Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Kurz japonské měny ve čtvrtek na devizových trzích poprvé od roku 1990 spadl na 150 jenů za dolar. To je psychologická hranice, která by podle analytiků mohla úřady donutit jednat.
Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly, byť pomaleji než o týden dříve. Litr benzin Natural 95 zdražil o 93 haléřů na 42,85 koruny. Nafta stojí v průměru 46,85 koruny za litr, což je o 1,56 koruny více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzín je nejdražší od první poloviny srpna, nafta od druhé poloviny července.
Dvouciferná inflace, historické nárůsty úrokových sazeb. Tlak centrálních bank přichází možná pozdě, o to silněji. A stranou bude muset možná ustoupit i ekonomický růst. Jak v takové době udržet hodnotu svého majetku? Na tyto otázky odpoví Investiční snídaně s názvem Jak investovat v prostředí vysokých úrokových sazeb? kterou pořádá společnost EMUN ve spolupráci s hlavními partnery KPMG ČR a PPF bankou.
Světová rada pro zlato má podle agentury Bloomberg plán na zvýšení likvidity obchodování se zlatem. Zapojí do toho technologii blockchainu. Podle kritiků narazí ale na tvrdý odpor.
Září bylo pro akcie vyloženě špatné, nový měsíc však začal mnohem lépe. Globální trhy se zotavují, když se začalo hovořit o změně politiky Fedu v návaznosti na příliš silný dolar. Ten už poměrně výrazně škodí světové ekonomice. Hlavní americký akciový index S&P 500 „zpevnil" z 3550 na téměř 3800 bodů.
Akciové trhy za oceánem možná panikaří, zkušení investoři se ale záplavou červených čísel nenechávají rozhodit. Spíše přemýšlejí, jestli není vhodná doba k nákupu. Klid a jistý odstup se u investování vyplatí v každé situaci, píše ve svém komentáři expertka na kapitálové investice Karin Šoóšová z J&T.
Ministři členských zemí kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem se na summitu ve Vídni dohodli, že sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Škrt je to mnohem výraznější, než se čekalo. Analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů.
Akcie Komerční banky během úterní seance zdražily skoro o desetinu. Děje se tak v reakci na oznámení představenstva banky, že hodlá mezi akcionáře rozdělit na mimořádných dividendách téměř 11 miliard korun.
Škoda, Audi, Lamborghini, Bentley, Seat i Cupra. To jsou značky, které si zřejmě nanečisto zkusí přípravy vstupu na burzu. Alespoň takový je plán nynějšího šéfa koncernu VW Olivera Bumeho.
Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž zpravidla více nejistí stran toho, co je čeká ve vzdálenější budoucnosti, než co je na spadnutí hned teď. Pokud tedy burzy děsí více nejbližší budoucnost, je to cosi právě „inverzního“, cosi nepřirozeného – je to panika, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
