Česká zbrojovka Colt CZ chce vstoupit na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam. Firma uvedla, že požádá akcionáře o souhlas s tímto krokem. Výnos z navýšení kapitálu pak plánuje použít na investice či akvizice. S akciemi skupiny Colt CZ (do roku 2022 jako CZG - Česká zbrojovka) se od roku 2020 obchoduje na pražské burze. Jejím největším akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE.
Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech výrazně zdražily. Reagují tak na napětí a boje na Blízkém východě, který patří mezi klíčové regiony světové produkce ropy. Nejvíce zdražila nafta, jejíž průměrná cena během týdne vzrostla o více než dvě koruny na litr.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
Akcie Booking Holdings po předchozím silném růstu prošly korekcí. Od začátku roku 2026 ztratily přibližně pětinu své hodnoty. „Část investorů jen přehodnocuje očekávání, zatímco fundamenty společnosti zůstávají silné,“ říká analytik Portu Lukáš Raška.
Rozvoj umělé inteligence bude stát obrovské peníze. Devět velkých technologických firem může podle OECD do roku 2030 investovat více než čtyři biliony dolarů. Část těchto peněz si pravděpodobně půjčí na dluhopisových trzích. Investorům kvůli tomu hrozí nový problém.
Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta, ukazují burzovní statistiky. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.
Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
