Praha nekoupí od České pošty její hlavní sídlo v Jindřišské ulici. Nevyhovuje
Praha nakonec nekoupí od České pošty její hlavní budovu v Jindřišské ulici. Pro potřeby magistrátu tam není dost prostoru a modernizace objektu by byla příliš nákladná, uvedl magistrát. Prodejem nemovitostí se pošta snaží stabilizovat své hospodaření. V dřívějším tendru na koupi hlavní budovy v Jindřišské s vyvolávací cenou 1,538 miliardy korun se v závěru loňského roku neobjevil žádný zájemce.
Mluvčí České pošty Matyáš Vitík nyní řekl, že s prodejem hlavní budovy pošta dál počítá a nyní analyzuje možnosti.
Do tendru na koupi budovy pošty v Jindřišské ulici se zájemci měli registrovat do 20. prosince, jinak nemohli podávat obálky s nabídkami. Na začátku ledna pošta oznámila, že se nepřihlásil žádný zájemce. Vedení Prahy, které již dříve projevilo zájem o několik nabízených budov pošty, mělo možnost dorovnat nejvyšší nabídku ve výběrovém řízení na sídlo pošty v centru města. Nakonec dnes ale město oznámilo, že se o budovu nemůže dále ucházet.
„Důvodem je především nedostatek prostoru pro úřad při zachování pobočky České pošty v objektu, ale také nevyhovující dispoziční řešení nebo skutečnost, že nejsou splněny veškeré požadavky na objektovou bezpečnost,” sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Celková podlahová plocha objektu v Jindřišské ulici je podle něj sice srovnatelná se stávajícími prostorami úřadu, ale po odečtení plochy potřebné pro pobočku pošty už je zbývající část budovy pro magistrát nedostatečná. Až po podrobném nastudování dokumentace k tendru se také podle mluvčího města projevily nedostatky v dispozičním řešení budovy pro potřeby magistrátu. Rozsah úprav nutných pro modernizaci a související náklady převyšují původní předpoklady. Dispozice objektu podle Hofmana rovněž neumožňuje zabránit prolínání jednotlivých provozů a nelze zajistit nezbytná bezpečnostní opatření.
Hlavní město koupí budovu České pošty v ulici Na Strži v Praze 4. Zaplatí za ni 425 milionů korun. Smlouvu chce město s poštou podepsat ještě dnes, řekl radní Adam Zábranský (Piráti). Nákup podpořilo všech 57 přítomných zastupitelů. Jde o sedmipodlažní budovu z roku 1984 s přilehlými pozemky.
Praha koupí za půl miliardy budovu České pošty v ulici Na Strži
Reality
Pošta nespěchá
Česká pošta přes dosavadní neúspěchy stále s prodejem své nynější hlavní budovy počítá a věří, že se najdou jiní zájemci. „Náš záměr prodat celou tu nemovitost nadále trvá. Analyzujeme nějaké další možnosti, jakým způsobem budovu prodat,” řekl mluvčí pošty Vitík. „Není to něco, na co bychom museli spěchat. Co se týká financí, tak nejsme závislí na tom, jestli tu budovu prodáme, nebo ne v nějakém krátkém časovém horizontu,” dodal.
V roce 2022 skončilo hospodaření České pošty ztrátou 1,7 miliardy korun a propad podnik očekává i za loňský rok. Do dvou let se má podnik transformovat na provozovatele poboček a komerční Balíkovnu.
Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty vyhrál Miroslav Štěpán, který byl poslední rok pověřený řízením podniku. Předtím v něm působil jako ředitel divize poštovních služeb. Do tendru se přihlásili čtyři kandidáti. Nominaci předloží ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě vládnímu výboru pro personální nominace.
Miroslav Štěpán se oficiálně stal novým šéfem České pošty
Leaders
Na místě pošty na nároží Hybernské a Opletalovy ulice bude stát nová kancelářská budova podle návrhu architekta Jakuba Klašky, který byl dlouhou dobu součástí týmu Zaha Hadid Architects a podepsal se také pod podobu nedaleké Masaryčky.
Fotogalerie: Kousek od „zlaté“ Masaryčky vyroste nová kancelářská budova. Dříve tam stávala pošta
Reality
Vláda ve středu večer schválila plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit dnes. Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun.
Česká pošta bude zachráněna. Za čtyři a půl miliardy
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.