Partneři projektu

Družice najdou invazní rostliny. Včasný zásah může zabránit miliardovým škodám v přírodě i v zemědělství

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) oblétá Zemi zhruba ve výšce 400 kilometrů. Její přístroje umožňují sledovat Zemi. Jak se ukázalo, ukážou i rozšíření invazního pepřovce brazilského ve floridských Everglades.
NASA, použito se svolením
Josef Tuček

Pohled z vesmíru dokáže popsat aktuální výskyt nežádoucích rostlin, které se na Zemi rozšířily do nepůvodních oblastí, v nichž ohrožují přírodu i zemědělství. Zatím se to zkušebně prokázalo ve floridských nepřístupných mokřadech Everglades, ale metoda by měla být užitečná pro celý svět.

Everglades na jihu floridského poloostrova jsou mokřady, jejichž část je chráněna jako národní park. Tyto končiny se však do velké míry chrání samy. Rozkládají se tu nepřístupné močály a ještě ke všemu tu žijí aligátoři, kteří potenciální vandaly zastraší víc než strážci národního parku.

Roste tu však také pepřovec brazilský, což je druh keřů a malých stromů, které vypadají hezky, ale jsou jedovaté. Jejich plody, pyl a prach z nich mohou otrávit okolní živočichy i člověka. Ze své domoviny se brazilský druh pepřovce rozšířil do dalších částí světa, i na Floridu. Patří mezi takzvané invazní druhy. Ty poškozují původní přírodu, ale také škodí zemědělským plodinám, zamořují pastviny nebo ucpávají vodní toky.

Zmapování jejich výskytu pěším průzkumem přímo v terénu bývá časově náročné a někdy, jako třeba ve zmíněných Everglades, je téměř nemožné. Naštěstí vědci z Laboratoře proudového pohonu, což je výzkumný ústav, který patří pod americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), na začátku 80. let minulého století sestrojili přístroje vhodné pro takzvané hyperspektrální zobrazování. Při něm aparáty zaznamenávají, jak povrchy pohlcují a odrážejí různé vlnové délky dopadajícího světla. Výsledkem je „vizuální otisk“, který umožňuje na dálku od sebe povrchy odlišit a ideálně je i přesně identifikovat.

Metoda se postupně ujala pro sledování vesmírných objektů z kosmických sond, Země z družic anebo – z větší blízkosti – zemského povrchu z letadel nebo dronů. Z letadel se dá například poznat rozsah nemoci stromů v lese nebo rozšíření plevelů na poli.

Oheň přichází i tam, kde ho nečekali. Evropa se musí připravit

Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.

Přečíst článek

Kontrola z výšky 400 kilometrů

Nynější výzkum vedený Susan Meerdinkovou z Univerzity v Iowě také ukázal, že tato technologie dokáže sledovat pozemské invazní rostliny až z vesmíru.

Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která oblétává Zemi ve výšce asi 400 kilometrů, mají už od roku 2022 přístroj zvaný EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation – výzkum zdrojů minerálního prachu na zemském povrchu). Z této výšky analyzuje pozemský prach podle vlnových délek světla, které prach pohlcuje a odráží. Měření jsou mimo jiné klíčová pro modelování změn teploty na Zemi v průběhu času.

Pepřovec brazilský je hezký, ale jedovatý a rozšířený do nepůvodních oblastí, například na Floridu, kde škodí. Wikipedia, CC-BY-4.0

Susan Meerdinková s kolegy analyzovala data z tohoto přístroje zaznamenaná nad Everglades a hledala v nich „vizuální otisk“ pepřovce brazilského. Díky tomu vědci vytvořili obraz rozšíření této invazní rostliny v dané oblasti. Přesnost analýzy pak potvrdili na 242 lokalitách zhodnocením fotografií s vysokým rozlišením pořízených z vrtulníku letícího nízko nad terénem.

Vzhledem k tomu, že systém EMIT již alespoň jednou zachytil většinu zemského povrchu, jeho katalog se dále rozšiřuje a je prostřednictvím NASA dostupný všem vědcům, mělo by být nyní možné využít jej k širšímu monitorování invazních druhů a k přijetí cílených opatření, jež by mohla jejich postup zastavit.

Země při pohledu z vesmíru tmavne. Není to pro nás dobré

Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.

Přečíst článek

Škody za 423 miliard dolarů

Lidstvo za svou existenci podle odhadu vědců přemístilo po světě 37 tisíc druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů z jejich přirozeného prostředí na místa jiná. To samo o sobě ještě nemusí být špatně. Když zůstaneme jen u rostlin, tak historie zaznamenala, že třeba po objevení Ameriky si Evropané přivezli z nového světadílu mimo jiné brambory a kukuřici, začali je pěstovat doma, a snížili tím množství hladomorů, které pustošily obyvatelstvo. Lidskému zdraví jistě přispěla i dovezená rajčata, naopak těžkou ránu mu dal přivezený tabák. Ameriku zase obohatila dovezená pšenice, ječmen nebo rýže.

Avšak ze zmíněných 37 tisíc převezených druhů asi tři a půl tisíce představují invazní druhy, tedy takové, jež na novém místě zatlačují původní druhy a také zemědělské plodiny. Páchají tak škody, jejichž roční výši v cenách z roku 2019 vědci odhadli na 423 miliard dolarů.

V Česku se za nejškodlivější rostlinný invazní druh považuje bolševník velkolepý přivezený z Kavkazu, který zamořuje přírodu, vytlačuje původní vegetaci a ke všemu jeho šťáva způsobuje na lidské kůži bolestivé puchýře.

Jak tedy teď ukázal výzkum Susan Meerdinkové, pomoc proti nim by mohla přijít až z vesmíru.

NASA hledá zachránce pro Hubbleův teleskop. Jinak shoří

NASA hledá zachránce pro Hubbleův teleskop. Jinak shoří

Jedna vesmírná observatoř shořela minulou středu v zemské atmosféře po letní nezdařené záchranné misi. Pro další, mnohem slavnější kosmický teleskop teď americká kosmická agentura NASA hledá možnosti záchrany díky soukromým firmám, jinak zanikne za šest až sedm let.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Na Měsíci bude rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin (na snímku sonda Hakuto-R).

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Přečíst článek