Biohacking: Jak by měl správně jíst homo sapiens

Je téměř nemožné pro normálního člověka se čistě racionálně rozhodnout, jak se má trvale stravovat, aby bylo zajištěno jeho zdraví a zároveň uspokojeny jeho chutě. Jeden z důvodů je ten, že neexistuje univerzální konsenzus pro to, co vlastně je onou ideální stravou pro homo sapiens tak, jak je to jednoznačné u divoce žijících zvířat dané jejich pudovými preferencemi. U lidské stravy vždy záleží, jakou optikou na stravu nahlížíme.

Co je nám přirozené z hlediska dostupnosti, přípravy, vyspělosti civilizace, zeměpisné šířky, benefitů pro různé tělesné pochody, orgány, úroveň zdraví či dlouhověkosti a tak dále. Masajové v Africe se živí primárně mlékem a krví chovaného skotu a podzemními hlízami, přímořské národy konzumovaly velké množství ryb a mořských plodů, kmeny v džungli většinou žily z nasbíraného ovoce a ulovené zvěře. Jediným pojítkem mezi obdobími a kulturami napříč časem a prostorem v lidské historii je flexibilita stravy, tedy schopnost absolutního přizpůsobení se daným podmínkám.

Současný člověk je geneticky téměř totožný s člověkem z doby kamenné a k jídlu přistupuje zejména intuitivně na základě individuálních preferencí chuti, protože flexibilita již nehraje takovou roli. Moderní a spíše až postmoderní doba zahrnuje továrně vyráběnou stravu a tím přidává do racionální volby jídla faktor přirozenosti potravy. Odborníci odhadují, že strava může až ze 70 procent přispět k rozvoji chronického onemocnění - nejvíce je to patrné u cukrovky 2. typu, ale i u dalších chorob jako rakovina a srdečně-cévní onemocnění.

Dnes je ale už celkem zřejmé, že strava výrazně ovlivňuje každodenní fungování lidského organismu, protože člověk je prostě z konzumovaného jídla tvořen, opravován a poháněn. Pocit tělesného a duševního zdraví je tedy i důsledkem našich stravovacích zvyklostí.

Vnitřní pochody

Dalším důvodem, proč je tak těžké se rozhodnout pro nějaký dietní přístup a setrvat u něj kvůli zdravotním benefitům, jsou vnitřní pochody v lidském organismu, které jsou jen těžko ovlivnitelné vůlí. Mylná je tedy představa, že člověk s nadváhou je líný a postrádá nad sebou kontrolu. Člověk je prostě z podstaty naprogramován tak, aby jedl často a hodně. Namítnout samozřejmě lze, že obezita je z hlediska přežití druhu i jednotlivce nevýhodná strategie, a to je pravda. Na 39 procent světové populace dnes trpí nadváhou či obezitou, v Evropě je to dokonce 59 procent.

Hlavním důvodem je prevalence průmyslově zpracované stravy v každodenním jídelníčku. Toto se často zlehčuje, ale řada lidí si neuvědomuje, že průmyslově vyrobené či pozměněné jídlo má vliv na pochody v těle, které není na takové složení stravy vůbec připraveno. Průmyslová strava obsahuje leckdy přídatné látky, které tělo zatěžují či mu přímo způsobují negativní dopady. Obsahuje také často vysoké množství soli, které na tělo působí jako stimulant a také jako hydratant, kdy nás jeho vysoká hladina nutí zadržovat tekutiny v tkáních a orgánech, vlastně kvůli její nutné detoxikaci vylučováním ledvinami.

Biohacking: Pro zvýšení plodnosti lze zhubnout, více cvičit a jíst "bio"

Enjoy

Mít děti bylo po většinu existence lidstva něco automatického, nad čím nebylo třeba nijak přemýšlet. Existovaly samozřejmě „babské rady“, jak nabudit tu či onu funkci ženských či mužských rozmnožovacích orgánů, ale potřeba sofistikované podpory v této oblasti vznikla teprve až poměrně nedávno. Je to například kvůli komplexním strategiím antikoncepce od 60. let minulého století a  jejich dopadům na odsouvání mateřství na pozdější dobu. Dále vliv zhoršeného životního prostředí ve formě přítomnosti rozličných toxinů a syntetických chemických látek a silný vliv životního stylu jako zvýšeného stresu, snížení kvality stravy a celkově zdravotního stavu jedinců hraje významnou roli při kvalitě rozmnožovací funkce.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Nezdravá pro tělo je i častá kombinace rafinovaného cukru a nezdravých tuků, neboť ta při každodenní a dlouhodobé konzumaci vytváří podmínky pro vznik metabolického syndromu, což je metla moderní společnosti. Toto kombo je nezdravé i z hlediska toho, že mozek ho vyhodnotí jako ideální potravu pro tělo kvůli vysoké kalorické koncentraci - v přírodě takovou kombinaci totiž hned tak nenajdeme.

A proto nás vnitřní pochody budou nutit jíst další koblihu a další pytlík chipsů a pořád se nebudeme cítit plní. Žaludek má totiž signalizační receptory stavu nasycení na objem, nikoliv váhu či kalorickou hustotu. Další nevýhodou průmyslově vyrobené stravy je většinou nízký obsah mikroživin. V tenkém střevě jsou receptory na obsah mikroživin v přijaté stravě a mozek nás bude nutit dále jíst, pokud obsah vitamínů a minerálů je v ní nízký.

Jak tedy jíst, aby homo sapiens neměl nemoci a nadváhu způsobené nevhodným stravováním? Obecným řešením je maximalizovat přirozené jídlo obsahující nejvyšší možné množství mikronutrientů, vlákniny a přirozeně navázané vody. Je to tedy zelenina, ovoce, luštěniny, zdravé obiloviny, ořechy a semena. Lidský organismus dobře funguje na principu 80-20. To znamená, že pokud tyto potraviny budou tvořit zhruba 80 procent našeho jídelníčku, zbylých 20 procent můžeme jíst téměř cokoliv a tělo si s tím poradí.