Francouzské nepokoje začínají být problémem i pro finanční trhy. Výnosy desetiletých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002, index CAC 40 za poslední měsíc ztratil 4,5 procenta a investoři sledují, zda politická krize neohrozí rozpočtové škrty a už tak slabý ekonomický růst.
Vstup výrobce dveří Doornite na trh Start pražské burzy zaostal za původními ambicemi. Investoři upsali zhruba třetinu nabízených akcií za cenu na spodní hranici stanoveného pásma a firma získala 26,1 milionu korun namísto plánovaných 80 až 100 milionů. Obchodování s akciemi začne v pátek 23. října.
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Bitcoin se po slabším minulém týdnu vrátil nad 82 tisíc dolarů, tedy přibližně 1,78 milionu korun. Kryptoměnám pomohl pokles cen ropy a návrat části investorů k rizikovějším aktivům, zatímco americké akciové futures rovněž rostly. Institucionální poptávka po bitcoinu ale dál slábne a analytici zatím nevidí jasný impuls k útoku na nová maxima.
V uplynulém týdnu se poprvé pořádně zachvěla i burza v USA. Americké akcie prudce klesaly poté, co se ukázalo, že americká inflace neklesá, ale zrychluje. Vedle toho začala oslabovat důvěra v umělou inteligenci, a s tím spojené investice, v reakci silně poklesly akcie investory milovaných „čipařů“. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže hodnotám kolem 7 700 bodů.
Česká Gen Z fandí Microsoftu, slovenská Nvidii. Jinak ale mladí investoři bourají stereotyp o generaci, která musí každou minutu něco odkliknout v mobilu. Obchodují méně než starší klienti a místo neustálého přeskakování se často vracejí ke stejným ETF.
Výprodej technologických akcií nabírá na síle. Dvacet nejhodnotnějších firem z oblasti umělé inteligence a polovodičů přišlo od začátku týdne dohromady o více než bilion dolarů tržní hodnoty. Investory znervózňují vyšší úrokové sazby, dražší financování AI infrastruktury i rostoucí konkurence v čipovém sektoru.
Příběh spojení dvou velkých hollywoodských studií Warner Bros. a Paramount má další dějství. A tentokrát se odehrává na akciových trzích. S akciemi nové společnosti Skydance Corporation, která aktiva obou studií pohltila, se obchoduje od 6. října. A od té doby se akcie propadly o téměř třetinu. A jen ve středu odepsaly 25 procent hodnoty. Ačkoli šlo o technickou úpravu, akcionáři mají více důvodů k zamyšlení.
Rok 2026 se může stát rokem s nejvyššími investicemi do technologické infrastruktury všech dob. Velké společnosti sázející na AI totiž plánují investiční výdaje v celkové hodnotě blížící se bilionu dolarů. Problém je, že po letech hromadění hotovosti firmy nemají dost peněz na investice a musí si půjčovat. To přitom zdražuje dluhy všem, hlavně státům.
I přes nebývalý růst výnosů dluhopisů dosáhly akciové trhy v USA nových maxim, jako by vyšší úroky znamenaly jistotu rychlejšího růstu ekonomiky. Zajímavý je rozdíl mezi indexy: zatímco S&P 500 a Nasdaq lámaly rekordy, opačný vývoj panuje u indexů citlivějších na sazby, jako jsou Dow Jones nebo index menších firem Russell. Obavy rostou z hlediska výnosů nyní zejména u Francie, která prochází otřesy, a nevypadá to, že by se měla situace zlepšit. Blíží se další dluhová krize v měnové unii?
Ještě před deseti lety se svět obával záporného výnosu státních dluhopisů a padaly věty typu „Výnosy dluhopisů již nikdy nevyrostou nad tři procenta“. Nyní je situace zásadně odlišná a státní dluhy rostou nad pět procent. A ani tam se nemusejí zastavit. Investiční kolos Pimco nyní očekává, že výnos desetiletého amerického dluhopisu vyroste na šest procent, kde byl naposledy v roce 2000.
