Souboj mezi americkým Boeingem a evropským Airbusem se nevede jen ve vzduchu, ale i na burze. Zatímco Airbus během posledních let vytrvale roste a láká investory stabilními výsledky, Boeing se stále potýká s následky krizí, které začaly už před pandemií. Rozdíl v kondici obou firem je dnes propastný.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
Francouzský konglomerát LVMH, symbol luxusu a elegance, se po prvních dvou čtvrtletích poklesu opět vrátil na růstovou trajektorii. Třetí čtvrtletí fiskálního roku 2025 přineslo investorům to, na co již dlouho čekali – jasný signál, že poptávka po luxusním zboží nevyhasla, ale pouze na určitou dobu zpomalila. Kromě toho výsledná čísla posílila i cenu akcií LVMH – ta po výsledcích vzrostla o 14 procent, což představuje nejlepší den za posledních 24 let.
Americká společnost OpenAI si připravuje půdu pro primární veřejnou nabídku akcií, která by mohla tuto firmu ocenit až na 1 bilion dolarů (21 bilionů korun), uvedla agentura Reuters, podle níž by šlo o jeden z největších vstupů na burzu všech dob. OpenAI vyvinula populární chatovací systém ChatGPT založený na umělé inteligenci.
Ještě před pár lety mnozí analytici McDonald’s odepisovali. Vnímali ho jako unaveného obra, který ztratí dech v éře zdravého životního stylu. Jenže gigant rychlého občerstvení dokázal pravý opak – znovu potvrdil odolnost i schopnost přizpůsobit se době. A i v roce 2025 zůstává jednou z nejstabilnějších akcií na trhu.
Boom umělé inteligence vynesl hodnotu společnosti Nvidia za pouhé tři roky do doposud nevídaných výšin. Stala se první firmou, jež překonala hodnotu čtyř miliard dolarů, kde ji posléze začaly dělat společnost Microsoft a Apple. Před jednáním prezidentů USA Číny ale na trzích vládne takový optimismus, že Nvidia překonala další milník – hranici pěti bilionů dolarů.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Akcie firem Apple a Microsoft v úterý posílily a posunuly tržní hodnotu obou firem nad hranici čtyř bilionů dolarů. Obě společnosti i tak dále zaostávají za výrobcem čipů Nvidia, který zůstává nejhodnotnější firmou na světě s tržní kapitalizací přes 4,6 bilionu dolarů. Microsoft se na tuto hranici dostal již podruhé od července, pro Apple jde o první překročení tohoto milníku.
Takzvaný Buffettův indikátor, tedy poměr celkové tržní kapitalizace akcií k HDP, bývá často označován za oblíbený ukazatel legendárního investora z Omahy. Ve skutečnosti se však Warren Buffett o tomto indikátoru zmínil pouze jednou, a už tehdy upozorňoval, že má své limity a vypovídací schopnost jen v extrémních situacích.
Japonské akcie zahájily týden výrazným růstem, hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak poprvé překročil hranici 50.000 bodů. Za růstem jsou známky pokroku v obchodních rozhovorech mezi Spojenými státy a Čínou i vyhlídky na vyšší vládní výdaje v Japonsku. Čínské akcie díky nadějím na obchodní dohodu s USA zakončily obchodování na nejvyšších úrovních za více než deset let, uvedla agentura Reuters.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
