Americká biotechnologická společnost Scribe Therapeutics plánuje vstup na burzu Nasdaq. Vývojář léčiv založených na editaci genů chce od investorů získat až 107,2 milionu dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Firmu podporuje farmaceutický gigant Eli Lilly, akcie za další miliony má koupit francouzská Sanofi.
Volatilita na akciových trzích je často spojována zejména s nejistotou pramenící v geopolitických problémech současného světa. Jenomže to je jenom půlka pravdy. Tou druhou je fakt, že klíčové indexy často obsahují obří podíl firem působící v oblasti umělé inteligence, které na dobré i špatné zprávy reagují výrazněji než jiné sektory. To má dopad na běžné investory.
Akciové trhy letos lámou rekordy, Warren Buffett ale před rostoucí euforií varuje. Podle legendárního investora stále více připomínají kasino, v němž dlouhodobé investování vytlačují opce, pákové fondy a spekulace kolem umělé inteligence. „Je těžké najít skutečně výhodné investice, když všichni dávají přednost hazardu,“ řekl serveru CNBC.
Předběžné výsledky IBM nenaplnily očekávání analytiků ani investorů. Akcie firmy po zahájení obchodování ztrácely kolem 25 procent a dolů zamířily také další softwarové společnosti. Vedení IBM přiznalo, že ve druhém čtvrtletí nedokázalo včas reagovat na rychlou proměnu trhu.
Uplynulý týden znovu ukázal, že pohyb do strany s vyšší volatilitou může mít delší trvání. Na programu byl zápis z posledního jednání Fedu nebo IPO SK Hynix, což je přední výrobce polovodičů z Jižní Koreje. Nechybělo ani vyhrocení vztahů na Blízkém východě, kde znovu došlo k útokům ze strany USA na Írán. Hlavní americký index S&P 500 se znovu propadl blíže k 7400 bodům, která zatím drží jako úroveň podpory pro kupce.
Vstup společnosti SpaceX na burzu podpořil zájem retailových investorů o společnosti působící v oblasti dobývání vesmíru. Evropská společnost Stoxx, která vytváří indexy pro pasivní investory, spustila nový produkt zaměřený právě na oblast vesmíru a dronů. Podle Stoxx může index nabídnout až násobně vyšší výnos než standardní portfolia.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie začínají citelně dopadat na běžný život v Rusku. Řidiči v řadě regionů čekají dlouhé hodiny u čerpacích stanic a domácí produkce nestačí pokrývat rostoucí poptávku. Moskva proto zakázala vývoz nafty, zvýší výrobu méně ekologických paliv a ještě během července začne pohonné hmoty dovážet.
Závěry summitu NATO nepřinesly světové ekonomice ani finančním trhům výraznější překvapení. Investoři s potvrzením kolektivní obrany i tlakem na růst evropských vojenských výdajů převážně počítali. Mnohem větší riziko podle analytiků představuje možné obnovení konfliktu s Íránem, které by zdražilo ropu a znovu rozdmýchalo inflaci.
Akcie SpaceX mají podle největšího optimisty na Wall Street potenciál vzrůst o více než 400 procent. Analytik Brian Gesuale ze společnosti Raymond James stanovil cílovou cenu na 800 dolarů, tedy zhruba 17 tisíc korun. Tržní hodnota firmy by se tím vyšplhala na 10,5 bilionu dolarů, v přepočtu více než 223 bilionů korun. Hlavním motorem růstu přitom nemají být rakety ani Starlink, ale umělá inteligence.
Analytici začínají do ceny akcií ČEZ stále výrazněji promítat možnost hluboké transformace firmy i případného zestátnění. Dnešní zvýšení cílových cen od ODDO BHF a Fia potvrzuje, že se tento scénář stává hlavním motorem ocenění energetické skupiny, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku vesměs oslabila. K americkému dolaru klesla o 3,4 procenta, k euru o 0,4 procenta a k britské libře o 1,6 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 1,6 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
