Partneři projektu

OBRAZEM: Pražskému paláci Savarin se vrátil dávný lesk. Provoz zahájí na podzim

Rekonstrukce pamatuje na každý detail
Metrostav
Michal Nosek
nos

Pětiletá rekonstrukce barokního paláce Savarin je u konce. Vydejte se s námi na procházku do historie tohoto výjimečného objektu.

Slavnostnímu otevření barokního paláce Savarin v Praze nestojí nic v cestě. Má se tak uskutečnit na přelomu léta a podzimu. V průběhu rekonstrukce, která započala v roce 2019, stavebníci odhalili řadu zapomenutých detailů, které se skrývaly pod nánosem průběžných úprav v minulém století. „Palác tak vlastně i v budoucnu ponese otisk z každé doby,“ hodnotí rekonstrukci projektový manažer Alan Vavroch ze společnosti Ruby Project Management, který rekonstrukci na památkově chráněném objektu projektově zaštiťuje. 

Jakými detaily se interiér a fasáda paláce pyšní, se můžete podívat do následující galerie.

Poslední etapa zahrnovala restaurování části stavby z ulice Na Příkopě, která zahrnuje sály Piano Nobile, schodišťovou halu s nádhernou freskou na klenbách a sochařskou výzdobou interiéru i fasády. Jednalo se o náročný proces, který vyžadoval velkou dávku odborných znalostí a zkušeností restaurátorů, protože se jedná o chráněnou památku, jejíž historie sahá až do roku 1773. V původním stavu se v interiéru paláce zachovalo zejména hlavní slavnostní schodiště. Rokokové nástropní štukatury, plastická stafáž puttů i dekorativních váz na pilířích železného zábradlí jsou dílem sochaře Ignáce Platzera.

Rekonstrukce paláce Savarin je u konce.

Každý centimetr rekonstrukce barokního Savarinu hlídali památkáři. Jak to dopadlo?

Kolaudace barokního paláce Savarin na pěší zóně v Praze se blíží. Proběhne nejpozději na podzim. Část rekonstrukce byla dokončena, aktuálně ještě probíhají některé další dílčí práce v interiérech. Zároveň probíhají intenzivní jednání s potenciálními nájemci.

Přečíst článek

„My jsme s rekonstrukcí začali v září 2021, a to bouracími pracemi a vyklízením objektu. Poté jsme se zaměřili na odkrývání původních podlahových vrstev ve všech podlažích, přičemž v prvním podlaží následoval v předem vytipovaných místnostech archeologický průzkum podloží,“ vzpomíná vedoucí projektu Marek Janeba. 

Na rekonstrukci se podílela řada řemesel, protože obsahovala kamenické a pasířské práce, opravu fasády a dřevěných podlah, výměnu dveří a oken a štukatérské a malířské práce.

Historické poznání

Od začátku byla rekonstrukce hlavně výpravou do minulosti. Pod novodobými vrstvami podlah ve druhém podlaží dělníci například odkryli
zapomenutou intarzovanou podlahu z 20. let 20. století, která nebyla zdokumentovaná. To byl pozitivní a cenný nález, naopak velmi
nemilé bylo pro stavitele zjištění, v jak katastrofálním stavu se nachází krov nad freskou na hlavním schodištěm, kam mnoho let zatékalo.

V současnosti jsou téměř všechny práce na rekonstrukci paláce vyřešené a skupina Crestyl, která je investorem, v dalších etapách plánuje, že parcela v historickém centru Prahy se zaplní kancelářemi, obchody i veřejným prostorem. „Rekonstrukce paláce je první vlaštovkou celého projektu Savarin,“ řekl webu Newstream již dříve Simon Johnson, ředitel společnosti Crestyl.

Nemáme s tím problém. Památkáři dali zelenou Savarinu

Ostře sledovaný projekt Savarin v centru Prahy má zelenou od památkářů. Projekt zpřístupní doposud uzavřený vnitroblok veřejnosti. Vznikne zde náměstíčko se zahradou, kavárnami, restauracemi, ale i vstupem do metra.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.