Fenomén urbansketching se šíří světem. Může pomoci wellbeingu

Být reportérem může být v současnosti každý, kdo má mobilní telefon. Ale každý může být i malířem. A ne tak ledajakým. Díky fenoménu zvanému urbansketching se může doslova každý stát malířem zachycujícím reálné události. A může to mít pro něj doslova terapeutický efekt.

Na pláži, v kavárně či v divadle nebo třeba v cirkuse. Můžete to být jen pár minut při čekání na autobus nebo i hodiny na demonstraci nebo na schůzi. Chvíle před snídaní i celodenní procházka v zoo s dětmi. To vše jsou místa a okamžiky, kdy v pouhých několika minutách můžete zachytit, co se kolem vás děje, atmosféru i vlastní pocity, které zrovna cítíte.

Podívejte se na ukázky urbansketchingu

Stačí k tomu pero, skicák a malé akvarelové barvy se štětcem. Říká se tomu urbansketching, tedy skicování města. Už přes patnáct let se šíří do mnoha měst po celém světě, kde se mu věnují tisíce lidí, kteří se díky své zálibě znají napříč kontinenty. Já sama urbansketchingu propadla před sedmi lety. Mé novinářské profesi to totiž dalo další rozměr. Příběhy už nejen píšu, ale i skicuju. A není to až tak složité, jak by se mohlo zdát. Může se tomu věnovat i bez uměleckého vzdělání téměř každý.

Jako malby v jeskyni

Maluje se a skicuje už tisíce let. Urbansketching jen objevil už dávno objevené, mohl by někdo namítnout. To ale není přesné. Skicování jako výtvarná disciplína tady je už od okamžiku, kdy první člověk vzal do ruky opálený klacík z ohně a na zeď jeskyně namaloval loveckou scénu. Byl ale tehdy na to nejspíš sám. Na jedné straně ten, kdo maloval, a na druhé straně publikum. A tak to bylo po staletí.

Martin Tolar má lék na Alzheimera. Když si jdete za svým, Amerika vám pomůže, říká nejúspěšnější Čech současnosti

Leaders

Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Novodobý urbansketching ovšem vznikl de facto jako společná aktivita, kdy se lidé setkají, aby společně na určitém místě malovali a pak spolu sdíleli svou tvorbu a radost z ní. Vznikl tedy, aby právě to tvůrčí osamění prolomil a propojoval lidi se stejným zájmem.

Základním rysem urbansketchingu je kresba na základě pozorování. Malujete jen to, co vidíte, nikoliv z hlavy nebo podle fotografie. Současně je nutné dát kresbě kontext a zasadit ji do souvislostí. V praxi to znamená, že nestačí namalovat samotnou kočku, ale kočku, jak jde ulicí nebo jak třeba pozoruje krmítko s ptáky. Díky tomu, že intenzivně zkoumáte pozorovaný objekt, všímáte si i věcí, kterých byste si jinak běžně nevšimli. Tříbíte si tím pozorovací talent, posilujete vlastní soustředění, učíte se zbavovat ostychu před ostatními a v neposlední řadě se zdokonalujete také v kresbě.

Být lepším

I v této umělecké disciplíně totiž platí, že čím více se jí věnujete a kresbu trénujete, tím více se zlepšujete. Osobně znám kolem sebe několik urbansketcherů, kteří před pár lety začínali na úrovni dětské kresby a dnes už mají své místo na výtvarné scéně, realizují výstavy nebo sami vedou výtvarné workshopy. A komunita kreslířů, která kolem urbansketchingu je, v tom hrála nezastupitelnou roli. Každý z ní vám totiž může něco inspirativního předat, ať už to je například nová výtvarná technika, fígl nebo to, že se dozvíte o dalších možnostech, kde a jak tvořit a vzdělávat se.

Kdo urbansketching založil? Jak lze začít? A co může tento fenomén přinést člověku, který se rozhodne začít malovat reálné dění? O fenoménu urbansketchingu si můžete přečíst v novém vydání magazínu Newstream CLUB, který seženete u všech dobrých prodejců, nebo jej lze objednat online.

Úspěch byl jen začátek. Jak se o své peníze stará dolarový miliardář Eduard Kučera

Leaders

Eduard Kučera vybudoval globálně úspěšnou firmu. Stal se dolarovým miliardářem. A spolu s Pavlem Baudišem umožnili zbohatnout celé řadě lidí. Avast je nyní součástí amerického technologického gigantu Gen Digital (dříve Symantec Corporation) a podíl na ekvitě i fungování firmy již není tak velký jako před lety. „Dneska investujeme zejména v USA a většinu majetku máme v dolarech. To je jediná kapitalistická země,“ prohlásil Eduard Kučera v pořadu Jiný peníze věnovaném investicím.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek