Vstoupit na kapitálové trhy nebylo nikdy jednodušší. Stačí pár kliknutí v mobilní aplikaci a člověk se může stát spolumajitelem největších světových korporací. Tato snadná dostupnost však s sebou nese i určité riziko: pocit, že investování je jednoduchá hra, ve které nelze prohrát. Opak je pravdou. Budování kvalitního akciového portfolia je dlouhodobý proces, který spíše než sprint připomíná maraton. Vyžaduje disciplínu, neustálé vzdělávání a především schopnost odolat emocím v momentech, kdy trhy klesají.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Ropa zdražuje a energetické firmy vydělávají. Jenže jedna z nejvýkonnějších „ropných“ akcií posledních let vlastně žádnou ropu netěží. Texas Pacific Land vrty neprovozuje. Vlastní půdu – a inkasuje podíl z toho, co na ní vytěží jiní. Investorům tak nabízí zvláštní mix: stabilní příjmy bez nákladů, ale zároveň drahý růstový příběh.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost světa začíná mít problém. Investoři přestávají masivně nakupovat její akcie, což může být dílem vina přílišného nacenění, dílem sentimentem na trhu. S akciemi příliš nedokázaly pohnout ani mimořádně silná očekávání tržeb pro další roky.
Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Zatímco technologické akcie letos zpomalují, energetický sektor se vrací do centra pozornosti investorů. Akcie ropných těžařů od začátku roku výrazně rostou, v případě velkých hráčů klidně o desítky procent. Pomáhají jim vyšší ceny ropy, geopolitické napětí i přesun kapitálu z technologických titulů do tradičních odvětví.
Česká měna dnes zpevnila 💪 k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru posílila k euru o 17 haléřů na 24,38 Kč/EUR a k dolaru o 37 haléřů na 20,85 Kč/USD.
Pražská burza reagovala na vyhlášení příměří na Blízkém východě výrazným růstem 💪. Index PX přidal 3,01 procenta na 2624,14 bodu. Je tak nejsilnější za více než měsíc. Výše zavřel naposledy 2. března. V zisku dnes skončila většina hlavních titulů, výjimkou byla energetická společnost ČEZ.
Írán zastavil ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem 🛳 poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou.
Americká a íránská delegace přicestují ve čtvrtek do Islámábádu, kde se v pátek očekává zahájení mírových rozhovorů. S odvoláním na své pákistánské zdroje to píše agentura Reuters s tím, že americké diplomaty povede viceprezident J. D. Vance. Prezident USA Donald Trump mezitím řekl listu New York Post, že Vance se z bezpečnostních důvodů rozhovorů možná nezúčastní osobně.
Americké akcie po oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem zahájily obchodování s výraznými zisky 💪. Index Nasdaq Composite přidává 3,65 procenta nad 22 821 bodů, zatímco širší index S&P 500 vykazuje růst o 2,1 procenta nad 6754 bodů. Dow Jonesův index má k dobru 0,85 procenta nad 46 978 bodů. Silný zájem je například o letecké společnosti.
Maximální ceny paliv ⛽, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek oproti dnešku mírně klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 Kč, což je o 19 haléřů méně než dnes. Litr benzinu budou moci čerpací stanice prodávat maximálně za 43,05 Kč, tedy o 10 haléřů méně než dnes. Stále jsou však stanovené ceny nad cenovým průměrem z počátku tohoto týdne. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo.
Číst více
Kuvajt a Spojené arabské emiráty oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem "nepřátelského útoku".
Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty do zahraničí, který zavedlo 19. března. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Roberta Fica. Další omezení při prodeji nafty a také dvojí ceny tohoto paliva, které už kritizovala Evropská komise, zůstanou v platnosti.
Číst více
Čínská sociální síť TikTok plánuje investovat ve Finsku jednu miliardu eur 💶 (24,4 miliardy korun) do výstavby svého druhého datového centra v Evropě. Rozhodnutí je v souladu s plánovaným přesunem dat evropských uživatelů na kontinent. S odvoláním na oznámení představitelů společnosti to uvedla agentura Reuters.
Číst více
Ruská hackerská skupina APT28, proti jejímž aktivitám zasáhlo v březnu při mezinárodní organizaci Vojenské zpravodajství, ovládla routery TP-Link pro malé a domácí kanceláře. Získávala tak hesla a další citlivé informace, včetně obsahu e-mailů. Cílem byla kyberšpionáž, uvedl na webu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
