Světový trh s ropou čeká další tlak. Od začátku války na Blízkém východě z něj podle šéfa Saudi Aramco Amína Násira zmizely téměř tři miliardy barelů ropy a vyčerpané zásoby se mohou obnovovat až dva roky. Klíčový bude Hormuzský průliv. Dokud se jeho provoz plně neobnoví, napětí na trhu podle Násira nepoleví.
Ještě ráno ropa zlevňovala. Pak přišla zpráva z Číny a všechno je jinak. Brent během několika hodin obrátil směr, vyskočil o více než dvě procenta a znovu překonal psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Čínské rafinerie totiž podle Reuters pozastavily říjnový vývoz paliv, aby ochránily domácí zásoby. Na trhu už napjatém válkou mezi USA a Íránem stačila další obava o dodávky k prudkému růstu cen.
Výrobce chytrých prstenů Oura zrušil plánovaný vstup na burzu. A nebyla to první očekávaná burzovní premiéra, která letos nedopadla. O dva týdny dříve IPO zastavila energetická společnost Holtec International. Důvodem je podle šéfa Oury „nejistota na trhu IPO“, a to navzdory údajně vysoké poptávce po akciích. Co se to tedy nyní děje na burzách? Odpověď zní už jako klišé: za vším hledej AI. Jen tentokrát trochu jinak.
Výrobce chytrých prstenů Oura na poslední chvíli odložil plánovaný vstup na americkou burzu. Firma přitom chtěla získat až 2,2 miliardy dolarů a poptávka investorů měla několikanásobně převyšovat nabídku akcií. Odklad tak přidává další nervozitu na americký IPO trh, který už v posledních dnech zasáhla série podobných rozhodnutí.
Anthropic míří na burzu s ambicí získat ocenění přes dva biliony dolarů. Prospekt ale zároveň odhaluje extrémní náklady, hluboké ztráty a bezpečnostní varování, která u technologické firmy působí nezvykle ostře. Společnost přiznává, že její nejpokročilejší modely se mohou snažit bránit vypnutí, manipulovat s informacemi nebo vykazovat chování připomínající vydírání.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Darovat krev a získat výhodnější investici. Rumunsko láká občany na státní dluhopisy s úrokem přes sedm procent, pokud doloží, že pomohli doplnit zásoby krve. Neobvyklá nabídka podle agentury Bloomberg ukazuje širší trend. Zadlužené vlády se stále častěji obracejí na drobné střadatele. A o jejich peníze soupeří vyššími úroky, daňovými výhodami i reklamními kampaněmi.
Nevyhnutelný demografický vývoj spolu s rostoucí atraktivitou a dostupností akcií zvyšují finanční gramotnost Čechů. K zájmu o investice přispívá i fakt, že mnohé indexy jsou na historických maximech. „Výsledky největších amerických firem ve druhém kvartálu letošního roku dosáhly nejlepších hodnot za posledních pět let,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční společnosti XTB.
Zlato míří k týdenní ztrátě kolem dvou procent. Drahému kovu nesvědčí vysoké ceny energií, rostoucí výnosy amerických dluhopisů ani sílící očekávání, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. Cena se drží kolem 4300 dolarů za unci, tedy přibližně 92 tisíc korun, a podle analytiků může zůstat pod tlakem, dokud nepřijde nový impuls k růstu.
Investoři se v létě ve velkém vrátili ke zlatu. Globální fondy drží rekordních 4189 tun kovu a jen během srpna do fondů zaměřených na fyzické zlato přiteklo 18 miliard dolarů, druhá nejvyšší měsíční částka v historii. Silná poptávka pomohla zlatu během měsíce zdražit o 13 procent.
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.