Partneři projektu

Plzeň se dočká miliardové investice. Opraví třicet let chátrající lázně

Lázně čeká přestavba
Profimedia
 ČTK

Plzeňský kraj obdržel architektonickou studii adaptace a přestavby chátrajících městských lázní v Plzni. Památkově chráněnou budovu z roku 1931 koupil loni v říjnu za 120 milionů korun. V příštích týdnech studii s vizualizacemi, jež zpracoval tým pražského studia Evy Heyworthové, představí. Příští by mohlo být rok vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce, řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Její náklady se odhadují až na dvě miliardy korun.

FOTOGALERIE: Podívejte se na budovu lázní v Plzni

„Uvidíme, jestli se nám podaří podepsat smlouvu s dodavatelem do konce příštího roku. Nejzazší termín, kdy bychom začali stavět, bude jaro 2025,“ počítá hejtman. Pokud se povede výběr zhotovitele na první pokus bez odvolání neúspěšných soutěžitelů, kraj podle hejtmana podepíše smlouvu už na podzim 2024. Pro přestavbu lázní zvolil kraj metodu Design & Build - vítězný dodavatel bude tedy projektovat i stavět.

Demolice zadní přístavby bývalé kotelny a páry by měly začít během letošní zimy.  Podle radního pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) má letos kraj na lázně připraveno 100 milionů korun a stejná suma by měla být v rozpočtu i na příští rok. „Aby se přípravné a demoliční práce mohly provést. Pokud by to vypadalo, že by se mohlo už příští rok stavět, tak si myslím, že bude vůle na schválení dalších peněz,“ uvedl.

Architekt: Češi nemají rádi novoty a do všeho mluví. I proto se tu špatně staví

Památková ochrana v centru Prahy je žádoucí, i když ne doslova všude. Že se ale v metropoli tak málo staví, nesouvisí s Metropolitním plánem či legislativou, ale s českou mentalitou. „Prostě se neradi smiřujeme s něčím novým, a neradi opouštíme to staré, neradi vyhazujeme krámy z garáží a komor, a hlavně bychom strašně rádi do všeho mluvili. Jakýkoli zákon, který vznikne, tak vždycky bude narážet na to, že když se staví něco nového, tak spousta lidí se proti tomu ohradí, bude mít námitky,“ říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM.

Přečíst článek

Třicet let zmaru

Kraj stále pracuje s celkovými náklady na rekonstrukci ve výši 1,5 až dvě miliardy korun. "Ale uvidíme, za co se to vysoutěží," řekl Špoták. Podle Stroleného existují předběžné dotační přísliby, kraj chce využít dotační tituly z ministerstva kultury i třeba z EU na ekologickou a úspornou stavbu. "Zatím počítáme s tím, že 1,5 až dvě miliardy bude muset zaplatit kraj," uvedl.

V lázních, které 30 let chátraly, chce mít kraj multikulturní centrum. Má tam být hlavně Západočeská galerie, dále sál, klubovny a kanceláře pro krajské i neziskové organizace. Řadě architektů se nelíbí, že kraj nevyhlásil na lázně architektonickou soutěž, tedy že studii jedné z největších staveb svěřil napřímo Heyworthové. Metoda Design & Build, kterou kraj chápe jako nejefektivnější, se navíc podle nich využívá spíše na liniové stavby, kde jsou uživatelské a technické parametry přesně definovatelné. Předchozí vedení kraje, hlavně ODS a TOP 09, od roku 2005 připravovaly novostavbu regionální galerie v centru Plzně, která má stavební povolení. Současné vedení kraje ji ale stavět nechce.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.