Vstoupit na kapitálové trhy nebylo nikdy jednodušší. Stačí pár kliknutí v mobilní aplikaci a člověk se může stát spolumajitelem největších světových korporací. Tato snadná dostupnost však s sebou nese i určité riziko: pocit, že investování je jednoduchá hra, ve které nelze prohrát. Opak je pravdou. Budování kvalitního akciového portfolia je dlouhodobý proces, který spíše než sprint připomíná maraton. Vyžaduje disciplínu, neustálé vzdělávání a především schopnost odolat emocím v momentech, kdy trhy klesají.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Ropa zdražuje a energetické firmy vydělávají. Jenže jedna z nejvýkonnějších „ropných“ akcií posledních let vlastně žádnou ropu netěží. Texas Pacific Land vrty neprovozuje. Vlastní půdu – a inkasuje podíl z toho, co na ní vytěží jiní. Investorům tak nabízí zvláštní mix: stabilní příjmy bez nákladů, ale zároveň drahý růstový příběh.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost světa začíná mít problém. Investoři přestávají masivně nakupovat její akcie, což může být dílem vina přílišného nacenění, dílem sentimentem na trhu. S akciemi příliš nedokázaly pohnout ani mimořádně silná očekávání tržeb pro další roky.
Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy ❌ rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale ❌ odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovně-právní spory týkající se kolektivních vyjednávání.
Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně 📉 klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Americký výrobce nápojů a rychlého občerstvení PepsiCo v prvním čtvrtletí zvýšil provozní zisk meziročně o 2️⃣4️⃣ procent na 3,21 miliardy dolarů (zhruba 66 miliard korun), tržby vzrostly o 8,5 procenta na 19,44 miliardy dolarů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Poptávku podpořilo snížení cen a uvedení nových produktů na trh, napsala agentura AP.
Slovensko je připraveno ❌ blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
Jihomoravští radní ❌ odvolali ředitele znojemské nemocnice Miroslava Kavku. Podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) nezajistil chod interního oddělení, řekl dnes po jednání radních novinářům. Vedením nemocnice pověřili radní Petra Liškáře, který má podle hejtmana zkušenosti například z kroměřížské nemocnice.
Náklady na druhou etapu sanace území zasaženého toxickým benzenem po loňské nehodě vlaku v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku se odhadují zhruba na 3️⃣8️⃣0️⃣ milionů korun. Vyplývá to z rozpočtu státního podniku Diamo, který loni na podzim převzal řízení sanačních prací. Výsledná částka bude záviset na výsledku výběrového řízení, sdělil vedoucí ekolog podniku Pavel Vostárek.
Výroba osobních aut v tuzemských automobilkách v prvním čtvrtletí meziročně 📈 vzrostla o 8,3 procenta na 396 880 vozů, což je dosavadní rekord za první kvartál. Z toho 41 procent tvořily elektrifikované vozy. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.
Jednou ze zvažovaných variant, jak by vláda pomohla zlevnit energie, je i snížení regulované složky ceny energií. To by byl krok, který by se projevil v rozpočtu, mohl by ale mít pozitivní dopad na možný růst inflace. Na konferenci Setkání lídrů developmentu to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO).
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v březnu 📈 zrychlil na 2,8 procenta z únorového tempa 2,1 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace podle úřadu zvýšila na 1,5 procenta z 1,0 procenta, kde byla o měsíc dříve. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
