Vstoupit na kapitálové trhy nebylo nikdy jednodušší. Stačí pár kliknutí v mobilní aplikaci a člověk se může stát spolumajitelem největších světových korporací. Tato snadná dostupnost však s sebou nese i určité riziko: pocit, že investování je jednoduchá hra, ve které nelze prohrát. Opak je pravdou. Budování kvalitního akciového portfolia je dlouhodobý proces, který spíše než sprint připomíná maraton. Vyžaduje disciplínu, neustálé vzdělávání a především schopnost odolat emocím v momentech, kdy trhy klesají.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Ropa zdražuje a energetické firmy vydělávají. Jenže jedna z nejvýkonnějších „ropných“ akcií posledních let vlastně žádnou ropu netěží. Texas Pacific Land vrty neprovozuje. Vlastní půdu – a inkasuje podíl z toho, co na ní vytěží jiní. Investorům tak nabízí zvláštní mix: stabilní příjmy bez nákladů, ale zároveň drahý růstový příběh.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost světa začíná mít problém. Investoři přestávají masivně nakupovat její akcie, což může být dílem vina přílišného nacenění, dílem sentimentem na trhu. S akciemi příliš nedokázaly pohnout ani mimořádně silná očekávání tržeb pro další roky.
Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.
Petr Pavel vnímá usnesení vlády o letadlu mířícím na červencový summit Severoatlantické aliance spíše jako cestovní plán, tedy kdy a kam poletí vládní stroje, než jako potvrzení složení delegací. Prezident to řekl novinářům v Chile. Předpokládá, že o tom bude jednat s premiérem 👴 Andrejem Babišem. Schůzka by se měla konat nejspíš příští týden.
Slovensko má první baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX, chrání jaderné elektrárny, oznámil podle médií ministr obrany 👨 Robert Kaliňák. Všech šest baterií by Slovensko mělo obdržet do roku 2030.
Realitní skupina CPI Property Group českého miliardáře 👨 Radovana Vítka ovládla kancelářský komplex Einsteinova Business Center v Bratislavě za stovky milionů korun. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Vítkova skupina koupila od slovenské firmy SJP Invest prostřednictvím své společnosti CPI Europe (dříve Immofinanz) za 265 milionů korun 40procentní podíl ve firmě International Property Development (IPD), která komplex vlastní.
Izrael a Libanon se dohodly na desetidenním příměří, oznámil na své síti Truth Social americký prezident 👴 Donald Trump. Klid zbraní podle něj začne dnes pozdě večer středoevropského letního času. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem.
Pražská burza se v závěru dnešního obchodování dostala do mírné ztráty, index PX 📉 oslabil o 0,2 procenta na 2683,75 bodu. Nedařilo se akciím Erste Bank, Monety ani pojišťovny VIG, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ rostly.
Ministr zahraničních věcí 👨 Petr Macinka (Motoristé) si v souvislosti s výhrůžkami dvěma českým společnostem předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, aby tato vyjádření české straně vysvětlil, uvedl mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Ruské ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo seznam evropských firem, které vyrábí drony pro Ukrajinu.
Energetická společnost UCED z investiční skupiny Creditas získala stavební povolení pro stavbu nové 🏭 paroplynové elektrárny v Chomutově. Rozhodl o tom Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhodnutí zveřejnil na úřední desce. Upozornil na to server Ekonomický deník.
Chebští zastupitelé ✅ schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy ❌ rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale ❌ odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovně-právní spory týkající se kolektivních vyjednávání.
