Diamanty přišly o výsostné postavení „věčného uchovatele hodnoty“. Jejich ceny klesají nejrychleji za deset let, zatímco zlato boří rekordy. Nejdůležitější diamantové indexy ukazují hlubokou korekci a analytici mluví o zásadní změně trhu. Proč se vytrácí aura „věčné“ jistoty?
Ceny komodit se letos na světových trzích vesměs zvyšují, drahé kovy od ledna do konce listopadu zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao a pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje desetiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Stříbro prožívá jeden z nejvýraznějších růstů v moderní historii. Podle analytiků, které cituje server CNBC, dosáhly jeho ceny v roce 2025 rekordních úrovní a trend má pokračovat, přestože se trh potýká s výrazným nedostatkem kovu.
Akciím rozvíjejících se trhů (EM) se v roce 2025 daří výrazně lépe než americkým i evropským indexům. Silný růst, tažený slabším americkým dolarem, levnějšími valuacemi a technologickým boomem v Asii, z nich dělá vítěze letošního roku. Pro investory to ale nemusí znamenat změnu éry – spíše připomenutí, že diverzifikace se vyplácí.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
Cena zlata od počátku roku pokořila hned několikrát rekord a cenný kov patří k nejvýnosnějším investicím letoška. Dlouho se uvádělo, že za růstem ceny stojí mimo jiné i poptávka ze strany centrálních bank, které nejsou citlivé na cenu. Podle magazínu The Economist je však nyní více než pravděpodobné, že klíčovým faktorem jsou vysoce spekulantské sázky.
Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.
Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.
V uplynulém období nejspíš skončila před vánoční korekce trhů a jsme zpátky tzv. na vítězné vlně. Zhoršená data vyústila v očekávání rychlejšího poklesu úrokových sazeb a pak také hlavně fakt, že pomalu končí americký vládní shutdown po kterém z pravidla historicky akcie posilovaly. Silné výsledky a přesto zklamání investorům doručila společnost Nebius. Americký index S&P 500 se znovu přiblížil vrcholům kolem 6900 bodů.
Centrální banka koupila za milion dolarů bitcoin, digitální dolar a blockchainové depozitum. Bude to pro ni testovací portfolio, na kterém se chce učit nakládání s kryptem. Banka spustila také vlastní digitální laboratoř, která bude testovat vedle kryptoměn také projekty umělé inteligence.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.