Rok 2025 potvrzuje, že největší investiční příběh současnosti se netočí kolem sociálních sítí nebo elektromobilů, ale kolem infrastruktury pro umělou inteligenci. Nicméně nic neroste do nebe a lze čekat, že jakmile se ukážou investice do datových center založené na partnerstvích jako hůře „monetizovatelné“, dojde u technologických akcií k výraznější korekci.
Cena stříbra k okamžitému dodání zdolala psychologickou hranici 50 dolarů (1048 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), kde byla naposledy v roce 1980. Tehdy byl prudký růst cen výsledkem manipulace, když se dva bratři z Texasu pokusili trh se stříbrem ovládnout. Ve čtvrtek odpoledne se cena vyšplhala až na rekordních 51 dolarů za troyskou unci, informuje agentura Reuters. Od začátku roku je cena vyšší o více než 73 procent.
Porsche, kdysi symbol výkonu a luxusu, teď bojuje s tvrdou realitou trhu. Slabé prodeje v Číně, Trumpova cla, zpomalený přechod na elektromobily i historicky nejnižší ziskové marže přetavily skvělou značku v rizikový titul.
Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Poprvé v historii překonala cena zlata hranici 4000 dolarů za unci. Investoři utíkají k bezpečným aktivům, zatímco Washington ochromuje politický chaos.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Cena dluhopisů České republiky roste. Akcie ČEZ též. Ty dokonce poskočily do blízkosti 17letého maxima. Taková je dosavadní reakce trhů na proběhlé sněmovní volby v Česku.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Evropské akcie jsou na rekordu, jejich hlavní index po zahájení obchodování zdolal hranici 568 bodů. Daří se hlavně technologiím, zájem je ale také o akcie firem ze zdravotnického sektoru. Evropský trh navazuje na středeční růst na Wall Street, kde jsou klíčové indexy rovněž blízko rekordů.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.