Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně před tím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích.

Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním předsedou vlády veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Šéf ANO označil za překvapení, že to má sdělit veřejně. Původně si myslel, že prezident je srozuměn s tím, že s řešením Babiš seznámí jen hlavu státu.

„Ale pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně... Řešení zveřejním těsně před tím, než mě jmenuje předsedou vlády,“ řekl Babiš. Už ráno zopakoval, že Agrofert neprodá a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony. Ani večer žádné podrobnosti nesdělil a ani neupřesnil, kdy hodlá řešení oznámit veřejnosti.

Hrad po středeční schůzce Pavla s Babišem oznámil, že pokud šéf ANO učiní kroky zřetelně ukazující, že chce střet zájmů vyřešit a že jeho postup bude v souladu se zákony, je prezident připraven jmenovat ho premiérem bez odkladu.

Babiš dnes na večerním jednání ujistil lídry SPD a Motoristů, že svůj střet zájmů řeší a vyřeší. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura po schůzce řekl, že vše bude v souladu se zákony a Babišovo ujištění považuje za dostačující. „Myslím, že pan prezident bude spokojen,“ dodal předseda Motoristů Petr Macinka. Ani on nebyl konkrétnější.

Dalibor Martínek: Babiš si zatím všechny namazal na chleba. Teď to zkouší s Pavlem

Názory

Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů.

„Samozřejmě střet zájmů vyřeším, ale tohle není prodej nějakého rohlíku na krámě,“ řekl pravděpodobný příští premiér v ranním příspěvku na sociálních sítích. Zdůraznil, že už 5. října představil hlavě státu možné způsoby, jak vyřešit střet zájmů. Tehdy byl podle něj Pavel spokojený se všemi variantami, což řekl i veřejně. „Teď pan prezident změnil názor, ale u mě stále platí, že pokud budu jmenován premiérem, splním, co jsem slíbil a dostojím zákonům,“ uvedl Babiš.

Nechce říkat dopředu, jak to udělá, protože je to podle něj „extrémně citlivá a osobní záležitost“. „Novináři mě navíc stejně budou vždy kritizovat a nic nebude podle nich dostatečné,“ tvrdí.

Nová vláda chce obcím vzít výnos z pokut z radarů měřících rychlost projíždějících aut. Obcím a městům v Česku by se tak zavřel jejich zlatý důl, nejvíce by zaplakali ve Vimperku, Slavkově u Brna nebo v Hranicích na Moravě.

Bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace či snižovat výdaje dokázaly některé české obce a města zlepšit své hospodaření. Stačí vhodně umístěný radar, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně. Vznikající vláda však ve svém programovém prohlášení hlásá, že obcím výdělek z radarů uzme. Stal by se pak příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Obcím by zůstala pouze ta část výnosu z pokut, která pokrývá náklady, které s radary mají, jako je nájem či údržba.

Obcím by se tak zavřel zlatý důl. Nejde přitom o nic skrytého či nezákonného – spíše o nenápadný, leč překvapivě výnosný nástroj fiskální politiky na úrovni samospráv. Každá obálka s pruhem tak není jen výchovným nástrojem, ale i přímým přísunem hotovosti do obecní kasy.

Aktualizováno

Střet zájmů zůstává otevřený. Agrofert neprodám, vzkazuje Babiš

Politika

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zopakoval, že neprodá holding Agrofert a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony, uvedl na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel trvá na tom, že by měl Babiš řešení představit veřejnosti.

ČTK

Přečíst článek

Rozdíly mezi jednotlivými městy a obcemi jsou však značné. Zatímco někde řidiči „přispívají“ na provoz města v řádu stokorun ročně, v přepočtu na obyvatele, jinde už částky šplhají ke čtyřciferným hodnotám. A to už zdaleka nejsou jednotlivé výjimky, ale o důmyslně nastavený systém, jehož výstupem je konkrétní rozpočtová položka – často v řádu desítek milionů korun.

Desítky milionů pro Vimperk

Pomyslným vítězem v přepočtu na obyvatele je letos jihočeský Vimperk, který s necelými 17,5 tisíce obyvatel inkasoval za rok 2024 přes 24 milionů korun. To odpovídá přibližně 1 406 korunám na obyvatele. Na paty mu šlape Slavkov u Brna (1 069 korun), Hranice na Moravě (974 korun).

Výběr několika dalších měst – například Benešov, Židlochovice, Přeštice, Frýdlant nad Ostravicí či Rosice – ilustruje, že tento způsob rozhodně není okrajovým jevem. Tato skupina menších a středně velkých měst v souhrnu za rok 2024 vybrala více než 196 milionů korun. A to je řeč o necelé desítce. Při plošnějším rozšíření by podobný přístup mohl generovat výnosy v řádu stovek milionů až nižších miliard korun ročně.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Názory

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Důvodem, proč příjmy z pokut rostou, je mimo jiné rychlý nárůst počtu radarů. V Česku je aktuálně v provozu přes 400 stacionárních a úsekových měřičů rychlosti a další přibývají. S tím, jak se technologie zlevňují a automatizace vyhodnocování zefektivňuje, se zvyšuje i pravděpodobnost, že se na výběru pokut podílí stále více měst.

Je férové dodat, že vysoké výběry pokut nutně neznamenají šikanu řidičů. V mnoha případech se měří na místech s logickým bezpečnostním opodstatněním – u škol, nemocnic či přechodů pro chodce. Města také argumentují, že pokuty nejsou cílem, ale prostředkem.

Ať už je motivace jakákoli, jedno je zřejmé – příjmy z pokut se v některých městech staly klíčovou součástí rozpočtu, často tvořící několik procent celkových příjmů.