teprve až poměrně nedávno. Je to například kvůli komplexním strategiím antikoncepce od 60. let minulého století a jejich dopadům na odsouvání mateřství na pozdější dobu. Dále vliv zhoršeného životního prostředí ve formě přítomnosti rozličných toxinů a syntetických chemických látek a silný vliv životního stylu jako zvýšeného stresu, snížení kvality stravy a celkově zdravotního stavu jedinců hraje významnou roli při kvalitě rozmnožovací funkce.
Štítná žláza je malá žláza ve tvaru motýla, která se nachází ve spodní části krku. Je zodpovědná za správné fungování celé řady životně důležitých procesů: metabolismus, regulaci a produkci řady hormonů nezbytných například k trávení a reprodukci. Dvěma nejdůležitějšími jsou hormony štítné žlázy T3 (trijodtyronin) a T4 (tyroxin). Jejich hlavní funkcí je přeměna kyslíku a kalorií na energii. Tato energie je klíčová pro zdravý mozek a optimální kognitivní funkce a subjektivně hodnocenou dobrou náladu, vyrovnanou hladinu energie, regulaci tělesné teploty, pocit hladu a mnoho dalšího.
Slinivka břišní neboli pankreas je orgán v břišní dutině, zodpovědný za řadu funkcí. Je to takzvaná podvojná žláza se zároveň vnitřní i vnější sekrecí, stejně jako játra. Vnitřní funkce slinivky spočívá ve vylučování inzulinu a jemu podobných hormonů, které regulují hladinu krevního cukru v krvi. Vnější funkce pak představuje tvorbu trávicích enzymů, které se využívají v tenkém střevě pro trávení stravy.
Žlučník je dutý orgán umístěný na pravé straně dutiny břišní blízko jater. S játry má propojenou funkci: v játrech se vytváří žluč, která pak putuje do žlučníku, kde je uložena a čeká na své využití. To přichází, když sníme tučnější jídlo. Žluč je pak vypuštěna do tenkého střeva, kde pak emulguje tuky a pomáhá k jejich lepšímu strávení a následnému využití.
Posílit zdraví plic i předcházet respiračním onemocněním lze i zdravou stravou, zejména konzumací prebiotických a fermentovaných potravin.
Nedávno se zjistilo, že mozek vysílá signály mikrobiomu ve střevech, a současně zdraví střev může mít vliv na vyrovnávání se stresem, vznik úzkosti a deprese a obecně stav kognitivních schopností.
Bolest žaludku je jedna z nejčastějších bolestí. Často za ni ale může něco jiného - natažený sval či jiný orgán. Pokud bolí skutečně žaludek, bývá to problém v nedostatku kyseliny chlorovodíkové, což brání funkčnímu trávení. Jak to napravit, se dočtete v dalším díle seriálu Biohacking.
